Zlatý fond > Diela > Kunšt dobre umríti. Díl tretí


E-mail (povinné):

Benignus Juraj Smrtník:
Kunšt dobre umríti. Díl tretí

Dielo digitalizoval(i) Michal Garaj, Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Eva Lužáková, Dušan Kroliak, Andrea Jánošíková, Jaroslav Geňo, Tibor Várnagy.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (rtf, html)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 34 čitateľov

Kapitola IV. Láska k Bohu, a k bližnemu

§. 1.

Tato láska k Bohu, a k bližnemu, tak jest užítečna umirajícýmu, tak potrebna, tak znamenita lidskému Pokoleny že bez ní, žáden dobre a štaslive neumrel, aniž dobre umriti muže. Láska tato dvojny budeli v srdcý umrirajícýho, ten štaslivě umre, Boha požívati na věky, bude. Jista věc jest: mohl bich mlčati, jak dvojí tato láska k Bohu a k bližnemu jest užitečna; jak potrebna každemu Krestianu, znamo jest všemu svetu. Kdokolvek pravdive Boha miluje nadevše vecy stvorene, kdokolvek miluje bližniho sveho jako sebe sameho, Pomoc ma jistu k dobrej Smrti, bespečne pujde k Bohu, do Nebe, do tovarištva Andelskeho, z tohoto světa, však budeli stale zetrvavati v tomto dvojnem milovany. Mezí všelikimy rudamy previšuje zlato, mezí Planeti Slunce, mezí Angelmy Serafinove. Tak prave mezí všemi Pomocí dobrej smrti, Láska k Bohu, a bližnemu previšuje a premaha. Láska tato dvojnasobna, jest zlato skusene, čiste, za ktere se Nebe kupuje! jest oheň Nebesky, srdca lidske zapalujícý! jest Nebe v nemžto Bůh prebiva; nebo kde láska jest, tam Bůh jest! jest slunce ktere osvicuje, rozmnožuje, a obžívuje všecki vecy! jest ctnost Serafinska, Serafinuv horichich činicy! jest Kralovna a Matka všech jiných cnosti! Láska ukrocuje Boha, činy nas Pritělův a Sinův Božích, Dedičuv Nebe, spolu Dedičuv Krystových! ona previšuje všelike prenasledovaní všelike muky v Mučedlnikoch premaha! Od Láský zvoláva S. Bernard. Co muže bit najsilnejšyho? Láska Boha premaha! Bože dobrý! jak mnohe užitky jsou v tejto dvojej Lásce k Bohu a k bližnemu! jak velike Pomocí k dobremu umriti!

§. 2.

Napoj ktery milost tužebný činy, Milovnicý málo čisty, zvikli jsou míšati a podavati, aby k milovany svemu neporadnemu privedly tých, ktery jej pijí; ale napoj tento vyce působy v člověku oblaznení, nežli milovaní. Skusil toto ku škodě svej nejaky Muž Učeny a znameniti: vipil mizerny blazniti se počal, blaznem zustal, blazen umrel. Jiny jsem ja Napoj pripravil, v tejto Kapitole, chvalitebnejšy, libežnejšy, vznešenejšy napoj milovany Boha, a bližneho. Vipil napoj tento dvojího milovany S. Pavel, a horeti počal plamenem Lásky pravic: Láska Boží rozlita jest v srdcých našych, skrze Ducha Svateho kteryž dan jest nam. Vipil pravim, a Nepritělův, y nuze, y nebespečenství, y ďáblův, a všecko Peklo, y Svět proti sobe, jako k bitve pro milost Boží znesti, povolal: Kdo nas, praví on, odlučí od lásky Krystovej? Zdali zarmutek anebo uskost, anebo protivenství?

Zdali hlad čili nahota? Zdali nebespečenství, čili meč? a doklada málo niže; Jest jsem zajíste, že any Smrt any Život, any Anjele, any Principatove, any Birtutove, any Potestatove, any pritomne věcy, any budcý, any sila, any vysokost, any hlubokost, any ktere jine stvoreny bude mocy nas odlučiti od lásky Boží,kteráž jest v Krystu Ježíšy Panu našem. Co povím o jeho Lásce kteruž měl k bližnemu? Takova Láska v nem se nacházela, že nebilo takovej mdloby a nemocy lidskej, nad kteruby on litost neměl; a jak S. Chrysostom svečy, Zem y more, Greciu, Barbariu, slovem všecku Krajinu, kteraž pod slunccem jest lítaje odešel svým učenim, aby Duše lidske k spasení privedl. Ano ne enem na Duše starost měl, ale y na těla, nebo ku koncý tomu zbíral penize v Achaye, v Macedonie, a v jinich místech, a poslal do Jeruzalema, aby chudích Krestianův v nedostatku jejých napomohl.

