ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

§. 1.

V spusobe, rozličnem, a všelijakem Drak ten Pekelny, ďábel zlostivý zvikel se jest ukazovat, člověku umirajímcými aby ho sklamal, a zatratil: tomu ktery jemu byl vždičky poslušny k hríchům, ukazuje laskavýcm; tomu pak o kterem ví že hríchý v nenavisti měl, a ctnosit miloval, predstavil se ukrutny, a strašlivý aby sklamal, neb presttrašyl; pišnému ukáže se jako páv, nepodarnemu Milovniku jako svína, bohatému bohati nadevše, obžernému jako korbel ukazujícý na posmech misy a pohárý plné; zavistlivému jako pes z Pekla; hnevlivému predstavíse pred očy zdrojuv, mstý plný a mordu; lenivému k dobremu, jako osel. Tento ďábel Pekelny predstavje pred očy umirajícýho smrt, ale tak že ještě daleko jest od neho, s kteru chitrovtu kdy sa ubezpečnuje nemocný, vpáda náhle na neho smrt, zemdlivají nohý aby neutekl, ruce y ramena aby se nebránil, usta a yazik agy Boha nevzíval, ušy aby dobré napomentuty neslišal, očy aby nastávajíce Nebespečenství neviděli, Rozum aby nezrozuměl co mu jest k spaseny, pamět aby nemislila na o strost Sudce, na mnoství svých hríchuv, vule, aby jí pritem poslednem punktiku k Bohu neobratil. Tak mukol zvázaného držý, a tisicým pokošenim obtižuje. Co, praví, meškaš neštasny? již můj jsi ti, komu kdo služí toho služebnik jest, ne Bohu, ale mne; a z námluví mej, tělu, světu, hríchu, po všecek čas žívota všecek služil jsi; a ještě žádaš Nebeské Kraloství? můj jsi ti, o Bohu, o Neby any nemisly; neočekava tobe jine místo, jedine Peklo: Jak mnoho dobrého činiti opustils, temer každy den, jedine proto, aby te jiny nevismívali? koliko dobrých skutkův činil jsi aby tě enem lide chvalili? kterák jsi všecek žívot tvuj v márnostech, v rozpustilosti, v nestálosti stravil? kde jest Bázen Boží v tebe? kde jest láska Boží, a bližniho? ktere a jakove jest Svedomy tve? jak jest opatrne? ono mluví, ono na tebe spolu se mnu žaluje: činil jsi se že jsi žívota svatého, a v kože bils nešlechetny; chtivost cti a hodnosti, pokritství, márna sláva zdáli te všeckého neobsadli? pravda mluvy nemužeš tajit; hrtán můj s kterim te požrem neujdeš; již jsi v ruku mých; již v počtu zatracených; již již ortel proti tobě vyda spravedlivy Sudce. Povolány k Pravej Víry, do Zakona, jak velike dobre bilo: ty pak kterak jsi uposlechl povolavajícýho Boha? pomisli na své mravý; na ostrost Kázne Krestianskej, na silu s kteruž mohl; mdly jsi bil, nemohels vikonat rozkazati? mohels ale že jsi nechcel. Hle rozkoše těla v kterých jsi se kochal za žívobiti tvého pritomni jsou tobe: víš cos zlého činil tam a tam, s timto, s tu osobu, na tomto, na tom miste? A ještě sobe ufaš dobre umriti? tovarišove kterých jsi k zlému navedel, proti tebe volají, na tebe žalují. Co povidaš o svem vlastnem milovaní kdyžs zapovrhel raddu staršých a vrchnosti svej, a spolihal jsi se na tvé umeny, na tvuj rozum?

