Zlatý fond > Diela > Obrazy ze života Slováků


E-mail (povinné):

Stiahnite si Obrazy ze života ako e-knihu

iPadiTunes E-knihaMartinus

Božena Němcová:
Obrazy ze života Slováků

Dielo digitalizoval(i) Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Jaroslav Geňo.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (rtf, html)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 48 čitateľov

4. Slavnosti svatodušní

Slavnosti svatodušní, kteréž Slováci místy Turícemi a místy také Letnicemi zovou, podobají se všude jevící se zeleností svou téměř židovským svátkům „pod zelenou“. Nebo nejen, že se kostely křesťanských vyznání lipovými ratolestmi a oltáře jejich březovými neb jedlovými májemi zdobívají, ale každý slovenský dům zevně i vnitř vyozdoben bývá rozličnými, hlavně však lipovými, vkusně v oknách a za obrazy zastrčenými zelenými ratolestmi. Nadto pak i mládenci v noci ze soboty na neděli, když tuší, že už všecko spí, staví pannám máje; snad proto, aby je tím mileji překvapili. Máje tyto rovné jako kostelní svíce jsou od dola zvýší sáhu oloupané aneb jen proužkované, a bývají podle toho, jaké kde dřevo roste, buď jedlové, smrkové, svrčinové aneb březové, ba i lípové. Čím jsou vyšší aneb čím jích více postaveno, tím milejší bývají pannám, takže se jimi za celý rok chlubívají, a aby spoludružky zahanbily, mládence své všelikým pochlebováním si nakloniti hledí, aby jen více májů nasázeli, což i následující píseň dosvědčuje: „A muoj milý za to pero (kytku) Postavil mi májov štvero. Postavil ich pred zorami[38] — pod našimi oblokami (okny). Na prostriedku dve jedličky — těnké, biele, bez kuorčičky — A vysoké vyše domov — Niet (není) v dědině takých stromov“ atd. Nebo kdyby některá panna „májemi“ nebyla poctěna: všeobecně by se za to mělo, že buď poctivost svou už celkem[39] ztratila, aneb že se pochybuje o ní, a to často dostatečné jest, aby se jí jak mládenci tak i panny štítili. Že však někdy závist i vymyšlené pomluvy už mnohou počestnou pannu o vyznačení[40] toto připravily, lehce se domysliti.

V pondělek po odbytých nešporách mládenci s muzikou a zpěvem, místy bez obojího, obcházejí dědinu a vyměňují máje, což se děje tím způsobem, že přišedše do dvora — ovšem čistě vymeteného, — především činí asi následující vinšování: „Slovutní, vzácní přátelé! Jako Noë patriarcha, přijav od holubice zelenou ratolest, s radostí vystoupil z korábu, aby vystavil oltář Bohu svému: tak i my, spatřivše po tuhé zimě osušenou zem a rozvíjející se stromoví, přinesli jsme vám zelenou ralolest a vystavěli pannám vašim stromy tyto ‚máje‘. A nyní prosíme dobrotivého Boha, aby, jako se tyto stromy zelenají, i vaše zdraví se tak celý rok zelenalo, a jako ony krásně stojí, tak i vaše děvčata aby utěšeně rostly, stály a prokvětaly; přijmétež je tedy i vy od nás tak vděčně, jak Noë ratolestku od holubice, a udělte nám obět nějakou. Amen.“ Pak počastováni byvše od hospodářů a přijavše několik krejcarů, mají-li muziku s sebou, po uděleném dovolení si na dvoře s dcerami zaskočí, aneb otočivše se na podpatku, dále se po učiněném poděkování ubírají. A to se dotud opětuje, dokud celou dědinu neobejdou — někdy i do půlnoci. Večer pak na to nastává v hospodě hostina a veselý taneční ples, v němž často mimo mládež i hospodářové a hospodyně milého účastenství berou. Jinde nechávají máje přes celý týden stát a teprv v neděli trojičnou jich vyměňují; ba místy právě až v neděli trojičnou máje staví, tam však mívá mládež v pondělek svatodušní jiné hry a zábavy. Kromě těchto výročních mívá každá farnost své zvláštní slavnosti, „hody“ zvané, které se ne jako v jiných zemích, na př. v sousední Moravě jednoho dne všude jako hody císařské odbývají, alebrž vždy na den památky posvěcení chrámu. Že však se ničím zvláštnějším nevyznamenávají, na ten čas jich pro obmezenost času a místa pomíjíme; možná, že se nám časem příhodnější příležitost k tomu naskytne.



[38] [svítaním]

[39] [docela]

[40] vyznamenání




Božena Němcová

— česká spisovateľka, jedna zo zakladateľov modernej českej prózy. Mala záujem o folklór, vrchol jej diela tvoria poviedky a rozsiahlejšie prózy z vidieckeho prostredia. Známa sa stala predovšetkým prózou Babička. Bola autorkou cestopisov (aj zo Slovenska) a zberateľkou rozprávok a povestí, aj slovenských. Viac o autorovi.



Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.



Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2018 Petit Press, a.s.