Zlatý fond > Diela > Kunšt dobre umríti. Díl první


E-mail (povinné):

Benignus Juraj Smrtník:
Kunšt dobre umríti. Díl první

Dielo digitalizoval(i) Michal Garaj, Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Tomáš Vlček, Dušan Kroliak, Katarína Kasanická.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (html, rtf)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 28 čitateľov

Predmluva

§. 1.

Strašlivimý, a z hlbokosti Srdce vytahnutimý slovy, které nekdy Mojžiš o židech povedel, ať mý tuto sloboda budě začati, a zvolati: Lid bez Raddý a Opatrností jest, aby zmislilý a zrozumelý, a k poslením vecem prohledali. Tito vecy y ja Čtenarý memu srdečne žádam, totižto aby zmišlil, zrozuměl, pohledl: čo vyce? aby se naučil dobré umriti.

§. 2.

Kdokolvek tito vecý čitat budeš, prijmiž je dobrotýve, zrozumej opatrnejšý čitej všetečnejšý; posliš pilnejšý vec jedinu, kteruž učím, a na čemž tobe tvě Spasení, a tva Věčnost zaleží. Uchvacuje Smrt vtipna jak Mladých tak Starých.

Varuj se Mladý, Smrt uprostred Luona vašiho skrita jest, když v Pokoji, v Květu vašeho, ouve! velmy bezpečne žijete; když svími tovaryšy vesele sedite; tám kdež skvostně se jida, kdež hojne sa pija, kde se vesele hráva, Smrt nenadále, neopatrna, neočekava, ven vychazi, strilku svu raní, y tohoto, y toho, jak jineho tak druhého poraža a morduje. Varujte sa Mladý, Nepritel tento napred neposila Posla, kteri by napomenul, sam prichazí, nanadale, nahle vyskakuje, Lučiště natahuje, strilku vypuštá, koho raňý, ten pada, hyne, umýra. Varujte se Mlady! zase napominam. Varujte se! Varujte se od tohoto Nepritela, od tejto Smrti, ktera vždický tajne čiha na vas, neodpušča Mlademu ně Staremu. Od tudto y k Starcuv volam: ý vý Varujte se Starcý! Pozorujtež Starcove! Šedivýte zajiste ze dna na den výce a výce; žijete vedle domnení vašeho, jako dluho živí: Věk vaš, ponevač jest Učitelem Mladých, od Mladých v uctivosti se ma; pred Šedivinamí vašýmí, Mladšý hore povstavají; vam odezdava se všelika sprava Krajin; vas Meštane vašy mají za Predných Radcův, a jako za svých Otcův; Boha, všech Otce znamenate nesmirneho, nekonečneho: čo vyce se uctivejšýho o Starcy může povedet, aneb pomislit? čo se může psat znamenitejšyho? libi se vam toto, dobre vím: Slava tato jest naša, rikate Velební Starcove: velmi dobre. Libilí se vam co sem k rožšyrení cti vašej predložil, prosým, ať se vam take libí, co k dobremu vašemu tu dokladam.

§. 3.

Rekl nekdy, mnohe škody vecy domacých trpicý Lacides Filozof: Jinač se v Školach hadame! jinač doma žijeme. Tak zajiste; jinače se nekterý Starcove hadají, jinače živý jsou, jinač mluvejí, jinač činý, napominaní Spasitedlně dostatečne predpisovat vedí, a davají, ale podobne věcy pro sebe, od druhého slišeti pohrdají, a vecy zvadlivě rikají; čo? Ty v hríšnych všecek jsi se narodil; a což ty nás učíš? Ty tu zde sedíš, bud Posluchačem; Stary mají učiti, Mlady mlčety a posluchaty. Jako Smrt ze živimi zachazí, jako jim uklady činí, prve jsem vydel nežli ty; Znama mi jest všeho života Lidskeho Promena, Znamy Umirajicých Konec.

§. 4.

Dobré zajiste a pohnutedlne, z užitkem mnohých vypravuješ, Velební Starečku, Kdokolvek jsi, ale z jakovim užitkem tvým? obavám se, že žadním?