S tuto cestu chcet jíti do Nebe, jest uhoditi se do Pekla. Který hrých na světe byl, abys byl s nim sve Svedomy nepoškvrnil? Pichu bils naduti, lakomostvím naplneny, z chlipnostý pomazany, zavistý zeleny, obžerstvím a opilstvím vykrmeny, hněvem vrely, lenostu usvadli, a pozdili: toliko čitals knýh zapověděných? kolikráte chodils k Čarodejnikom, k Bohinam, a k Věšticam? koliké čary, veštby po vetry požíval jsi? kolikráte pokušals Boha? jak nevdečný? jak bezbožný? jak ruhavy bils proti Bohu, koliké ruhany? koliké zlorečenstvý proti Bohu, proti lidem z ust svých vybluval jsi? kolikráte prisahals? kolikráte jsi tve sliby zrušyl? kolikráte jsi Prikázany Cýrkevne zanedbal? kde jsu Mše Svaté v den svatečny? kde půsty? kde Spoved? Pekny jsi Syn Matky Cýrkvy Svatej poznat. Kde jsou potom mordy? kde kradeže? kde zbojstvo, lupezstvo? kde jazik utrhačny, pomluvačny, lharský, a všej Nepravosti koren? A ješte s timito tak mnohimi hríchý, a z jinimi bez počtu ještě ťeššimi, smiš ufati že ťi bude Buh milostiví? Opustils ano potupils milosrdného Boha, niny skusiš ho biti spravedliveho, spravedlivě sudit bude, a ti hodne věcy za skutký a za hríchy vezmeš. Držim te mizerný; jaki jsi, z tichto pazurův nepustim tebe. Co meškáš? zapry Boha! zufaj! chťa nechťa oddaj se mne, jinače můj jsi již, již do Propasti Pekelnej uchopim tebe.

§. 2.

Takoveto věcy uslišy sobe spivati, a mluviti člověk umirajícý, a od tech ještě horšy. co bude techdy činiti, když blízo smrti bude? Volaj praví S. Job, jestli kdoby tobě odpověděl, a k nekterému z Svatých obrat se. O mily můj, vice povím; člověče kteryž se blížíš k smrti, abys bezpečny, a pobožný umrel, obrat se k Bohu, k Neby, ku Královnej všech Svatých k Rodičky Boží Panne Marye: hríšníkem jsi? hle Marya Utočiště hríšnikuv; zarmuceny jsi? ay Marya potešeny zarmucených; Nemocný jsi k smrti? Hle Marya uzdraveny nemocných; mdly jsi ku odpirany zlých pokušení? Hle Marya Pomocnice mdlých; tmy nevedomosti zastinili tobe? Hle Marya Dennice predzvestujícý den večny; bojíš se že zavrene tobe budu Dvere Nebeske? Hle Marya Klíč Nebeský; ano všech Dvery Nebeských Dvere najvetšy. Jiny Svatý, viznat musim, všyckný hotovy a nachilny jsou ku pomocý prispěti umirajícýmu, ale Rodička Boží Marya nadevše jest naklonejšy a rychlejšy; túto za štaslivu smrt stále, a každodenne vzivaj, a umirajícý nebudeš zatracen, jestlis jí k pomocý svej pritahl.

Pochibuješ? posliš co o ny mluvy S. Bernard. Táto, praví, jest, která všeho sveta obnoveny dosahla, a spaseny všem vyprosila. Táto jest, s kteruž od počatku rustlo milosrdenstvy, a ze Žívota Matky vyšlo jest s nu. Táto jest Matka tá, kterejžto nikdy nezaprel žadnu milost Syn její, kteruž žadala služebnikum svým. Kdy se techdy približuješ k smrti, y pred smrtu túto Pomoc k dobremu umriti, za mnoho sobe pokladaj, ctení Rodičky Boží Panny Marye. K hrobu pospichame všyckny, ale aby jsme štaslive umreli, prve k Rodičky Boží, než k smrti, a k Puotky poslednej, Dušy našu obratme.

§. 3.

