ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Z promlouvání těch manželův,
vlastních rodičů dvou synův,
dává se nám tuto znáti,
350
že Bůh ráčí posílati
na lid pro hřích mnohé rány,
bez níchž nejsou i křesťany.
Též, že sluší poujíti
jinam, když jen to můž býti
355
bez svědomí ublížení,
jiných lidí obtížení,
by před hladem sebe, děti,
mohl vždy ňák opatřiti.
Elimelech tak učinil,
360
o ženu, dítky, pečliv byl.
By své měli vyživení,
šel do cizích krajin s nimi, /22
když doma byl veliký hlad,
jímž umořen nejeden snad.
365
K tomu i to tuto znejte,
vy, manželé, pozorůjte,
abyšte jeden druhého
vždycky času každičkého,
nejen když býváte v štěstí,
370
než také i v tom neštěstí
hleděli již opatrovat
a náležitě fedrovat,
k přespolním přívětivosti
dokazujíc i vlídnosti,
375
zvláště pak v Krista věřícím
a naší víry domácím.
Pohané to činívali,
že přespolní přijímali,
jak mohli, je fedrovali,
380
v ničemž neubližovali.
Nadto my již toho šetřme,
co sobě chcem, jiným čiňme.
Též i na to pamatůjme,
že dřív než se nadějeme,
385
rychle umříti můžeme,
s našími se rozloučíme.
Neb smrt nešanuje místa
ani osob, jest věc jistá. /23
Bere napořád každého,
390
domácího, přespolního.
Neb teď Noemi manžela,
potom i její syny dva
umořila, pryč odňala,
žalost k žalosti přidala.
395
Též i to se často stává,
že někdy počnou být sotva
manželé spolu den neb dva,
smrt je rozloučí obadva.
A mnohá žena teprva
400
co jesti měla, poznává,
když ztratí manžela svého,
na nějž prv nedbala mnoho.
Jakž hned uslyšíme potom
v druhém dílu o všem o tom.
405
Vy zatím však poshovějte
a nic sobě nestýskejte.
Rádi to vše přeslechněte,
co povědíno, pomněte.