Divím se take nad lásku jiných Svatých, kteruž měli k Bohu a k bližnemu. S. Efrem, že plnu abych tak povedel prudkostu miloval Boha vrucne, stále, zaslužil, že oheň Boskej lásky v sobe skusil, proto rikal: Zastav Pane oheň sladkosti tvej, nebo znesti nemůžem, co? Láska k Bohu učilnila že Jmeno Ježíše S. Pavel měl za jsou rozkoš, bilo mu jako med v ustech, spěv u uších, veselost v srdcý, kterežto Jméno najsvatejšy on jednom v svich Epostolach opakoval dvesto devetnastekrat; Krystove pak čtiry sto a jedenkrat.

To že Jméno Ježíše, hlava jeho od krku stiata radne vyslovila. Jezus, Jezus, Jezus! vyce povím: Hlava jeho od krku odtiata try velike skoky učinila, na každy skok to Jméno vzívajíce, try take studnice pôsobila, ktere až posavad Rimske Mesto požíva. Láska k Bohu Svateho Xaveriusse tak zapalila, že pro občerstveny rucho sve na Prsích roztrhl, a volal Dostit jest Pane! dostit jest! O Svatý Bože proč tak? odpovídají z Nebe: Milujeme Boha, miluje nas Bůh: Láska Kristova nutí nas; mame pričinu: Láský Boží napoj vipiti, tento oheň tuto milost k Bohu, v nas působil! chceš aby te Bůh miloval? miluj Boha! kdo tak miluje, a tak milovan byva, již nachazy co hleda, Pomoc učinlivu k dobremu umriti, ktera jest Láska k Bohu. O Krestiane! kdožby lásku tuto nenasledoval? Bůh nas miluje, a my bi sme milujícýho Boha zase nemilovali? Miloval z lasku poradnu, uctivu, Manželku, dvardus Anglickeho Krale Syn svou Manželku, Krale Španielskeho dceru: co ona? Vzal jest Manžel na ceste u Božího Hrobu ranu nezhojítedlnu, mečem jedovatim od jedneho Maura vrazenu: laskava Manželka tekucý zahnojení z rany Manžele každodenne svim Jazikem lizala tak dluho pokavad y jemu zdravý, sobe pak nesmrtedlnu slavu lásky Manželskej zjednala. Žívý jsme v tomto smrtedlnem žívote na krátky čas, a jestli dobre žíjeme, do Nebe k Bohu spěšním ktokem jdeme, ano koliko okamženy žívota prechazí, tolko krokuv činime; mezíti, ne od Maura Zoldnera, ale od světa, od těla, od ďábla ranu smrtedlnu prijímame. Tak nam raniním, a ranu hríchu smrtedlneho jedem nakazinim, ne Španieslkeho Krale dcera; ale Král nesmrtedlny Krystus Ježíš, z láský nesmirnej, flayster za sluch utrpení sveho, vilitej krvy svej, a smrti svej na dreve Kríže, priklada, a aby jsme zdravý žívy byli, za nas sam umira. O láska Boží nekonečna! O nevdačnost lidska nevimluvna! On milostne za nas umira; my zlostive Boha obražati neprestaneme! kde jest láska naša k nemu.

§. 3.

O človeče! Bůh te miluje: ty Boha zase miluj, nebo to jest, co chce Bůh tvůj, co prikazuje: Milovati budeš Pana Boha sveho z celeho srdce sveho: milovati budeš bližního sveho, jako sebe sameho pro Boha. Miluj techdy zase Boha, miluj bližniho, a budeš míti jednu zvlaštny pomoc k dobremu umriti. Ach! směle! silne! milujme Boha! milujme bližniho. Veliky Arsenius kdy žadal, a prosil Boha, aby mu ukazal cestu, s kteru by mohl uprimno, a bezpečne jíti k Bohu do Nebe, odpovědel mu Buh Všemohucý zvisosti; Chceš spasen byti Arseny? toto učin, a spasen budeš: utíkej, mlčíš, odpočivej! nic lepšyho neny, nic bezpečnejšyho. Každy človek žada dobru smrt, štaslive skonaní, odchod spasitedlny! dobra žadost! Modlitba všy vzacnosti hodna! chceš dobre umriti? Ay Pomoc dobrej smrti velmi dobra: Miluj Boha, miluj bližniho; ostrihaj dobre srdce sve! try věcy jsem pověděl, ale Pomocý jiste k dobremu umriti. Chcešli spasen biti, učin tito try věcy, a spasen budeš. Tato cesta do Nebe, k Bohu vede; budešly druhu hledat, ukaže svět jinu, tělo jinu, ďábel jinu, ale k tvemu zlemu, yasne povídam k tvemu zahinuti! rozumiš co povídam? z Boha mluvím, to všecko me silovany jest abych z Boha, a z Bohem mluvil; a Bratrův mých naučil že Láska k Bohu, láska k bližnemu jest pomoc skutečna k dobremu umriti. Cokolvěk Lásce Boží a Lásce bližniho protivne jest večneho zahinuti hodne jest.

