Dielo digitalizoval(i) Michal Garaj, Silvia Harcsová, Eva Lužáková, Karol Šefranko, Erik Bartoš. Zobraziť celú bibliografiu
Stiahnite si celé dielo: (html, rtf)
Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo | 61 | čitateľov |
[10]
Ó, vy pusté skály, osiralé hory,
mezi vámi bloudím, co pěna na moři.
Neznám lidí stopy a nemám přátelé,
měsíc a hvězdy jsou mí potěšitelé.
Komu mám vylíti bolné srdce žále —
čili hustým lesům, čili tvrdé skále?
Lesy mě neslyší, skála neodpoví —
hlasy mé zahynou jako šum větrový.
Aj, zapěl by dumku, nemám, nemám komu —
kdyby jen slavíček nyní zapěl z krovu!
Aj, na stůj! — co to zní, vůkol mne jaký hlas? —
Nejsem sám, je to skály — ohlasu hlas!
[10] Potěšení — báseň je ohlasom na osamotenosť človeka v spoločnosti. Možno ju chápať aj ako reflexiu na „spánok“ dobového spoločenského a národného života na Slovensku. Upravovali sme niektoré ortografické nepresnosti. Kvôli rýmovej pozícii ponechávame „žále — skále“. Báseň bola napísaná v roku 1842.
— bol slovenský spisovateľ, novinár, historik, filozof a redaktor Slovenských národných novín Viac o autorovi.
Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.
Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007
Autorské práva k literárnym dielam