Posliš techdy Starečku, Starečka tobe podobného. Tu tebe jine tázaní, nětoliko tobě, ale všem Pospolitě pripravil: budu mity čo se tu mají naučiti Mladency y Panny, Starcy z Ditkamy. Nespite Starcy! Po-sluchajtež všyckni a zrozumějtež. Živ jest Člověk a všeliky Človek nejinač než jako Revy ve vikvitajicy Vinnicy nezahalčyvě, ale k Užitku, ale aby Hrozen svým časem prinesl, Hrozen spravedlnosti, cnosti, Svatosti, Hrozen Víri, Nadeji Lásky, Hrozen Dobrých Skutkúv, Príkladúv, bázní Boží, Hrozen Pokaní Svatého, poslušnosti, zachovaní Zakona Božího, Hrozen trpezlivosti, stalosti, zdrželivosti, Hrozen čýstoti, stridmosti, tichosti, a dokonalosti. Tito vecý, a timto podobné Buh Všemohucý z veliku horlivosti od človeka jedného každého, míti chce, k tomuto koncu jedinemu dopušťa Mladých živu byti, Starcúm až do pozdivej Smrti šediveti; trestati smrtu prestupních odklada, ne pro jinu pričinu, toliko, aby se zlý kterí se až posavad nad tuto Dobřotivostu, a dluhočekaním Božskím spolehli, naostatek polepšyli, a k Pokaní Svatému obrátili. Pakliže Lide Mladý zustanu v zlosti zatvrdlí; Starcy ve všech hrišych zahružení, Spravedlivy Sudce Bůh Všemohuci milosrdné tvé dluho čekaní, obrati na prisnu spravedlivost, trestati bude Mladého y Starého. Varujte se! pozorujte Starcy! kdež se nachazí ne Hrozno, ale Plane Vino, ne Pobožnost, ale bezbožnost, kdež Starec, co dobrého, a pravého neche činiti! Kdež vycej žadneho místa k naprave není; Povstava Bůh, a rozptílení bivají Nepratele jeho. Odjíma Plot od tohoto Revy sucheho, aby bylo vroztrhaní, rozboruje Zed její, aby byla k potlačení, aby rostlo naný Hloží a Trní. To jest, z Niemocu poraža, mdle činí tělo, ktere zatak mnoho let nadarmo zdravé bylo, Dušu do Pekla oddava, život odtrha, milost odjíma, z Niebes vyvyra, na Věčnu Smrt odsuzuje. Tito věcy némenej Starcům jako Mladicům jsu obecné. A kdož jest Mlady neb Stary, ktreriby o svej Poslednej Hodince vedel? Varujte se Mlady! a zvlaště Starcové Pozorujte! Najvětšy pri smrti jest potěšeni, povšecek čas života svého o Smrti misleti, a každodene umirati se učití.

§. 5.

Smrt když u dverý stojí, činí se že jest obdalíč, zaslibuje dluhy život, mezitímým jíma, uchvacuje, poraža a morduje Neopatrných, a Nevericých, any Mlademu, any Starcy odpustití nechce: Rozumejte tomuto, který se zapominate na Boha; akby nekdý nezachvatil, a nebylby kdoby vysvobodíl. Skrotitěle Světa Alexandra Mladého kvitnuciho striku svu ranila, zamordovala, do Jamečky schovala; Saladina žlužka Uchváceneho v košelce obvinutého do Zemy pochovala; Torquiniuše koštečku rybacý zamordovala; Fabiuše z jednim malim vlasem, ktery v mlece vypil, zahrdusila; Aristida z jednim ukusnutím Lasice zabila; Anacroënta Skladatěle Věršův, s zrnečkem z hrozna ze života pozbavila. Lucie M. Aureliuše Dcere z jednim ubodnutím Ihli život odjala; Svatého Ludvika z morovu ranu, Egilluše Krále z bikem zuorivím, Proroka z lvem z lesa vystupícím, Annaniaše a Zafiru hlasem Petrovím; Absolona z vlastnimy svimí vlasy; Isbofetha na Lužku Polednejšym odpočívajíciho, vzala a zamordovala. Diviš se nad timito Prípadky? Los jeden tebe očekáva: snad dnes, snad včas ráno, snad zajtra, ranu smrtedlnu od neho vesmeš. Ach pozorujte Starcove! varujte se mladicove! Varujte se tohoto Nepritěle, ktery skrze tak mnohe Pristupky vchazy, a do Protivného Hrobu pochovava. Varujte se blizko jest vás, a však že jest blízko vas, neukazuje se. Pozorujte! nebo nevite Dne, any hodiní. Umrití jiste musime, ale nevýme kde? jako? kdí? Pozorujtě! techdí pozorujtě! Starcum mluvým, Mladých napomínam, na všetkých volam: Pozorujte! Varujte se! Predejdite! Živý budtě ne Svetu, ale Bohu.