Ukazal Bůh dobrotivý k nam lásku, když za nas Syna sveho dal, když Sin vidal se na smrt Kríže. Ach jak velika láska, posliš Svateho Pavla o tejto velikosti Láský Boží mluvicýho: Bůh ktery jest Bohati v milosrdenství, pro nesmírnu lásku svou, kteružto zamiloval nas, kdy jsme byli mrtví v hríšych, obžívil nas skrze Krista Ježíše kterehožto milostí jste k spasení privedený ano: kdy jsme byli nepratěle smireny jsme z Bohem, skrze smrt Syna sveho. Láska Boží to v nas učinila, bez našej zasluhý milovanich. Vidž jak velika jest láska táto? cestu spaseny hrešyce stratil človek, prikrocuje láska, a volá: navrat se navrat; podiž sem Ja jsem cesta!

Bezectne jméno měl človek Všeliky človek lhár; pristupuje láska, a rika, podtež ke mne Synove lidský, Ja jsem Pravda. Ve tmach chodil člověk; prispíva láska, a volá, sem podtež Ja jsem Světlo Světa, kdož mne nasleduje, nechodit v temnostech. Bludil človek jako ovce, kteraž zahinula: Pribehava láska, hleda, naleza, naspatek nese ovečku; Ja jsem praví Pastir dobrý. Již ti rozvaž jak mnoho činy láska tato v lidech, v hríšných. Miluje nas Bůh, a my jeho nemilujeme znameny mnohe láský dava nam, od nas žadne neprijíma, mlčí, netresce člověka kteryž ho nemiluje, ale enem do času. Prinde ta hodina, den aneb noc ta, čas ten, v kteremž nenajdeli te milujíciho Boha, Bůh Láskavý, rozkaže prísne: Zvažíce ruce jeho y nohý vrhnut jej do temnosti zevnitrnich, kdež bude plač, a škripení zubuv.

Abys techdí mel jistu Pomoc pri Smrti, abys dobre a štaslive umrel, a k Bohu prišel s tohoto žívota, k Milovniku tvemu Ježíšy, miluj Boha, miluj bližniho, nebudeš milovan, leč budeš milovat, nebudeš korunovan, nebudešly milovat, nebudeš spasen, nebudešly milovat, co? koho? Boha? bližniho!

§. 4.

O nerozumnem stvorení dostatečně vislovit nemužem, kterak milujícých sobe zase milovali. Had hluchy, jak velice jest jedovati, tak že okem morduje človeka: a však byl takovy had, kterehož pri svem stole choval a krmil člověk jeden, neuškodil žadnemu v dome, any hospodarům, any dítkam, any čeladce: y stalo se v času svem měl mladé, s kterichžto jeden kdy ukusnul Sinačka Hospodare, a zabil, Hadice Matka tak litovala toho, že y to sve mladé zamordovala, ay pokrmu zviklemu pro hambu a litost se nenavratila, any od toho času vyce v dome vyděna nebila.

O Tigrisovy zvírati velmy zúrivem čytam, že tak z ruku človeka ukroceny jest, že na všecku svou divokost a zúrivost zapomenul, a sveho Vychovatele na spusob Otce miloval. Pavel Beniatský piše že nejenom Tigrisove, ale y Medvedy, Lvy, Levharty, Rysove, jinače Zvírata velmy divoke a zúrive, tak jsou tiche učinene, a ukrocene, že Panmy svimý, a Z mislivcí na Polovany chodili, a Zvírata sobe podobne lapali, a chitali, a svim Vychovatelům milostně ulapene nosili. Delfin riba jak človeka miluje pro kusek chleba. Krokodil, hovado v Egypte, ktere ve vode, y na zemy můž žívo biti, ačkolvek jest velmy ukrutne, však sveho Dobrodince obzvlaštně miluje. Ptácý zdali nemilují tých, ktery je chovají? uča? slova lidske se nauča, na ramena, na ruce sedají, spívají, obveselují tých ktery je chovají.

