ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

§. 1.

Velika zajiste jest Umirajícýmu Pomoc k dobremu umriti, ctení Svatých Božích, a Meštianův Nebeských. Zvikly jsou ťy, kteryž starost mají o sve spaseny, ne jednuc za den, ale častokráte svou hodinku posledny smrti poručeti Blahoslavěnej Panny Rodičky Boží, a konec žívota štaslivy, vrucne timito slový prositi: Svata Marya, Matko Boží modli se za nas hríšnich, niny y v hodinu smrti našej, Amen. Modlitba krátka, ale chvalihodna, ano aby človek dobre umrel velmí potrebna. Naučme se odtudto, a z Cýrkvý Svatu Všeobecnu rikajme; Svata Marya, všyckny Svatý Boží, primluvajte se za naše a všech spaseny. Nic tuto tajného, ale ctení Svatých Meštanuv Nebeských proukazuje se: Svatý Nebesky, kteryž po Bohu, po Rodičky Boží pobožně ctení a vzívany byvají od lidy, zvikly jsou častokrate napomenuti svých Ctitělův o smrti jím nastavajicej; Povolavají umirajícých, rozmluvají s nimi, napomocý jsou proti ďáblu pri koncý žívota, a zahanají je take od umirajícýho; jdu v cestu Dušam z těla vychazajícým a je do Nebe odprovazají; navštivují a potešují tich ktery jsou blízko smrti; z mnohého Nebespečenství, z mnohich nemocý visvobozují vzívajícich, ktery k nym se utíkají a je pobožně na pomoc žadají.

Toto k dobrému našemu, a jiné mnohé, činy vzívany v nebespečenství, zvlaště pri koncý žívota, ťito Svatý Nebesky: známa věc jest po všem světě. Ale abys lepšy porozumel, pravim, že mnozý se již v Neby radují, ktery dokud tu zde v těle žívu byli, Svatých Nebeských pobožně ctili, a jejich Pomoc jistu pri smrti svej měli. Kdo pobožně ctiti, a vzivati bude Svatých Meštianův Nebeských za žívobiti sveho, toho ony vysvobodí od Nepratelův; spaseny umirajícýho; dosahnu jemu smrt štaslivu, a po smrti žívot večny! mašli rozum človeče muj, tichto Meštanův Nebeských, Svatých Božích tak laskavých, tak mocných učin sobe Pritělův, a premužeš pri Smrti všech Nepratelův svých. Zlá jest priprava k dobrému umriti, toho, ktery nechce any nedba, aby mu Matka Boží Anjele Nebeští, a Svatý Boží pri smrti pritomní milostive bili. Sklamaných oplakávam; ouvé priliš mnohých, který zle v hríšych umreli; a velice se obavam, aby o ných povedino nebilo: Vipleneny jsou a do Pekla stupili. Jiných vím, kteryž pobožně ctili každy den Rodičku Boží, a Svatých Nebeských, z jejižto pomocý a primluvu vysvobozeny jsa od Pekla, štaslivě vjeli do Nebe, kdežto radovati se budu bez prestany v Bohu spaseny svem.

§. 2.

Ditky mnohé nacházejí se bezbožné, a neuctive k Rodičum svým; a co jest divného, jestli upádají do hněvu Božího dítky tito ještercy? co divného jestli se jim riká na spusob strely hromovej: Zlorečeny, kteryž nectí Otce svého, a Matky svej; a odpoví veškeren lid, Amen. Co noveho bude, jestli svou hanbu skustiti musejí, stratu žívota, spaseny, z nebespečenstvým, pohruožky tito: Oko ktere se posmíva Otcy, a kterež pohrda plodem Matky své, at je vyklinu havrany vodny, a snedí vorličata mladá je. Posmívač Otce svého Noëma byl Cham, a zlorečen jest, neposlušny Esau proti vule Otce svého manželky cýzozemne nasledoval, a požehnany prvorozenosti stratil; odporny Absolon bezbožně bojujícý proti Otcý svému Davidovy, za vlasy hlavy svej na dube visicý trima kopiamí prohnan jest. Karol Ludvika Krale Nemeckeho mladšy Syn odporny, a svarlivy proti Otcy, od zlého ducha jest obsedly, a trápen. Co povim o tem Sinovy bohatem, ktery když sednul k stolu k obědu, maje pekného kopuna, upečeného na stole, prišli k nemu hladny Rodičove jeho, on nechteja je nakrmiti, kazal pred nimi schovati kopuna, dokudby neodešli: a když odešel Otec y Matka hladny, bezbožny Syn smíchem káže zase kopuna postaviti na stul; ale hle pečeny kopun promenil se na ohavnu Žabu zemsku, která vskočila na tvár bezbožného, a zaujala všecko čelo, počna od podbratki, aní se pred smrtu mizerného člověka odtrhnut nedala. Jiny Provodnik piše jehožto jméno zpamětí my višlo, že za trinacte rokův tuto Žabu žívu na tvárí svej musel trpěti, a na kterejkoliv strane ukrivdil tejže Žabe, na tej strane těla svého myzerny člověk bolest trpět musel. Ale poviš, kam jsi zašel? zdáš se žes ustupil od predsevzeti svého? neustupil jsem mily můj, porozumiš s toho co včil pisat budem:

Svatý Ochrancove našy, velmy naležítě nazívají se Otcove našy, Rodičove našy, nebo ony rodí k blahoslavenství večnému, jako nekdí povedel S. Pavel: V Krystu Ježíšy skrze Evanjelium ja jsem vas porodil. Tichto tvých Otcův, Krestiane můj, tak zanedvavaš, že any ochranu jejich pri smrti tvej proti ďáblum, neusiluješ sobe opatriti; zapominaš na ně, any nepozuruješ, ku jak velikej pomocý mohli by biti tobe umirajícýmu opuštaš Svatých Ochrancův, y ty od ných opušcěn budeš. Ale běda umirajícýmu, kterehož Rodička Boží, kterehož Svatý Obrancove, kteréhož Nebeský Anjele, ďáblům zufanlivosti, zatracení, bez jejich pomocý vinaloženeho opuštají když umira.

§. 3.

Pritelův jednáme sobe kteri by pred Sudcem člověkem za nas zastupovali a strany nam držali v Pravech: kterých známe žívota našeho ukladníkův, a nepritelův, proti tim zbroju bereme, susedum, pritelův, dobre prejícých na pomoc zvolávame, pritahujeme, aby silu Nepritele našeho, silu našu, a silu pratelův spojenu zahnali, tak schitrale když zavonavame uklady Nepritele, nebespečneství predchazíme. Již ptam se, víš kterých Nepritelův budeš miti pri smrti? ďábal jeden jest; tak silny, tak Vojanský že neníť mocý na zemy, kteraž prirovnala by se jemu! co učiniš, kdy mnozí bez počtu obstanu tě? Když te sužovať budu? když hrozíti se budu z včenimi mukamí? vdichnu do srdce tveho aneb všetečně ujímany v ctnostech tvých, a na ne same spolihany, aneb usilovat tě budu privesťi do zufany, aneb ve Víre nejaku pochibnost v tobe pusobí, a nebo netrpezlivosti povzbuí, a nebo ruhany a nenavisti proti Bohu vdichnu, co činit budeš? kam se obratiš, pracujícý k smrti? samotný proti Nepritelům bojovať budeš? sam neodolaš: Obrat se techdy k nekteremu z Svatých. Svatých Božích, učin sobe pritelův, mej pilnu starost abys je pobožne ctil: tak tak uchopiš sobe dobru Pomoc k Puotky te poslednej, tak smele se postaviš proti Nepritelum Dušy tvej, kdy se spojiš z Svatimý kterých jsi pobožně ctil, a vzival, tak štaslive umreš.

§. 4.

Jestly že Svatý od nas pobožně ctení a vzívany tak ochotně prispivají ku pomocý lidem ještě žívým, a je od mnohých Nemocý, od Nebespečenství, od moru, od mnohých uzkosti vysvobozují, a mnohe dobrodeny prokazují tem ktery je pobožně ctí a vzívají, jak uhlidame temer každodene, jakovu starost nebudu míti tiže Svatý na umirajícých, ktery je dluhým a pobožným cteným pritahli? O mají mají; o to pilnu a dobrotivu.