§. 6.

Zmyšlej v sobe že od tebe daleko jest Smrt, však jeden toliko den, jedna hodina, jedno vokámžení, na tobě očekava, v kteremž Dna z rozkazem tobe poví vyce než Manlianušovy: Pod se mnu odejdi, umriti musiš. Tak Buh rozkazuje, tak on k jednemu každemu položil cile své, kteryž pominuti nebudu mocí: Pod odejdi se mnu umriti musiš. Již pominul život tvuj jako stin, Pod, odejdi se mnu, umriti musiš.

Dosti sy patril na Pohreby jiných, smal si se jakobys nikdy nemel umriti. Pod techdí, odejdi se mnu, pohreben zustan. Včera tim, dnes tobě, zajtra jiním tento tanec zahra tobě: Pod odejdí se mnu, umriti musiš. Leta tvé a tvůj Věk říkají tobe: Čo mam do tebe, a ti do mne? radost namíta: Vžitký prízen, Hodnost Světa vočý vskakují a vypravuji: Čo mám do tebe, a ti do mne, nemame nic vyce s tebu, nemáš žádnej častký s namý, zanechati musiš všecko toto, jdi, odejdí, a umrý: Uloženo jest všem Lídem, aby jednuc umreli. Zakon smrti jednuc jest výdaní, nemůže se promeniti, nemůže zrušytí. Budto prenesen jest Enoch, budto Eliaš na voze ohnivem vzat jest do nebe, a živí jsu až do dnešního dne oba, však na ostatek umriti musejí, a zamordovaní budu v Jeruzaleme od Antikrista, kde sam Krystus pán za nás ukryžovaní račil umrití.

§. 7.

Když tito věcy rozmišlam pro sobe, pisu je y pro tebe, y pro všech pospolite. Poslište, patrite, čitejtež: volám na všech, pišu jednému každému: ale co pišeš? Povy nekdo: volam, pišu, aby ste na smrt pamatali, dve slova vtyskam: Učiž se umriti. Od každeho črepu krechčejšy jsi, z hlini a z blata učiněn: Učiž se umrti, rozpomen se, že jsy člověkem: Učiž se umrti. Vždický mej v paměti slova ty: Pamatuj že umreš, uč se smrti. Tisyce spusobův má lstyva smrt člověka ze života pozbavití, a to když se menej domnivati budeš, k tobe se približí konec života tvého. Nalezne, věrmí, jakovím spusobem na tebe vpadne,

tebe zjíma, a ranit bude, a zamorduje táto Potvora, snad ještě dnes, snad Pri večery, snad Na lůžku v Nocy, aneb vskutku hříchu, život tebe odejme. Varujte se Mladý, Pozorujte Starcý, učte se umriti.

§. 8.

Prekažký k dobrému umrití, predkladam, abys je, dokud čas mas, od sebe odehnal, Pobutky vypravujem, abys se ku umení dobre umriti učinlive pohnul, pomocý predpisují, abys vedlé ných štiastlivé umrel. Uživejž ji techdí, a učiž se dobré umriti, a abych se y ja skrze tito věcy, které sem k tvemu dobremu spisal, dobré umriti vynaučil, z tvimi Modlitbami mne dosahnuti usiluj, ja také za tebe, abys vedlé spisu toho dobré umrel, modliti se nezanedbam.





Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.



Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2018 Petit Press, a.s.