Hej Zakon Boží dany človeku jest Milovati Boha, milovati bližniho: Boha nadevšecko; bližniho jako sebe sameho, a to pro Boha. Pričiny milovati Boha jsou tito, že Bůh jest, Pan jest, tvůj jest, dobrý jest, sladky a libežní jest, Spasení tveho večneho Darce jest, Otec jest, Pastir jest, mocny jest, mudrý, jest milostiví a dobrotivy jest.

P. cus Mirandulanus Pěknu Otazku činy: Proč Bůh Všemohucý po všech věcech již stvorenich, človeka naposledy stvoril? Proč Anjelům Nebesa, žyvočychům Zeme, povetry Ptakům, ribam vodu, každemu každe místa ustanovil, tak že se zda že človeku nic nezanechal? Odpovída na otazku timito temer slovy: budto ma každe stvoreny sve Pribitký, a vladu nad svimy místi, ktere jim dal Pan Bůh, však neco y lepšyho, y vznešenejšyho má človek: Ne Nebesa jako Anjele, ne Zeme jako hovada, ne Povetry jako Ptacy, ne vodu jako rybi; ale vzal sameho Boha, ktereho má míti, ktereho má milovati, ktereho se má bati, kteremu ma služíti.

Chceš míti Boha? miluj Boha! chceš, a žadaš dobre umriti, a bezpečne k Bohu prijíti? Boha miluj, a vezmeš co žadaš, nalezneš co hledaš, toho sameho, jenž všeho dobreho Provodnik a Darce jest, Boha tveho. Jiste hovada, zvírata, Ptactvo, o kterých jsem povědel, k tomuto milovany Boha, pobízají človeka; milují ty hovada, ty zvírata, ty Ptačkove lidí dobrodincův svých, poznavají svych vychovatělův, a poslušne jsou jim: človek pak, ktereho z ničeho Bůh stvoril, ktereho chova, žívi, ostríha, brány, od zahinuti zachovava, svou krvy obmiva, tělem krmy, ne enem nemiluje ho, ale ho take y ukrutně hríchý svimý obraža. Znamenaj, kterikoli nemiluješ, ale obražaš Boha, do nebespečenství smrti večnej se vydavaš: Kdo nemiluje zustava v smrti, Syn jest zahinutí. Miluj techdy Boha, a k dobremu tvemu cititi budeš, že milovany toto bude tebe Pomoc velika ne enem k dobremu umriti, ale y k dosahnuti slavý večnej, kteruž zaslibil Bůh tem, jenž jeho milují.

§. 5.

Lekary zvikli jsou Nemocným podavati Pilule mnochdikrate priliš horžke, a ponevač jsou nesnedne ku požrení, aby se z pozdilosti, aneb z hořkosti nezošklivěli, tak se Nemocný opatrují, že hlavu zhuru pozdvihují, do nebe hledí, a Pilule pripravene poradne požívají. Ach horžke Pilule z Apateky Nebeskej tobě jsou pripravěne; nech bude zelina ta neyhorčejšy, nech bude trapení, sužení, nech bude zarmutek, potupa, nepovažnost; nech bude chudoba, hlad, žížen, nahota, nech bude nemoc prodlužema, nech bude Manželstvo nesvorne, a zvadlive, nech budu dítky nemravne, zlostive, nech bude tisice jinich věcý podobných, aneb horšých: jíste Pilule jsou toto priliš horžke, a trpke, však požríti se musejí; co techdí učiniš? hlavu vzhuru pozdvihny, do Nebe patri, rospomen se na Boha, a sebu takto mluv: Bůh mne priliš miluje, dobre vím, stále verím; ví o zlostech Nemocy mej, kteryž ví všecko, Pilule tito ont varil, on pripravil, a z čistej láský mi podal, abych je požrel: Takly! Pilule tito z ruku Boha milujíciho mne pochazejí? tak ovšem. Nu techdí milujíciho mne, Boha zase milujem, a vždy milovati budem, hlavu mu k Nebi pozdviham, a srdce me k Bohu mne milujícimu: Pilule z ruku Boží mne pripravene z láský k Bohu memu, milě rad, vesele, stále, Kríže všecky, protivne věcy všecky, hlad, žížen, chudobu, nedostatky všecký, nemocý a bolesti všecký, y samu smrt, jestli se tak Panu Bohu memu libí podstupiti a prijati hotovy jsem, ay v skutku pro lásku Boží prijimam. O blahoslavěny jsi, který tak Boha miluješ! tak Pilule uskosti, a nuze k tvému dobrému od Boha dopuštěne požíraš! maš jistu Pomoc k dobremu umriti, Lásku k Bohu, toliko bud opatrný, aby ťe svět, tělo, ďábel, od lásky Boží, k vlastnému milovany neodvedl. Znamenaj dobre co pravím, k čemu ťe napominam. Nech se vkoreny láska k Bohu tvemu v srdcý tvem; neviptavej se mnoho jakove jsou toto Pilule? co? aneb jak mnoho jest co trpiš? dosti bude tebe věděti to jediné, a povědět: cokoli Pilul požíram, čokoli pro lásku Boží trpím, všecko pro lásku k Bohu mému milujícimu mne, trpím.