Svedkove budu mnozý, kterim ony pri smrti na pomocý byli proti Nepritelum ďablum. Svatu Klaru z Azizia, veliky zastup Svatých Panen viden jest z Plaštěm prikriti a Pokojik ozdobiti. Mnycha Eppo rečeneho vysvobodili Apoštolove od uskokuv ďábelských pri smrti. Batyldis Matrone když umirala, Kurove Anjelšti z Svatým Henesiussem Biskupem v cestu jí prišli, ktery jí umirajícu bez pochibi branili proti Nepritelum Pekelním. Stanislaus Hosius Kardinal zvláště ctil svateho Augustina, a nasledovat usiloval, umirajcý rekl: dufam zajíste že v cestu my príde tento Svatý Učitel, a Dušy Učedlnika Bohu odovzda. Opata Vydenský ve Francuzích, trety den pred smrti svou, vyděl Nebesa otevrene, a veliky Zastup Svatých nad pokojik, v kteremž ležel, štupvati; obveseleny z tohoto videní Nebeského, slišel Svatu Blandinu Pannu, Patronku svou k sobe mluviti. Na treti den ja, a Svaty Marcellus k tobe se navratime, a aby tobe Nepritel ďabel neuškodil, všecek tento Zástup Boží ktery vidiš, s tebu bude! O štaslive ctení, Svatých Ochrancův pobožně ctiti! Blahoslaveny jsi, y po smrti budeš človeče umirajícý; predivati budeš v Dome Páňe, tam ťe povedu Svatý, tvojí Ochrancove, kterých jsi sobe v tomto žívote skrze ctení rozličné milostivích učinil. Budiš toliko staly, toliko neprestavej jim hondě služíti.

§. 5.

Povíš, Vyrozumivam že věc uctliva, užítečna a nám velice potrebna jest Svatých Božích pobožně, a často citit za štaslivu smrt; ale jakovým spusobem máme jich k sobe pritahnuti? povím, kdokoliv žáda Pomoc učinlivu, mimo prespovedených, k dobrej smrti, ten nech se usiluje mití Pritelův Anjelův, a najprve jak jsem obšyrne više napoměnul, Kralovnu Anjelsku. Mnoho jsme podlužny Svatým Anjelum, zlváště Strážnym našym, nebo ony na miste Boha jsou na zemi, pobožním ukazují se dobre prejícý, a dobrotivý, ony straží drží nad namy proti Knižatum temnosti, ony z Okov vysvobudzují svobodných, ze Žalare vivazají, ony nevinne v ohny bez urazku zchovávají, ony od mordu vysvobozují, ony lvům usta zavirají, aby pobožné nepožrali, ony prostred vod od utonutí zachovavají, ony ospanlivých v dobrem, nedbanlivých v ctnostech kárhají, povzbuzují, prestrašují, neposlušné trescu, ony Nepritelum zahanají, ony za nás postavují se, bojují, ony y nemocné uzdravují, y ukonale občerstvují, y hladné krmí, y bludícých na cestu napravují, a zarmucených potěšují, a co hlavnejšyho jest ony Anjele Svaty pri smrti svím pobožním na pomocý jsou, visvobozují, a do Nebe vesele uvodí. Co chceš vyce od Anjeluv? žádna Matka tak nemiluje dítky své, jako ťe miluje tvuj Anjel strážny a jak ve dne v nocý bez prestany na tebe na tve spaseny pozor má, a vzlaště pri tej strašlivej, nebezpečnej poslednej Puotky smrti. Již viď jak veliky dlužnik jsi tvemu anjelu Stracý? Nech povedí oba Tobyašove, Syn, y Otec: Co mužeme daťi, pravili, Mužy tomuto Svatému? (Archanjelovy Rafáelovy v spusobe, lidskem se ukazujícimu) ty pak tvemu Angelovy Stražnému? uradili se polovicý všeho statku daťi Rafaelovy; štedra zajíste mzda, ale co ti odplatiš tvemu Anjelovu, zá koliko rokuv, po všecek čas žívota tveho tobe tak dobrotivému, tak vernému? posliš, davam raddu. Kdo chce dobre umriti, a pomoc Anjelsku, a pritomnost Svatých pri smrti skusiti, tito Regule nech zachová: Po najprve: každy den vyrikej, jeslti mužeš devetkrát Modlibu Pane, to jest Oče naš, k cti devet Kurův Anjelksých, aneb devatkrat poliby zem, devet chudím daj almužnu, a jineho co mužeš dobre učiniti. Po druhe, Letanye o Svatých Anjelých, Hodinky,aneb jine Modlitby k ním každy den na spusob platu jim oferuj. Po trety, Pro milost Anjěla Strásce nejaky dobrý skutek učiň, ku prikladu tuto krivdu mne neprave učinenu, pro Boha, a na památku a čest Anjela meho Strážneho rad trpeti budem. Po čtvrte, Anjele všej čistoti jsou milovnicý, proto y ty usta tva, očy, srdce, a tělo od všej nečistoti zachovaj. Po páte, Napominej, a pobízej jinich k tomu aby ze všy pobožnosti ctili Anjeluv Svatých. Po šete Kdo Charmy boží, Anjelův Svatým posvecene navštivuji, a Svatek jejých cti, nebude pozbaven pomocý Angelskej pri smrti. Po sedme, Cokoliv zlučy, nanavisti, zavisti variš, aneb varil jsi, v srdcý proti bližnímu svému, to všecko vilej a odhoď od sebe, a pro cest a milost Anjelův Ochrancův zvlaště vlastniho tveho Anjela Strážneho, zmer se láskavě s tvim Nepritelem. Po osme, Cokoliv činiš, mluviš, bud to bilo dobre, bud zle, pomisly sobe, ano věr že to činiš, mluviš, misliš u pritomnoti Boží Anjela Strážného: toho se boj že Sudce bude tvuj; toho ucty že bude tvuj aneb Primluvce, aneb Žalobnik vedle dobrého neb zlého. Teď máš Reguly a spusob, kterák sobe mužeš zjednati Anjeluv Božích na pomoc pri smrti. Toto zachovej, a dobr věcy na věky trvajícý po štastlivej srmti očekavej.