Svatý Anno ArciBiskup Kolonenský, když umiral, pozdvihna obe ruce takto se modlil: Svata Marya prispěj ku pomocý bídnim, prispěj Mestu Kolonye, prispěj mne služebniku tvemu z modlitbamy svýmy, a tak štaslive se odebral k Bohu. S. Antonius Padvanský, když blízo smrti byl, vispovedavše se, verš tento počal: O Preslavna Panno čista, a pomalej chvili v tichosti Dušy vipustil. Richardus Biskup Anglie pri smrti svej, kazal sobe prinesti Boží Umečeny, a obyavše ho polibil, Bohu podekoval, vůly svou všecku vůly Boží odevzdal, hotov umriti; potem obrativ se k Rodičký Boží, modlil se Marya Matko milosti, Matko milosrdenstvý, ostrihaj nas od zleho Nepritele, a v hodínu smrti prímiž k sobe, a tak meží modlenim a vzdichanim, Dušy oddal svemu stvoritely. František de Retza, jak počal k smrti pracovati vzdicky rikal, a opakoval Pozdravěny Angelske: Zdravas Marya, dokud mohel usty a z yazikem hibati, a až v tomže Pzdraveny Dušy vipustil Tento Muž boží, po všecek čas žívota svého tak pobožny služebnik bil k Rodičký Boží, že kolikrátekoli

slišal od druhého jménovati jméno Marya, on hned tajně sam v sobe rykal Pozdravěny Anjelské. Tenže všudy kdekoliv mohel, Obrazý Panny Marye daval vistaviti, aby pomijejícý pozdravovali, a hodnu cty prokázali. Túto pobožnost mel František jmenovany: Ctytel bil Marye Panny když živ bil, Pomoc její citil když umiral. Chceš umriti jako on, a dobre umreš, Pomoc její skusiš.

§. 4.

Kdokoliv pobožně cty, miluje, vzíva Blahoslavenu Pannu Boží Rodičku až do konce, ten nikdy a vzlaště pri smrti od ní opuštěn nebýva, any bez Spovědy neumre: co nam zjevne proukazují mnohe Priklady. Piše Lalaingus, že bil člověk jmenem František, Lopez, Žívota rozpustileho ktery porazen bivše kamenim, mnohe raný smrtedlne dostal, tak že Lekarove rán zufali o žívote jeho tělesnem, nebo všecka krev ztekla z ran jeho, tělo zhnilo, tak že červy s neho vichazeli jako mravencý z mravišta sveho, kostý jeho temer všecký vidět bilo; však živ bil, umriti nemohel, dokud se nevispovidal. Kdož mu nedopustil umriti? kdož ho za trinast dny bez všeho pokrmu pri žívote zazračně zachoval? Rodička Boží Panna Marya. Obkud zaslužil tu milost? z pobožneho ctení jejího; nebo každy den rikával Korunku její, a jí pozdravoval; odkud ukazala se jemu v ten čas z Synačkem svým milym, když pozbaven jsa pomocý lidskej, za pomoc jí vrucně žádal, a zaslibila jemu že neumre bez Spovědí Svatej, jako se y stalo. Podobny nachazý se v Bonfiniuše, ktery se stal za času Sigismunda Krale, Krále našého Králostvý Uherského. Vojak jeden zahinul od Nepritele u bitce, tělo jeho všecko zhnilo, a v prach se obratilo, kosti nahé zustali, toliko sama hlava čerstva, a živa teprv po dvuch rocích nalezena jest. O velika moc Rodičký Boží Panny Marye,! O najslavnejšy Královno Nebeska! tery yazik muže tve Dobrodeny vislovit? nebo kdo tebe za pomoc žáda, kdo se k tvej Pomocy utíka, nikdy opusten od tebe nebiva, dobre a štaslivě umíra. Utekl se tento k Pomocý tvej, any neny sný pozbavěn, Ponevač dokud se z hríchův svých nevyspovidal, umriti nemohel, jak se vyspovídal hlava v Kalvariu se obratila. Odtkud zaslužil tento tak velike dobrodeny? odtud že on, jak sam vyznal, znaležítu pobožnostu svatil sedm Svátkův pres rok Panny Marye, v ných se spovídal, prjímal a ku každemu postil se na samem chlebe a vode. Žádaš vědět ktery jsou to Svatkové? jsou: Počtí Panny Marye, Narozeny, Obetovany, Zvestovany, Navštiveny, Očistovány, a na Nebe vzety. Ay hle která ctení Rodičky Boží Pomoc bila timto k dobrému umriti! pobežně jí ctili, milovali, proto y pomoc její skusily; y ti učin podobnim spusobem, a dobre umreš.