O mili Bohu Služebniku! pravím tobě, sebe, y všem tak milujícým, tak trpicim, že takový v počtu spravedlivých jsou počteny a štaslivě umirají. To jedno můj Bratre čin, všecky věcy protivne pro Boha trpezlivě znašej, Pilule všelikých Krížuv, nuze, a bídí pro lásku Boží požíraj, a tak bezpečne živ bud; Dum večneho Blahoslavenství, Poklad ten najdrachšy, sam Buh, milovník tvuj tebe očekava. Táto cesta, cesta jest k žívotu, Láska k Bohu, a k bližnemu. Kdo miluje Boha, všecky věcy protivne pro Boha veselé znašy, ano y muky jakekolvek, y Smrt hroznu hotovy jest podstupiti, nebo Láska premaha všecký věcy.

§. 6.

Aby se pak tim hlubšy zakorenila táto Láska k Bohu v srdcý človeka, Lásky tejto Zakon, a Pravidlo predstaviti se mi libí. Ty, jestli chceš dobre umriti, čitej Zákon, a Reguly zachovej:

Zákon prvny. Z celeho srdce žadej se z Bohem tvim, jako nekonečne dobrým spojíti, a s nim vzdati. Zakon druhý: Panu Bohu tvému všecko dobre dokonale chtej, žadej. Trety Zakon: žadej uprimnim srdcem, aby všelike stvorení, Anjělske y lidske jemu poklonu činilo, jemu služilo, a poslušne bilo. Čtvrty Zakon: Lituj srdečne,

že jsi Boha obrazil, a to ne enem ti sam, ale y jiny ktery kolvek. Zakon Patý: Ulož v sobe pevně, že již vice nebudeš hrešyti, než že budeš Prikázaní jeho věrně zachovavati. Zakon šesti: Raduj se, a vesel se ze všech dokonalosti Božích, totižto že jest nekonečny, nesmírný, čisti, věrny, nepremenitedlní, nepodchopitedlny, všemohucý, mudrý, dobrotivý, pravdivý, milosrdný, spravedlivý ec. Raduj se ze všeho, co se Bohu libí bitby bylo tebe pritvne, horžke, bit sladke, vzácne. Rmuti se nadevšem čo víš, že se Bohu nelibí Zakon sedmy: Pros Boha, aby všecky věcy srdce tveho ridil, abys nic nemiloval krome jeho sameho, abys jeho sameho ve všech skutcých vyhlavaval, a jemu libiti se usiloval. Tito techdí Zakony, tito Pra vidla Láský Boží do srdce sveho vtisny, a schovej: Boha miluj, nebo on tebe miluje. Kdo opravdivě, vrucě stálě boha miluje, neny možne aby byl ven vyvren z Nebe, neny možne aby zahinul, aby do ohňe pekelneho byl uvržen, aby neštasně umrel, nebo kdo tak miluje Boha, nehrešy Boha svimý hríchý neobráža. Odkud Pomoc jista k dobremu umriti jest Láska k Bohu! ale zdali sama, nikoli: Žáda láska tato, y lásku tu druhu, Lásku k bližnemu. O prvnej dostit jest povedíno; Povecme o druhej.

§. 7.