§. 6.

Ale co pravím o Svatých Božích? co o jejich ctení? jako je máme ctiti? Spusob kterák máme Svatých ctiti tento ti poddavam pilne čitej: Svatých za štaslivu smrt pobožně ctiti jest je v ctnotech nasledovati, to jest, kdo chce Svatých ctiti, musi je v čistosti nasledovati: jestli ten Svatý ktereho ctiš byl poniženy, nasleduj ho v ponižensti, bylli trpezlivy, y ti buď trpezlivy; znašajíce trpezlive pro Boha nuze, bídy, prenasledovany, nemocý, a jine věcy protivne; v čistote žív byl? ach miluj a zachovej y ty tento kvítek čostosti, miloval svých Nepritelův, a Protivnikův, a jim všecku vinu odpustil, zmeril se s nimý? y ti podobně učin, miluj Protivnikův svých, odpust jim vinnu, a zmer se s nimý; milosrdný bil k chudým? y ti buď milosrdný, poslušny bil Bohu? y Cýrkevny vrchnosti. Slovem, jakovu čtnost uhlidaš na nekterem Svatem? v tej čtnosti usiluj se ho nasledovati.

A tak nasledujíc Svatých Ochrancuv tvích v dobrem a v čtnostech, uctíž je za žívota, a jich sobe pri smrti milostivich učiniš. Naposledy najvice ctí Svatých Obrancuv svých, tých nasleduj ktery Krále všech Svatých ve Velebnej Oltarny Svatosti, hodně, horlivě, a často prijímají; ktery každodeně jiste Modlitby k ním se modlí, a rano, o poledny, večer jim se poručají; ktery Svět, a co jest Světa na Priklad jejých potupují; ktery milosrdenstvý potrebujicým prokazují; hríšnikuv na Pokány obracují; Neprateluv k zmereny namluvají; ktery ku Prikladu jejých tělo sve schopné k hríchu, umrtvují. Pravím tobe, tak ctiti tak nesledovati Svatých, vec jest velmy užítečna; Pomoc jest k dobrej Smrti velika potrebna. Smrtedlna v krátkem čase potreba nastane, Puotku z Smrtí, potikany z ďáblem, po malej chvily začneš chťa nechťa. Nepritel jest mocny, silny, chitry, ty jsi pak mdly, nevicvičeny, samotny: boj se; opatry sobe Pomocnikův k Smrti, Blahoslavěnu Pannu Marii, Zastupnicý tvou, Zastup Anjeluv, Huf Svatých na pomoc: Prispejí pobožně cteny a vzivany Hufem všyckný ku pomocý umirajícýmu; Ctitelův svých bez pomocý svej v nebespečenství byti nedopusti: O Panno Panen Rodičko Boží! o Anjele Strážny! o Svatý Obrancove! prispějte niny, prispějte tedova, a z vašymy Modlitbami vyproste, abych z hríchův mých hodné Pokány činil za života mého a od Boha když umirat budem, milost, a milosrdenstvý dosahnut mohel, Amen.