§. 5.

Rozmišlej, premišlej, mily Krestiane! že umriti musiš! a že punktik ten posledny žívota tvého, plny jest nebespečenstvý, tedy, tedy v tobe umirajícýmu bude suženy velié, jakové jsi nikdy necitil, any neskusil! hrozi se jest Bůh Obivatělum Jeruzalemským, Židum bezobožným, timito sloví: Prijdu na tobe dnove, a obklíčí tebe nepratěle tvojí náspem, a sužíte tě budu ze všech stran, a na zemy tebe rozmecý, a neostane v tobe kamen na kameny ec. Ach znamenajte slová Krestiane!

Obklíčí teba Nepriatele tvojí náspem; jakový jsou to Nepratele? Pohruozcivý z Pekla Duchove, ktery umirajícýmu rozličným spusobem pretvareny se ukazují. Dionysius Kartusian praví, že pomimo Rodičky Boží Panny Marye, žaden neumrel, any neumre, kterému by se ďábel neukázal, a to v spusobe ne jednem, ale rozličnem. S. Martin umirajícý videl ho naspusob hroznej šelmy. V pětých letech pacholik ruhavý a zlorečlivý když již již měl ho ďábel z luna Otcového do Pekla schititi, viděl ďáblův jako Murinův ukrutných, vyděl pravim, a zase ruhaja, vypustil Dušy. Svatý Pustevni Hilarion, viděl jich jako jezdcuv ohnivich, na vozích a konech ohnivich Jinim ukazuje se na spusob krifův, kozlův, krkavcův, aneb na spusob opice, lišky, aneb potvory strašlivej, aneb žaby zemskej, aneb spusobe kočký, mišy, potkana, slovem všelijakem spusobe, s kterim by mohel umirajícýho prestrašyti, sklamati, a zatratiti, maje hnev veliky veda že ma krátkí čas. Žídovy pokrstenému sice, ale Čarodejnikovy velikému okolo Leta Pane 1557, ukazalo se mnoho sto tisicuv ďáblův, jako hadove z ohně, ktery kunštem čarodejnitskim mizerný zapalil, ležícých, a do povetry se pozdvihujícých; Knyže jejich ukazalo se v spusobe Obra, vysoky jako jedna veže skrovna. Tito mili človeče na tebe umirajíciho vpadnu, ťito Nepratele tvojí, naspem tebe obklíčí, sužíti te budu, a strašyti, neopatrišli sobe z Nebe pomoc, Svatých Anjelův, svých Patronův Ochrancův, a najprve Kralovnu Anjelsku, a všech Svatých, Rodičku Boží Pannu Marii, velikem Nebespečenstvý že jsi postaveny očuješ. Nedavají včil znati na sobe, ale radnej pochlebují se, jako nekdy pochlebovala se Dalila svemu Samsonový; lžu že smrt jest ještě daleko, že dosti jest času ještě ku pokání činení; milosrdensví Boží vichvalují; spravedlnost uměnšují; uverišli jim, a mezitim smrt vpadne na tebe, tu tu volají: Filištinští na tě Samsone Sud bez milosrdenstvý, oheň, krupobiti, sných, led, vetr, bure, hnev Boží, Ortel večného zatraceny na te neštasný hríšniku! lepšy věcy neočekavej hríšniku umirajícý v hríšych tvých. Chitiž se techdí pomocý dobrej smrti, aby te ďábel nepremohl, cti, vzívej, miluj Blahoslavénu Pannu Marii, ona bude tobe na pomocý, ona za tebe zastupi, Nepritele zažene, tebe vysvoboďy, tobe Boha dobrotivého učiny, večne potěšeny dosahne.

§. 6.

