Komedie… Ruth

Všickni, kdo jste sem teď přišli,
ochotně rádí se sešli,
jak vy přední a možnější,
tak malí i nejnuznější,
5
byšte mohli přeslyšet nás
v tento právě příjemný čas
vám k užitku a k platnosti,
Bohu pak k jeho libosti,
ke cti, k chvále jména jeho
10
na věky požehnaného.
Spokojíc se umlkněte
a s vážností poslechněte
Bohu milý, starodávní,
skutek velmi dobře známý
15
o oné Ruth historiji
uvedenou v komediji,
o níž svědčí Písmo svaté,
jakž hned dále to poznáte.
Všeho toho smysl tento,

20
neníť báseň, věřtež mi to.
Jeden slavný historikus,
jemuž jest jméno Josephus,^[18]
v knihách svých to poznamenal,
též i o tom o všem napsal, /7
25
že za času kněze Eli,
kdyžto soudcové soudili,
izdrahelským lidem vládli
a tu obec spravovali,
byl hlad v kananejské zemi^[19]
30
převelice velký velmi,
takže z Betleema města, 
což vskutku jestiť věc jistá,
Elimelech s svou Noemi,
též i s dvěma syny svými
35
jinam se musil odbrati,
do krajin moabských jíti.^[20]
Tam když drahně^[21] časův bydlel,
až také i potom umřel,
Noemi a dvou synáčkův
40
necháv po sobě, miláčkův,
z kterýchž jeden sloul Mahalon,
druhý měl jméno Ehelion.
Ti oba po jeho smrti
neostejchali se vzíti
45
sobě přemilé manželky,
dvě moabské pěkné dcerky.
Ale i ti tam zemřeli
jako otec jích, zesnuli.
Noemi, letitá vdova,
50
přes pole slyšíc ta slova, /8
že by drahota minula,
do Judstva^[22] se domu brala
rozžehnavši se se dvěma
obouch synův nevěstama,
55
když ji s pláčem provázely
a s ní se rozloučit měly.
A ač velmi rády obě
byly by s ní šly v té době,
však Orfa, ta hned se dala
60
přemluvit, ji opustila,
Ruth pak se jí nespustila
a nikterak nezhostila.
Svekruši do těch neznámých
sprovodila krajin cizích,
65
až i přišla do Betléma,
kdež Noemis byla známá.
Tam ji Bůh odplatil hojně 
za skutek lásky k švegře své.
Nebo když jest žeň nastala,
70
v strništi klasy zbírala,
spatřil ji Boas, muž vzácný.
Ten, šlechetný a rozšafný,
když spatřil její bedlivost
v práci, také snažnou pilnost,
75
na svém poli jí dovolil
klasy zbírati, poručil /9
též, kdyby jíst neb pít chtěla,
čeled^[23] aby nebránila
s sebou jísti nebo píti
80
jí, to že jích pán chce míti.
To když s vděčností přijala,
svekruši v známost uvedla,
neb jí z srdce všeho přála,
v nic se bez ní nedávala.
85
Boas mínil ji pojíti,
za manželku sobě vzíti,
pokudž by jen bližší přítel
práva svého ustoupit chtěl,
tak jakž bylo poručeno,
90
zákonem osvobozeno,
že bližší svojí přátele
brali se k manželstvu směle.^[24]
K tomu když měl dovolení,
Boas dal se hned v jednání,
95
promluvil s staršími města,
jakož svědčí písma jistá,
aby dostal Ruth přemilé
za manželku co nejdřívé.
Zvěděvši to jiní lidé
100
řekli, že tak dobře bude.
O čemž šíře hned budete
slyšet, jen se pospokojte. /10
Mlče, vážně poslouchejte, 
do skončení potrvejte.
105
Nic sobě v tom nestejskajíc,
na paměti se též majíc,
užitku vždy nabudete,
nic litovat nebudete,
když zde chvílku potrváte,
110
za pravé mi sami dáte.
Já pak již teď se ubírám.
Budiž s vámi nebeský Pán,
jenž chce býti od nás všech znám,
posilniž nás v dobrém on sám.