ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Při posledním díle tomto,
o němž jste slyšeli tuto,
1955
naučení toto poznejte
a je sobě rozjímejte.
Předně všickni rodičové,
vy matky, též i otcové,
kteřížkoli dítky máte
1960
a na ně co mnoho dbáte,
k tomu je již hleďte míti,
ať nehledí ven choditi,
kam by ony dobře chtěly,
co se jim líbí, činily,
1965
než ať všecko s volí vaší,
jak mladší tak i tí starší
činí doma anebo vně,
to náleží všudy na ně
neb i to Ruth moabitská,
1970
co ji Noemi betlémská,
švegruše ta její milá,
kdykolivěk poručila,
tak činila, ji poslechla,
jak nejvíce kdy v čem mohla. /94
1975
Neb kde dítky s volí starších
a s vědomím rodičův svých
před se něco hledí bráti,
nemnoho co na tom ztratí,
jako teď Ruth, svatá vdova,
1980
uposlechši švegry slova.
Ač k Bozovi jest šla nočně,
však tam ostala bezpečně,
nýbrž i toho dostala,
že ho za manžela vzala.
1985
Kde pak kterékoliv dítky,
synové nebo dcerušky,
bez rady otce a matky
vydávají se na toulky,
často zlým zaživou^[93] toho,
1990
příkladův jest dosti mnoho.
Aniž se někdo domnívej,
ba ani to za žert mívej,
by Noemi Ruth nevěstu
měla vésti na zlou cestu,
1995
když ji k Boasovi jíti
velela, se položiti
u noh jeho v ten noční čas,
by pod tím něco opět zas
obmýšlela a radila
2000
neb k neřádu povolila. /95
Ne tak, ne tak, neb stud znala
a Boha se svého bála,
jím se ráda spravovala,
k témuž i nevěstu měla.
2005
K Boasovi ji poslala,
neb ho přítele být znala
toho svého takového,
kterýž nemiluje zlého,
ale chrání poctivosti
2010
své i svých dle příbuznosti.
Zle ty matky dnes dělají,
jenž svým dcerkám povolují,
by nemravně a neřádně,
nevážně, též i nestoudně
2015
s leckýms leckdes živy byly,
na Boha, stud nepomněly.
Běda, přeběda těm lidem,
jenž hledí povolovat v zlém,
nebo ti povolující
2020
jednostejnou i činící
musí těžkost podnikati,
nebudou-li se včas káti.
K tomu, kdo se chcete ženit
a dobré manželky dojít,
2025
Boasa v tom následůjte,
nejen krásy, statku hleďte, /96
obcování všech těch šetřte,
kteréž za ženy mít chcete.
Lidí to přísloví mají,
2030
že, kdo se zde ženívají
pro statek neb pro peníze,
nebývají v víře, v lásce,
kdo se pak žení pro krásu,
tá též trvá jen do času.
2035
Než kdo hledí k studu, k ctnosti,
ten se žení k své platnosti,
že nerád kdy potom toho
opykati^[94] hledí mnoho.
Koho pak ty klevetnice
2040
neb ožralé bumbalice^[95]
žení, takoví nemnoho,
než jsou sami co lepšího
dohazují, dodávají
a potom z nich svůj žert mají.
2045
Boas vzal sobě chudičku,
avšak poctivou vdovičku
a ač sám byl mnohem starší,
však ho sobě vzala mladší.
Poctivá se poctivému
2050
dostala muži známému,
neb toho hledal pořádně
při Bohu i lidech vážně, /97
hleděl tu věc k místu vésti,
by dostal Ruth, té nevěsty.
2055
Pak ty, spanilý mládenče,
také i rozumný vdovče,
nechtěj se přebírat v pannách
anebo také i v vdovách.
Neměj z nich posměchu svého,
2060
by sám nevešel do něho.
Raď se o to s Bohem předně,
s dobrými lidmi potomně.
Na něčem jistém se postav,
s kým by měl vstoupiti v ten stav,
2065
neb kdo se tak rád přebírá,
malá chyba kdy v tom bývá,
že mnohdykráte přebere
anebo i nedobere,
zvlášť pak kdo se při korbelích
2070
hledí ženit a má svůj smích
z toho stavu přesvatého,
samým Bohem zřízeného.
Sirotky, vdovy poctivé,
vážné, dělné i uctivé,
2075
komu to předně náleží,
dle rady a vůle boží
náležitě opatrůjte,
nejen o jích statky stůjte, /98
jako ten Boasův přítel,
2080
jenž díl pole ujíti chtěl
náležící té Ruth vdově,
ale o ní nechtěl žádné
péče a starosti míti.
Boas hleděl to ujíti.
2085
Pakli kdy kdo od někoho
něco koupíš, hned hleď toho
dle obyčeje dobrého
a zvyklosti místa toho
všecko sobě ujistiti,
2090
svědky dobrými ztvrditi.
Boas hleděl tak činiti,
lidmi to vše osvědčiti.
Jedni druhým příti hleďme,
v ničemž sobě nezáviďme.
2095
Vrchností svou nezhrdejme,
ji vše v známost uvést hleďme,
co míti chceme stálého
a nechcem-li pykat toho.
Též i toto známo vám buď,
2100
než se rozejdete odsud,
že od dneška v nedělích dvou
Boas mít bude svadbu svou.
K té vás pro starost, pro mladost
zůve, by z vás byl jeho host /99
2105
každý, kdož’s zde v místě tomto
již dnes ztrávil chvilku tuto.
Rád chce všeckny uhlédati
i uctivě přivítati,
hojně jísti, píti dáti,
2110
aby to mohl každý znáti,
že není nějaký skupec,^[96]
tu vskutku on dokáže věc.
K tomu i ten, jenž hru tuto
složil, vás již žádá za to,
2115
byste v dobré obrátili,
co jste koliv přeslyšeli.
Pán Bůh jemu i nám všechněm
dejž dobrou noc! Rcemež Amen!