Ponevač techdí Nepratele tito Pekelny, ďáblove zlostivý žádnemu neodpusti, na každeho upadnu pri tej poslednej hodine smrti, ptati se snad budeš: jestli tak velika a učinliva Pomoc jest k dobremu umriti Blahoslavena Rodička Boží, jak ty praviš, chcel bich spusob vědět, s kterim bych mohl její Pomoc pri tej poslednej Puotky smrti zaslužit. Budiž Pan Bůh pochválen že toho žádaš, abych te vinaučil, jako maš ctiti Boží Rodičku? žadosti učinim tvej prosbý: spusoby mnohe ukažem jak maš ctiti Matku Boží, tva věc bude, abys je hlboce do srdce svého vštípil, abys je pevne zachoval, a stále vykonaval. Prikazuje to Buh, namluva rozum, nebespečenství umirajícýcho to žáda, sama Rodička Boží, jakožto Královná Nebe, Pany Světa, pomocnice Krestianův, nadeje žívých, potěšeny umirajícých to miti chce. Ctení techdy Rodičky Boží, totižto Pomoc obzvláštny umirajícých obecné bilo služebnikům Božím hned od počatku Cýrkvy Svatej Noveho Zákona. Predstavým nektere Priklady, ktere my na pamět prichazají. Margareta v tomto Království Uherskem splozena, Blahoslavenu Pannu Marii, kdekoliv mimo Obrazu jejího šla, klekla na obe kolena, ríkajíce Zdravas Maria jí pozdravovala. Albertus Zákonik každodenne sto kráte kleča pozdravoval Pannu Svatu. Svata Kateryna, Svatej Brigytty opravdiva svata dcera, každy den za cele čtiry hodiny klečycý Pozdravěným Anjelským Matku Boží zvikla jest pozdravovati. Svata Marya Oejnianu, za čtiry a dvacet hodin na kolenach svých sto tisickrat rikaje Pozdravěny Anjelske, Rodičku Boží ctila, Svatý Gerard, Biskup Čanadský v Uherskem Králoství tak horlive ctil Pannu Marii, a tuto zviklost mezý Uhry uvedl, aby se jméno Marie, a jméno Matky Boží pro uctivost nejmenovalo, ale na misto jména toho aby všyckní jí nazívali Naša Pany, velika naša Pany; a jestli se nekomu prihodilo jméno Marye Panny vysloviti, ten hned klekna na kolena, a uctive skloňa hlavu, to najsvatejšy Jméno uctil. Ach! o žalost! smýzla nínejšych časích mezý namý tato pobožná, a svata zviklost! sotva se již kdo nachazý kteri by hlavu sklonil aneb klobuk pozdvihl, kde se jmenuje Predrahe Jméno Marye; a co horšyho jest pred Luterany, Kalviný, a pred jinimi Kacirý tu uctivost Jméno tomuto dati se stidí, a hambí.

§. 7.

