ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Ó, Slavie!
Geniusi mladosti mé!
Když v tvém blahém objetí smíříš světy —
tvé jméno k Tatrám, k Uralům zaletí
a my pod lípou žíti budeme.
To je má, to je má,
hvězda jasná!

Lutno milá
Ohlase citů mladíkových!
Když zavzníš, Slovanstvo, hlasem ozvěny
a zazpíváš novou píseň vzkříšení —
velebiti záře věků nových…
Teď jsi má, teď jsi má,
hvězda jasná!

Lásko blaha!
Holoubku sivý z luhů rajských!
Když na tvých křídlech nad Tatry vzlétneš,
nad Šumavu, břehy Váhu i Volgy sedneš —
napiješ se z pramenů slavských.
Budeš mou, budeš mou,
hvězdou jasnou!

Vlasti drahá!
Ty kolébko má, ty matko má!
Když věrný syn Tobě pálí oběti…
krásnou píseň Slovenku slyším pěti —
a písní tou ohlas hráva!
Ty jsi má, ty jsi má,
hvězda jasná!

Ó, národe!
Ty slunce ranní, slunce světa!
Když slyším řetěz poroby praskati —
vidím se vítězů ozbrojovati,
s kterými život vykvétá…
To je má, to je má,
hvězda jasná!

Miloslavo!
Anděli můj pod horami!
Když na nivy při potůčku vzpomenu —
na věnce vité — dolinou zelenou,
na krásné doby pod lípami…
Teď jsi má, teď jsi má,
hvězda jasná!

Mladosti má!
Nektary z květů májových!
Když tvým zápalem nové věky tvoříš,
když v svaté lásce člověčenství spojíš —
zaletíš k záři věků nových!
Budiž mou, budiž mou,
hvězdou jasnou!

Vy hvězdy mé!
Vy kahánky, vy červánky mé!
Sviťtež na blankytu života mého —
plyňte v duši mé, vzneste ducha mého
v citů mojich hlubokosti!
V mysli mojej na výsosti!
Vy hvězdy mé!