Ach Svět márný! ach lide ve Světe s nenavisti, s zavisti, a hněvem plny! ach jak mnoho mnostvy lidu do ohňe pekelného zraža a uvodí nenavist, hněv, zavist, zvady, a rozepre. Tento varí v srdcý svem jed, pohlcuje krivdu sobe učinenu, ale do času, mezítim stroji se za krivdu pomstvu veliku vzíti. Ten zakrija hněv, ukazuje se obzvlaštnim Pratelem, ale podvodně, lstivě. Jini chova, a rozmaha v srdcý svem nenavist proti druhemu: Jini pak živ jest, že prve v nem neuhasne hněv, jedine kdy umre. Tento pro jedine maličke slovičko pritivne, tak se zapáli s nenavistý a zavistý, že, volí, s tim do Pekla jíti, nežli se zmeriti, nežli bližnimu svemu vynnu odpustiti. Takliž? Ach Krestiane kde jsme? kde jest Prikazany Boží, Milovati budeš bližniho sveho jako sebe sameho? Zdaliž neprikazuje Krystus Pan; Totot prikazuji vam, aby jste se milovali vespolek, jakož ja miloval jsem vas Zdlaližby byla krivda, kdibých takovych nazval Vražedlnikův? Tak jich naziva S. Jan: Každy kdo nenavidí Bratra sveho Vražedlnik jest! Vyce povím: Kdo nenavistni jest, kdo hněv a nechut chova v srdcý svem proti bližnimu svemu, kdo vynnu nechce odpustiti bratru svemu, kdo jest zavisltivý, ne enem odporny jest Zakonu Božímu, ne enem neny hoden nositi jmeno Krestanske, ale jmeno ďábla; ano horšy, nešlechetnejšy jest od ďábla. V nenavisti ma, a zavidy, Praví S. Chrisostom. Dábel ale lidem, tovarišovy pak zadnemu; ty pak bívše člověkem zavidíš, a v nenavisti maš lidí. Nenavist a zavist znameniti jest ďábla nalezek, zle nezhojitedlně, ohně večneho hodne. S. Augustin, prirovnava tuto nenavist, a zavist řzí, Jako praví, řza stravuje železo tak nenavist a zavist, tuže Dušy v kterj jest, zabija a stravuje. Kdo techdí nechce pozbaven biti Pomocy velikej k dobremu umriti, potreby jest aby viplenil vivrel ze srdce všeliku zavist, nenavist, nechut, aby se smeril z bližním svým, aby vpustil lásku bližniho, a miloval každeho, bitby bil Pratel, bud nepratel: Zložíce všeliku zlost, a každu lest, a Pokritstvy, y zavisti te.

§. 8.

Aby jsme se techdí mohly vistrihati tohoto smrtedlneho jedu, tohoto ťežkeho hríchu, proti Zakonu Božímu, a proti lásce bližniho uprimo bojujíciho, naučy nas nasledujícý nekolik Punkty, jako mame ne enem slový, ale y skutkem milovati všech bez rozdilu, ktere jestli kdo zachova, Pomoc jistu k štaslivemu umriti v ruku miti bude.

Nech bude techdí Punkt Prvny: Kdokolvěk chce opravdivě milovati bližniho sveho, a skrze to Pomoc učinlivu míti dobrej smrti potreby jest aby všelike podezřeny, horžkosti, nechuti, odvraceny, a jestli jsou ktere jine yskričky nenavisti aneb zavisti, dokonalé, a najprve uhasil. Punkt Druhý: Cokoli vidí, cokoli slišy, aneb činit, aneb rozpravat, to všecko na dobru stranku nech prijme, a viklada. Pakliby věc jista a zjevna bila nech konec skutku, a umisl jiny biti proukaže. Punkt trety: Potrebujícich ne slovem ale skutkem hotově, vesele a rad nech napomaha, slovmý a radu nech potešuje. Punkt čtvrty: Nech ustupy častokrate mladšymu, a menšymu, nech nebude na odpor jemu, lečby chtel zvadý, nenavisti, působiti. Punkt paty: Nech uctí jeden druheho; tak láska bližniho se chova. Cty se vespolek predchazajte, Praví Svatý Pavel. Potom nech služí jeden druhému. Punkt šesty: Krivdy a urazký všelike nech znašy veselu a pokojnu mislu pro Boha; nech tem odpusti co najspěš, kteri ho obrazili, nech se zdržuje od pomstvy, nebo láska znašy všecko. Punkt Sedmý: Nad štěstím, a prospechem jinich opravdive nech se raduje; nad neštěstím nech se pohne k litosti jakoby sam do neho upadl. A to jest: Radujte se z radujícimi plačťe z plačicimi. Punkt Osmy: Bohu každodenne nech se modly, za Nepriatelův, Zavistnikův, a Utrhačuv. Prikazany toto jest Pana Boha pravicýho: Modlite se za Protivniky, a za hance vaše, a dobre činťe tem, kteryž vas nenavidí. Punkt Devaty: Nech žada bližnimu svemu všecky vecy potrebne ku spasení, y slavu večnu. Punkt Desaty: Bludne, a ktery kračají po cestach nepravosti nech na dobru cestu Pokání Svatého napravit usiluje. Punkt jedenasti: Žadnim nech nepohrda, žadneho neh nesudy,

nepotupy, všech za lepšych nech poklada nežli sam jest z uprimneho srdce. Dvanasti. Hríchý jíných, pred ími, ktery napraviti aneb nevědí, aneb nemohu, nech zakrije. Slovem, aby ťi láska bližnimu na Pomocý bila k dobremu umriti, co chceš aby lide tobe činili, čin, y ti svemu bližnimu, a co nechceš sobe činiti, any ti nečin druhemu. A tito jsou Punkty Spravdivého milovany bližniho sveho.

