Zlatý fond > Diela > Básne z 30-tych rokov


E-mail (povinné):

Karol Kuzmány:
Básne z 30-tych rokov

Dielo digitalizoval(i) Viera Studeničová, Michal Belička, Zuzana Babjaková, Daniel Winter, Eva Lužáková, Slavomír Kancian, Katarína Tínesová.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (html, rtf)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 46 čitateľov

Zadumění u břehu Hrona

[67]


Poď, ó má harfo, ty mé potěšení
jediné, jenž mé krotíš hněvy, žale,
ty v mou vypráhlou mysl rozvlažení
při Dunaji si lila i při Sále:
poď, milá, sednem na břehu si Hrona
a slouchat budem, jak si on to stoná.

Když v jeho vlnách luna se umývá
a zrakem vlhkým olšiny prozírá,
tehd’, ach, mi blaze, tam neb se usmívá
na mne dlícího dávná otců víra:
až srdcem žhoucím chladno blahé táhne,
slza se prýští — ruka v struny sáhne.

Nuž poď, má harfo, v olšinách těch dumných
slyš hovor hravý světla luny stínů,
slyš, zdaž ohlasy kola vil to šumných,
vábících muže k plesům vichrovírů,
neb rusalky to dráždí snad vodana.[68]
Ó ne, již báj to, zmizlá slovem pána.

Tam, hle, již Sitno, k pomstě zle činícím,
pusté, nekoná soudy spravelnosti;[69]
na žádné více vysočiny k čnícím
trebnicem nejde lid želat milosti:
Pohroním pustým již jen zkazky vlají
a v rumích hradů smutné dumy lkají.

Hrone náš, Hrone, ó ty řeko stará,
ty jsi viděla Mojmírovo rámě,
tvá někdy vlna pokřestila jará
temena otců v duchu pravdy chrámě:
věrný Slováků příteli ty milý,
na tvých mně ňadrách pervé sny se snily.

Snily se, snily a ještě se snějí,
ač jiný předmět, po čem srdce touží;
tehdy jen v noci, teď i ve dne chvějí
sny se mi v mysli a v má ňádra souží:
žal neb ode všech časů mi zavání,
z prošlých, z nynejších i z očekávání.

Aj, po tvých břehách již tvé plémě visí
nad hrobem, přece o nic se nesnaží;
darmo ho loutna Kollárova křísí,
ach, ona hluchým sluchy neproráží!
Ve mně se svírá, ty preč klidně spěcháš:
Hrone, můj Hrone, pročže zde mne necháš?

Znáš čas ten, když sem ve tvých vlnách bystrých
koupal se, chlapec, aneb rybky lovil,
pak malou dlaní načra sobě čistých
vod tvých, razem vše trudy své zahojil:
neznal jsem zašlost, budoucnost netušil
a čelko jasné nikdy nezasmušil.

Znáš potom, jak sme na tvých břehách volných
v soumraku tichém s Hankou sedávali,
já lásku zpívál, ona z kvítků polních
věnečky vila, vlny dolů pluly;
než zpěvy, věnce, vlny dolů pluly,
dál a dál pluly a pak zahynuly.

Teď slzy cedím, na tvém břehu sedě,
slzy pohřební rodu slovenského,
tuchnoucím okem do vln hravých hledě,
ač v nich krásnější studu panenského
září se lesknou luny zraky cudné,
probírám city srdce svého trudné.

Máš zhynout rode? Hoj, co to mnou bleslo!
A zpěvy svoje komuže poručíš?
Jiného nemáš nic, v otroctví kleslo
vše, proto lehce s životem se lúčíš.
Hah! slyšíš zpěvy, jež tví nepřátelé
co na tvém kaře zpívají vesele?

Ó harfo, harfo, proč tak smutně lkaješ?
Ještě Hron teče, žijí děti jeho!
Nech, nech své žale, veselým provlaješ
ty ještě zpěvem mládce pohronského:
buď v obět padnem my moci bezbožné —
tvé naděje jsou věčně nepřemožné.

Nuž sbohem, Hrone, spějž jen měkkým prúdem,
zvlaž mysl bratrů, pozdrav pobratence:
přijde i doba souděná osudem,
sláva nebo skon pro tvoje milence.
Než hlas můj hyne, harfy znění hynou
a vlny Hrona plynou jen a plynou…



[67] Zadumění u břehu Hrona — Hronka, 3, 1838, s. 119 — 121; V, s. 82 — 84; N, s. 340 — 342. — Záver 4. verša 9. strofy má neobvyklý rým: pluly — sedávali; zrejme ide o chybu tlačiara Hronky (v súvise s rýmami v 5. a 6. verši). Autograf neexistuje (B, s. 168), takže môžeme text prepísať len s touto zjavnou chybou.

[68] Vodan — Balada o vodníkovi tvorí záver prvého spevu. V pôvodnom rukopisnom súbore pre almanach Zora mala báseň názov Utopená (K, s. 233; uverejnil A. Maťovčík). Upravený text s názvom Vodan a děva poslal 22. 1. 1838 Kuzmány Pospíšilovi do Kvetů, ale tam báseň nevyšla; jej text z rukopisu uverejnil Bujnák, B, s. 72.

[69] spravelnost (tak v origináli) — spravodlivosť





Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.



Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2018 Petit Press, a.s.