ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Slyšte, lidé, co sem včera
z večera
viděl, za mého života by sem nebyl věřil,
co by mi i kyjem někdo v rozum vděřil
a byl by sem se domníval, že to sen.
(Jak to často bývá,
že co se mi snivá,
bystrý rozum můj za pravdu míva.)
Než však předce moudrý Ken,^[18]
mops můj to každému dosvědčí,
že jsou moje slová pouhé číré řeči.
Nuž jen slyšte, však vy všetci znáte,
že mám mnoho husí,
které se mi před domem
za stromem
tam ve mláce mnohokráte
hledajíce nějaké žrádlo dusí.
Když i včera tam už mnoho gagotaly
a mnoho o gáčském tuším zámku rokotaly,
já sem sedel pod oblokem na lavičky
a myslel sem — než to nic do řeči,
či snad na to, jak ten kohout nepříjemně škřečí,
a či na velikých věmen bílé mé kravičky.
Zrazu s velkým hlasem od podnebí
zakřičalo stádo labutové
až se páni husové
naň obřikli: „No, veď vám tak ryčet nepotřebí!“
„Kam letíte? Poďte sem
dolu na zem,
neb ve mláku mezi nás,
tu je dost žrádla pro vás;
však sme vaše sestry milé
a k politování čilé!“
Nato zazní zase z nebe:
„Vaše žrádlo nám není ku žádné potřebě,
poďte s námi
a nechejte tyto špatné jámy,
poďte s námi do země teplejší,
tam budeme míti život i bydlo krásnější!“
„Oho, blázni!“ — zvolá celá mláka.
„Oho, blázni — ještě kýho zraka,
a či ste vy tam už byly,
že už tak dojista znáte,
jaké to tam bydlo máte
a že by sme i my tam snadnějí žili?“
„Ach ne, milé sestry húsky,
my sme ještě tam nebyly,
ani nikdy tam nežily —
než to z nášho citu známe,
že krásnější tam my bydlo máme.“
„Z vášho citu? Nejsme-li my z vášho rodu,
jenže, pravda, něco vzácnějšího plodu,
a předce nám naše city
nic nemluví o tom z tamté strany moře žití,
nedejte se vaším bludům šálit.“
„No — nechcete? My se předce kalit
ve vaší škaredé jámě nebudeme,
než za moře ta poveslujeme!“
Tak labutě odletěli.
Husi ale v jejich moudrosti,
s radostí,
s velkým smíchem škřepetely.
Tu můj mopsík se ke mně obrátil
a hlávočkou přisvedčovav klátil:
„Tyto husi
se tyto jich špatné kusy
od těch lidí naučili,
kteří nikdy neočili,
že z tamté strany hrobu cnostného člověka
na něj ještě lepší život čeká!“