ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Na skale 200 m vysokej dvíha sa rozsiahly Spišský zámok nad mestečkom Spišským Podhradím. Mal vraj 5 dvorov a 135 izieb. Roku 1459 mali ho Husíti pod vodcom Aksamítom a dobývali ho Maďari. Tú dobu v Spišskom Podhradí mali tábor Maďari s vrchným vodcom mladým Huňaďom, tam hore bránili sa údatne Husíti a Matej z Knežíc streľbou z diel velké škody zapríčiňoval Maďarom. A keby nebolo zrady medzi Husítmi (maďarská žena kapitána Talafúsa), neboli by Maďari zámku dobyli. Krásne to opisuje český spisovateľ Alois Jirásek vo 3. diele svojho románu „Bratrstvo“. Jirásek opisuje Spišský zámok takto: „Na holém, chudě zelenavém kopci, v jehož bocích holé skály tu tam kostlivě vyrážely, mohutný, velký hrad, celá skoro pevnost, s rozlehlým předhradím, jež samo bylo silným hradem. Z vlastního hradu tlustých zdí a přečetných bašt, výše nad předhradím, v jedno však s ním pevně spojeným, strměla nad spoustu cihlových i šindelových střech, nad pasy chmurných bašt, nad potemnělá podsebití a divné výstupky, vysoká, kulatá věž, střed a jádro zděné té síly, zbudované v dvanáctém století a ještě zpevněné před nějakým rokem za Jiskry českými mistry v hradebnictví. To byl Spišský hrad.“