Jakub Broquar., rozlične spusoby ku ctení Rodičky Boží velmy naležíté, pobožné, užítečné, a potrebné jednému každému dobre umrit žadostivemu, spisal, s kterých ja nektere tudí vložíti jsem uminil. Prvny spusob naležítého ctení Rodičky Boží jest rozjímati v srdcý svem o její milostech, naddaní, a darích Božích. Druhý spusob Tiže dary a milosti všem oznamovati, a vychvalovati. Tretý spusob: Nakolko kdo muže, jí najsvatejšy Pannu v mravich a v ctnostech nasledovati. Čtvrtý spusob: nad bolestí, kterež měla za žívobiti svého nad Synem svim Ježíšem zvlaště pri utrpění jeho, litostivim se ukázati. Páty spůsob: kolikrate najsvatejšy Jméno Márye slišyš jmenovati, aneb y sam vysloviš, tolikráte jej vnitrnu na srdcý, y zevnitrnu uctivosti uctiš. Šestý spusob, nic nepočinaj dělati prve než jí sve práce poručíš dufajíc v ní. Sedmý spusob: nic neobetuj Bohu jedine skrze ruce její. Osmý spusob: Obrazý její, Oltáry, Kaplne, Chramy zvlaštny ozdobu ozdobovati, a ctiti. Devatý spusob: mity pri sebe vždický její Obraz, neb metalik, a pobožně nekdí libati. Desatý spusob: Nech v dome tvem nebude žádna svetnice, žáden pokojik, žádna komora, žádne misto uctivé, kdeby nebil Obraz Panny Marye na stěne pribiti, pred kterimžto rikej Letanye Lauretanske, aneb opakuj častokráte Pozdravěny Anjelske, aneb jine Modlitby pobožné. Jedenacti spusob: dati se do Tovaristva nekterého Blahoslavěnej Panny Marye. Dvanacti spusob: Nikdí se rano když vstaneš neoddavej k prácý, nikdy večer nelihej na odpočinek prve nežly pozdraviš Pannu Marii, rikaje Zdravas Marya. Trinactý spusob: rano, napolední, večer kdy se zvoný na klekaný rikej trikráte Zdravas Marya ku dosahnuti tisic a deset dny Odpustkův, ktere daly Svatý Papežove Jan toho jmena XXII. a Pavel toho jmena V. tem kteryžby na ten spusob pozdravili Pannu Presvatu. K tomu Leo Papež toho jmena X. dal tisic dnuv Odpustkův pokažde když hodiny bijí kdoby se modlil jednuc Zdravas Marya, s tuto krátku Modlitbu: Svim premilim Synem, požehnaj nas Panna Marya Amen. Čtrnactý spusob: kolikrate ven z domu vichazíš, aneb domuv se navratiš, tolikrate rikej Zdravas Maria. Patnactý spusob: V nocí kdíž se probudiš, hned rikej: Matko Paně spoměn na mne, aneb Jezus Marya, neb jine tomu podobne. Šestnastý spusob: Mše Svate k cti Blahoslavěnej Panny dat služít, a na Mšych pritomnim biti. Sedemnactý spusob: uložiti v sobe každí den k cti její rikati aneb cely Ruženec, aneb Korunku, aneb Paterky, aneb Hodinky její, neb nejaky skutek milosrdenství, aneb neco jineho dobrého učiniti k cti její. Devatnacti spusob: Mnozí každu Sobotu, a ku každému Svatku Panny Marye, k cti její se postí, tělo sve šlahají, Pasy železnimy, aneb žíny se prepasují, a na Svatek její spovidají se, a Velebnu Svatost Oltarny pobožně prijímají. ec. A tito jsou spusoby mimo mnohých jinych ctení Rodičky! jestly nemužeš všecký zachovati a plniti, vyvol sobe ktery budeš mocý viplnit; nebo jsou k velikej Pomocý k štaslývemu umriti, a velice pritahují Matku Boží ku Pomocý umirajícýmu, aby spasen byl. O Ctitěle Panny Presvatej, a velikej Panny našej! v považnosti mejte Spusoby tyto, užívajte v každem Nebezpečenstvy, v pochibných věcech v suženy, v nemocý, v poslednej Puotky Smrti a Žívota: Po všecek čas žívota vašeho, zvlaště pred Hodinu Smrti Marii mislite Marii vzívajte, nech neodstupi od ust vašych, od srdce vašeho, kdo jí nasleduje a cty, nepobluďý, kdo jí prosy, nezufa; kdo jí misly, nesmily, kdo se jí drží, neupadne, kdo se jí chiti, bati se nebude; toho ona chrany, bezpečny bude; koho ona vede, neukona se; s kým ona bojuje, Vytezstvý dosahne; komu ona jest milostiva, prijde, ale kam? od Marye, od velikej Panny našej! kam? k Bohu, v nemžto samem jest Život Večny; Život Blahoslavěny, Život Pokojny, Život bezpečny, Život krásný, Život čistý, Život svatý, Život bez smrti, bez zarmutku, Život bez poškvrny, bez bolesti, bez suženy, bez porušeny, bez zarmutku, pravy Svatý Augustin. O Marya! bud my v Hodinu Smrti milostiva! O mily Krestiane! prosim když toto čitati budeš, aneb uslišyš čitat, nezameškaj take za Dušy mu bidnu, Blahoslavěnu Pannu Marii, jedným Pozdraveným Anjelským pozdraviti!