§. 9.

Predstavujem tu nekterých, ku Prikladu, ktery vznešeny bili u láske bližnimu svemu. Moyžeš učinen bi vše Vudcem lidu Izrahelskeho, y Dušy svou zaslibil; anebo jím, pravic. Odpust tuto vynnu, anebo nechcešeli učiniti, vihlaď mne z Knich, kterež jsi napsal. Abraham, kterák prosil Pana Boha, za Město Sodomitske, aby je od ohně zachoval, Takeli praví, Zahubiš spravedliveho znešlechetnim? odstupiž to od tebe, abys věc tu učinil. David vyduce že by toliko tisicův lidu sveho Morovu Ranu za try dny se pomorilo, k Panu Bohu volal modlice se: Jat jsem ten, kteryž jsem zhrešyl, a jat jsem nešlechetně učinil; tito, jenž jsou Ovce nevinne, čo jsou učinili? Prosim nechť se obrati hnev tvuj na mně. S. Pavel, Nadoba vivolena, žadal oddelen byti od Krysta Pana pro sve batrí, bezpochiby hotovy take byl Dušy svou položíti pro spaseny jejich. Muž jeden odrezal nožíkem kusek masa z ruky svej, a dal žene tehotnej to žadajicej, obavajíce se, aby Matky, y díte do Nebespečenství žívota neupadlo.

Bernardindus jeden tohoto jmena pojavše dvanacte sobe podobnich Mladencův včas moroveho Povetrí, k lůžku nemocných pristupil, jich pozdvihoval, chudích almužnu občerstvil, mrtvych pochoval, a sebe z tovarišmý svimý do Nebespečenství nakazení, a žívota vidal. To pravím o Marijí tej de Oignies? malomocným služila, nebála se aby se nakazíla, nedbala na smrad na hnys, na vredy ohizdne; kdo techto, a mnohich jinich prinutil, aby y dobre činili potrebujícým, y branili proti ukladům obkličených, y prispeli nuznim, y litost meli nad suženimi, y potešovali nemocne, chude, a bídne? Láska zajiste k bližnimu.

Velmy dobre, a vedle Zakona Božího stalo se. Prikazany mame, Praví S. Jan od Boha, aby kdož miluje Boha, miloval y bratra sveho. O Laska, o Pomoc jista k dobremu umriti! Láska tato všelike hněvy, nenavisti, muky, protivenství, nepratelstvo, libežně, pokojně, bez bitky, bez krvy, bez zlorečení, mekkimi slový premaha, poraža, od sebe zahaňy, tak milujíciho bezpečně do Nebe vede! Láska z S. Štepanem, z samým Kristem Panem za Nepratelův se modli vrucně: Pane nepokladaj jim to za hrich: Otče večný Odpust jim, nebo nevedí čo činí.

§. 10.

Starodavný Učitele, a Slupy Cýrkvy Svatej túto lásku k bližnemu y do srdce Protivnikuv, a Nepratelův vtisknuť usilují. S. Augustin vemly desi, a strašy ačkoli ku spasení, tech, kteryž nemilují bližniho, a prenasledují s nenavisti, s zavisti, s neprijemnosti, a jinimi vecý zlimý, slovmý timato hroznive: Brany, praví, Nebeske zavrene jsou tomu, ktery neodpušta vynnu svemu bližnimu, k Bohu nevchazí jeho Modlitba, any mu od Boha dobre věcy neprijdu! Dalej praví ten že Muž Svatý: Takove jedenkaždy vezme odpušteny od Boha, jakove on da bližnimu svemu.

