ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

V horních stolicích Slovenska není taková hojnost ovoce, jako na dolení zemi, ba v některých místech ani švestky neuzrají; ale stromy se více pěstují a viděti pěkně zřízené sady. V doleních krajích o čistění stromů, rozsazování, očkovaní, zkrátka o štěpařství ani znaku, vyjmouc zahrady panské, kde mají učené zahradníky. V roku 1854 ohlašoval jednoho dne v Ďarmotech po městě hajduch, že se poroučí lidem z rozkazu vládního, aby obírali housenky se stromů pod pokutou 5 zl. stř. Vybrali se tedy lidé do vinic a obírajíce housenky, házeli je živé na zem, až jeden úředník, jda okolo a vida ničemnou tu jejich práci, je poučil, že se musí housenky zničit. A co by mohlo stromoví, co orné půdy po těch holých vrchách býti, kde tráva a bylinstvo v tučné prsti bujně vyrůstá a zase hnije, nikým nepokosené! Ale na to se nedbá a vše se nechá růsti, jak pánbůh dá. Ovocné stromy jsou obyčejně ve vinicích vysázeny. Čerešně^[141] jsou sladké, ale malé; větší jsou višně. Sliv je mnoho a zvláště dobré jsou zelené, durandzie a červené vešelénky. Slúk^[142] rodí se mnoho; jsou sladké a velké. Vyhlášené jsou Bystřické, s nimiž Krupinčanky po dědinách jezdí, vyměňujíce je za obilí. Ze švestek vaří se lekvár,^[143] ze sušených dělá se pověstná slivovica, kterou před obědem ani paní nepovrhnou. Merunek a broskví tolik se rodí, že si každá selka lekváru z nich navaří; více jich tam dostane zadarmo, než jinde za peníze. Merunky jsou pěkné, ale broskve malé. Jádro broskvové zasadí do země, a za dvě léta nese stromek ovoce. Z jader broskvových pálí se rosolka persika. Jablek a hrušek mají jen obyčejné druhy letní. Dělají také z jablek štěpánky^[144] a přinášejí je pradlenám v zimě na poslinku. Ale vůbec je málo jablek, a jak pominou, nevidět je až zase nastanou; v zimě musel by mnoho za ně dáti. Gdouloň roste na pustých vinicích a má pěkná velká jablka. Paní nekupují je pouze pro vůni, ale zavaří je i do cukru. Také vlaský ořech se dobře daří; mladé, nezralé ještě oříšky zavařují paní do medu jako lahůdku. Též i rybízu, malin, egrešu,^[145] z čehož se i omáčky dělají na masa, mnoho roste ve vinicích. Lesního ovoce, jahod, černic, oskeruší, břekyň, mišpulí, šípkového lekváru přináší venkovský lid sílu na trh a za laciný peníz prodává.

Krásné a dobré mají dyně,^[146] žluté i červené.^[147] Žlutá dyně není tak oblíbená jako červená, ač je sladší a větší než u nás. Za 6 kr. dostane tam žlutou dyni, za niž by u nás musel kolik zlatých dát. Červené dyně jsou o něco dražší; velká, desíti-, patnáctiliberní stojí 10, 12 i 20 kr. stř. Potřebují dobrou zem, více pěstování a nedaří se všude. Je to krásné, lahodné ovoce. Povrch hladký, tmavě zelený, forma jako jablko. Vnější okraj je tvrdý, zelený, as na dva prsty široký, vnitřní dužnina je růžová, černými jádry protkaná, sladká a plná šťávy. Když se s pole přinese, dá se do sklepa, aby uležela a vystydla; kdo věděti chce, zdali je dosti zralá, vezme ji do obou rukou, zatřese jí, a když jádra drkají, je dosti zralá. Rozkrajuje se vždy napříč, dužnina se vyjídá lžicí, aby se veškeré šťávy užilo. Pro lepší strávení polévá se červeným vínem, žlutá posýpá se cukrem a pepřem, obecný lid ale jí je oboje beze všeho. Je to lahodné občerstvení za letního vedra, a na dolení zemi se jí ochlazují na místo nezdravé tam vody. Osmi-, desíti-, patnáctiliberní jsou nejlepší, jsou ale i třicetiliberní. Vyhlášené co výborné jsou Děnděšské v Hevešské a Stražské v Novohradské stolici. Vnější zelený okraj se nejí, obecný člověk ho zahodí, ale paní, oloupavše s něho vrchní slupku, vypíchají rozličných pletek a do cukru je zavářejí; též i žlutá se zaváří a oboje jsou dobrou lahůdkou v zimě, když nemají jiného ovoce než zavařené. Také moruše se dobře daří a mnoho jich roste po vrchách. Před revolucí zavedlo se v Ďarmotech, přičiněním jednoho z tamějších kupců Srbů, hedbávnictví. Kapitál byl uložen, stavení připravené, ředitel z Itálie zjednán, vše bylo v pořádku, an tu, když se již pracovati začalo, revoluce vypukla a všecko vniveč přivedla. Bylo by podniknutí toto zajisté prospěšné bývalo, ale bohužel nenašel se od té doby nikdo, který by je znovu do života uvedl, a prvního podnikatele již není.