ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Ač vzdělávání vinic mnoho peněz i práce stojí, věnuje se přece vinné loze největší péče. „Co loza dává, lepší než voda,“ říká se. Každý měšťan, jak jen trochu může, koupí si viničku; patří to k nóbl tónu jíti v neděli do svého borházu,^[148] pozvati si kamarády a v předsklepí s nimi poseděti a popiti. Dokud je úroda, vyplatí se každému náklad, ale jak padne po dvě, tři léta neúroda, již mysli ochabují, a kdo má více vinic, vzdělává jen tolik co by pro domácí potřebu stačilo, nechaje ostatní spustnouti. Želí ovšem, když potom právě úroda padne. V pozdní jeseni, když začíná mrznouti, přihrabe se dole okolo vinného kmene^[149] země, aby kořen nezmrzl. Tak se nechá až do konce března neb začátku dubna, jak začíná teplejší počasí. Tehdáž zem se odhrabe a lonské pruty se odřezají u samé hlavy,^[150] jen několik ok se nechá na nové pruty. Když vyrazí a na kus vyrostou, kmen se okopá a všecka tráva kolem se vypleje; to děje se dva- i třikráte, neboť vinohradu netřeba prý tak modlitby, jako motyky. Když pruty půldruhého neb dva lokte do výše vyrostly, svazují se u vrchu lejčím, aby pohromadě držely, a při tom protrhuje se listí, kde ho mnoho, aby na hrozny slunce svítilo. Keře jsou nízké, ale nesou mnoho těžkých hroznů a sladkých. Je mnoho druhů^[151] vína a rozličného pojmenování, ku př. hrozny drobných, sladkých bobul jsou krupinčina, s modrými, řídkými a velkými bobulemi dyňky, s podlouhlými kozí cecy, muškátové, biharčina a j. více. Z vinic Ďarmotských sklízívá se v úrodném roce 5000 — 6000 věder vína. Nejlepší druhy vína v stolici Novohradské jsou Váraljaské pod horou Sandou a Pencké pod Nasalem, stranou Vacova. V Penci má každý sedlák vinici, poněvadž se tam po vrchách ve vápenné půdě lépe víno než obilí daří. Sklízívají i do stotisíce věder v úrodném roce. Jsou tam samí Slováci. Vůbec se rodí ve vápenné půdě nejohnivější vína, jako Tokajské, Jágerské a j.

Práce ve vinicích řídí a k nim dohlíží vinař.^[152] Kdo má mnoho vinic, má svého vinaře, aneb jich několik jednoho drží. Když víno zapalovati se počíná, najmou gazdové varovčíka,^[153] aby vinice před zloději varoval, a vrabce, kterým sladké bobulky chutnají, řehtačkami z vinic plašil. Dostává za to od gazdů týdenně po jednom chlebu a po skončení hlídky obilí. Vinice jsou obyčejně na sklonech vrchů, buď řadou, buď roztroušeně založené, živými ploty aneb jen cestami oddělené. Mezi vinnou lozou nasázeny jsou ovocné stromy a zelenina. V popředí vinic jsou vinné sklepy;^[154] u některých je předsklepí, kde je nářadí, jehož při sklízení potřebují, a kde gazdové sedí, když v neděli do sklepa přijdou. Nad některým sklepem jsou domky^[155] v nichž izba pro hosty, předsíň s ohništěm a lisovna.^[156] Vchod do sklepa je buď zvenčí, buď z předsíně. Poslední hospodářská slavnost, obyčejně v říjnu, je