Anastasius Synaita dokonale učy k predsevzeti tomuto, takto mlůvic: Kdo na krivdy nezapomina, tomu neny užítečny any Půst, any slzý, any spověď, any almužna. nebo všecko rozptilují krivdy spomenute proti Bratru. Posliš co praví S. Chrysostom tem kteryž nechcu odpustiti vynnu bližnimu svemu: když praví Otče naš rikaš, sam proti sobe meč potrhaš, nebo žádaš odpuštěný, a ty neodpuštaš. Ne menej potvrzuje rečy Svatý Hyeronym pravic: Co jest hodno trapiti tělo Půstem, jestli misel nadíma se Pichu? co ma za cnost vyno nepiti, a mežítim hněvem a s nenavisti se opojíti? Vyrozumivaš s tohoto umirajícimu, aby dobre umrel, aby do Nebe k Bohu šel Láska k Bohu, láska k bližnemu, k pritěly tak k Nepritěly: a jak nebespečna věc jest umirajícýmu bez laský Boží, bez láský blížniho. O dobrý Ježíšy! Jakovu vymluvu prednesu pri poslednem Sudu ty, ktery bez pomocý tejto, bez láský jsou umreli? reknu, ale běda tem ktery toho prinutený budu vyznati; reknu pravim: Premožeňy jsme! vynny jsme, bez lásky Boží, a bližniho umreli jsme, Nepratelum našym vynnu neodpustili jsme, zapriti nemůžeme, Svědomý naše proti nám vola; Bůh! ktery viďý a vyďel všecký věcý naše, proti nám Svědek jest; toto mnoství okolo stojíciho lidu, kterich jsme hněvem, s nenavisti, pomstvu, zlu vůly, vinných, nevinných, nepravě prenasledovali, pomstvu žada, vola, Pomsti Pane krve naše, nevinnost našu! Totot jest zajíste co nas táhne k zahube, zanedbany Láský k Bohu, a k bližnimu! Pomoc tu dvojnasobnu stratili jsme; tak vedle spravedlivého Sudu Božího hineme! zatraceny bivame! běda, běda nam na věky neštašnim! O Krestiane na toto se rospomente, usilujte ze všy silý Lásku k Bohu, a k bližnimu neporušenu až do konce života vašeho zachovati. Láska k Bohu, a k bližnimu blahoslavěneho činy umirajíciho. Prestávali láska, smíza spaseny, zla smrt nasleduje. Vidz co maš činiti: o tvem spasení se koná: Smrt zla tomu kdo nemiluje Boha, kdo se nechce zmerit z bližnim, v hríšych umre zle; smrt hríšnikův najhoršy. Ach kamenneho srdce jest ten, ktery se na toto v srdcý nepohne, a radnej volí zle umrti z bezbožnimi, nežli dobre z pobožnimi!

§. 11.

Svatý Agidius, Muž Bohu věrny, Radu našeho Františkanskeho jeden s prvných, času jedneho pozdvihnuc očy sve k Neby, rozpatimi na spusob kríže, rukami, jako vytržen v Duchu, pred pětmy bratrí prichodcimi spívati a volati počal: O Bratrove mojí, vzdelajte mi hrad bez kameni, bez železa, bez železních nastrojí; Mesto bez vapna, bez paleneho aneb žíveho kamene! O muj Egídy, služebniče Boží, tito, a ťito, a všyckny ty, kteryž milují Boha nadevšecko pro Boha, kteryž milují bližniho sveho jako sebe sameho pro milost Boží, ťy, ťy vzdelavají sobe hrad, město, bez kamene, bez železa, bez vapna; vikladnejše povím, Působui sobe Pomoc ne toliko k dobrej smrti, ale sobe take pripravují dum večny, do kterehož po smrti štaslivě uvedení budu. Ach co činime? kdo Boha miluje nade všecko, kdo miluje bližniho sveho jako sebe sameho, stánek sobe buduje večny v kraloství Nebeskem, pomoc sobe pripravuje štaslivej smrti, po ceste jde uprimej k Bohu, k životu, do Nebe do tovaristva Anjelův a Meštanův Nebeskich. O mili Krestiane, milujme, milujme Boha, že Bohem jest, milujme človeka, že člověkem jest, že jest naš bližny, že tělo z tveho těla jest. Volá S. Pavel hlasem právě Apoštolským: Žadnemu nebivajte nic dlužní, jedine aby jste se vespolek milovali, jakoby povědel, bit hoden bil tvej láský, bit ne bližny tvuj, však ty miluj ho pro Boha: miluješ bližniho, miluješ v nem Boha, když mu s praveho srdce všecko dobre na Dušy žádaš, když mu dobre časne vecy nezavidiš, a žádaš aby bil Pritělem Božím, a takovim vždí zustaval. Kdokoli tak miluje bližniho, nic neny vyce jemu dlužen.





Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.



Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2018 Petit Press, a.s.