Básne a piesne české
Autor: Peter Kellner-Hostinský
Digitalizátori: Michal Garaj, Silvia Harcsová, Eva Lužáková, Karol Šefranko, Erik Bartoš
[12]
Pod skálou Devína Dunaj bolně stoná —
k rumům Vyšehradu valnou cestu koná.
Na vysoké skále bledý jinoch sedí,
na slovenské kraje smutným okem hledí.
Dunaji starému a hradové skále
povídá své city, žaluje své žále.
„Povězže, pověz mi, Dunaji, tak valně
čili vždy poběžíš, proč tvé vody kalné?“
„Slunéčko zasvítí, skály mé ohřeje,
prasknou tuhé ledy, voda se vyleje…
Teď mé vlny čisté poplynou k tvé síni —
v tichém běhu uzříš dávné slávy stíny.
bude to jar krásná — vzkříšení Moravy!“
Při slávení karu O. Langa, v únoru 1843 zpívané
Přiletěla z lesa holubička sivá —
sedla na břeh Váhu, a tak si zaspívá:
Váhu, Váhu, voda tvá k Dunaji běží,
pověz mu, při něm milý můj syn leží!
Sotva jsem ho ještě světu odchovala
a již jeho mladost smutný konec vzala.
Pověz, že jsem nad ním hořce zaplakala,
jemu požehnání: sbohem, sbohem dala!
[12] Písně — dve piesne napísané v národnom a vlasteneckom tóne. Kellner ich posvätil mladému štúrovskému druhovi Ondrejovi Langovi, ako svedčí poznámka „při slavení karu O. Langa, v únoru 1843 zpívaná“. V oslavnej básni na Pavla Jozeffyho a v týchto piesňach už výrazne vstupuje do Kellnerových výrazových prostriedkov symbol „Dunaja“, ktorý predstavuje nielen staroslávnu devínsko-dunajskú tradíciu, ale i symboliku štúrovskej družiny počas jej bratislavského pôsobenia. Báseň bola napísaná začiatkom roku 1843.
