Zlatý fond > Diela > Obrazy ze života Slováků


E-mail (povinné):

Stiahnite si Obrazy ze života ako e-knihu

iPadiTunes E-knihaMartinus

Božena Němcová:
Obrazy ze života Slováků

Dielo digitalizoval(i) Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Jaroslav Geňo.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (rtf, html)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 48 čitateľov

7. Narozeniny a křtiny

Zpozoruje-li která žena, že se v nadějném stavu nachází, všemožný pozor na sebe dává, aby se na nějakém ohyzdném a potvorném předmětu neshlédla, neboť má za to, žeby se i dítě její po něm hodilo. Dále se střeží, aby ničeho neukradla, sic by prý i dítě, které v životě svém nosí, zlodějem býti muselo. Avšak v tom směru působí jen zlý příklad zrostlejším dětem dávaný, neboť „jaké dřevo, taký klín, jaký otec, taký syn, jaká matka taká Katka.“ Těhotné ženy pilně se střeží, aby si mokré ruce o šaty neotřely, jinak by dítky jejich chrasty (hostec) dostaly; také nepijou po západě slunce vodu, neboť by jim do porodu v žaludku vězeti zůstala. Některé v svém těhotenství ani voňavého kvítí při sobě nositi nechtějí, aby dítkám z úst nezapáchalo. Ba i při samém porodu mnoho nesmyslných bobon panuje, jako dívání se skrz mužský oděv, okuřování, žehnání atd. Jakmile přišlo zdravé dítě na svět a vykoupáno jest, rozešlou hned „radostník“, záležející ze sklenky páleného, medem osladěného, a to celé rodině a kmotrům; s radostníkem posílají přátelské pozvání ke křtu, kterýž se bez odkladu odbývá, neboť za to mají, že by se dítěti učarovati mohlo, a proto dítěti někde ani pospati nedají, dokud není pokřtěno. Na mnohých místech kladou novorozeňátku hned do první koupele několik penízků, aby v celém životě příštím v ničem nedůstatku nemívalo; jinde kladou péro, aby se dobře učilo, také vejce, aby líbezný hlas mělo. Do kolébky dávají mu k boku klíče, aby dobře spávalo a neplakávalo, potom bibli aneb jinou sv. knihu; také otcovu košili, aby čarodějnice k dítku přístupu neměla a je ukradnouti nebo za jiné vyměniti nemohla. A takových a podobných věcí veliké množství se provádí, že nám je vše vypočísti nemožno. Podotknouti však musíme, že místy i z planet, na něž se dítě narodilo, budoucí los jeho předpovídají. Tak dí o tom, kteréž se na Dobropána narodilo, že bude buď zlodějem aneb běhounem; lev jim znamená silného a udatného, vodnář opilce a marnotratníka, Lada smilnici, rak neštěstí, býk hněv atd. atd. Na cestu ke křtu zavíjí se do plének něco soli a chleba, aby nikdo dítko neuřkl. Po vykonaném křtu zastavují se kmotrové v hospodě, kde je už otec se sladěnou nebo jen sprostou pálenkou očekává, jemuž hned štěstí přejou, načež připíjejí novorozeňátku na zdraví. Potom se každý domů ubírá, když byl dříve „ku křtění“ všech pozval, kteréž se obyčejně až po týdnu slavívá. Na „křtění“ takovém berou obě pohlaví podílu jen tehdy, když se narodil chlapec, jindy jen báby. Hostina záleží z menšího počtu jídel a liší se tím od svatební hostiny, že se, místo sprosté, medové pálenky k pití podává, avšak i zde jako při svatbě celá rodina, kmotrové a jiní přispívají; ženské přinášívají „před křtěním“ šestinedělce do „kouta“ velké koše naplněné vespod obilím a strovou,[54] na vrchu pak koláčemi a sýrem; v ruce nosívají nadto polívku a pod paždím slepky. Při samém křtění, kdež velikého vinšování scházeti nesmí, bývají kmotři veselí až dost, jakž to vysvítá z následující písně: „Eště, paně kmotre s riedkú bradú — málo je ver[55] v tom páleném mädu. — Jak živ bych sa bola o tom něnazdala — že bych u kmotríčka takú vuoľu mala.[56] — Poďme domov, poďme, tu o nás něstoja — s prázdnymi pohárky okolo nas chodia. Něpuojděm, něpuojděm, z týchto dobrých hodov, — Dokiaľ něprepijem kmotríčkových volov“ atd.

Po odbytém „křtění“ někde už v třetím neb čtvrtém týdnu jde šestinedělka obyčejně na úvod. A tu potká-li se ponejprv s mužským, za to má, že budoucí plod její bude též mužský, naopak ženský. Při hledění dítěte panují taktéž mnohé obyčeje, z nichž aspoň některé podotkneme. Některé ženy kladou dítě své na levý bok do kolébky, aby levákem nebylo; potom mu nehtíčky zubami odhryzují, aby nekradlo; některé pak první vypadnutý zub pohlcují, aby mu pěkné zuby rostly a nikdy nebolely; jiné neodlučují (neodstavují) rády v čas oračky a v letě, ale raději v čas žně a zimy; dětem, které se těžko učí, vyžebraný chléb jísti dávají, jiné opět chlapcům až do sedmého roku vlasy nestříhají, obávajíce se, aby jim i rozum neustřihly.



[54] [luštěninami]

[55] [věru]

[56] [dobrý rozmar]




Božena Němcová

— česká spisovateľka, jedna zo zakladateľov modernej českej prózy. Mala záujem o folklór, vrchol jej diela tvoria poviedky a rozsiahlejšie prózy z vidieckeho prostredia. Známa sa stala predovšetkým prózou Babička. Bola autorkou cestopisov (aj zo Slovenska) a zberateľkou rozprávok a povestí, aj slovenských. Viac o autorovi.



Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.



Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2018 Petit Press, a.s.