ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Lopašov je slovenská obec u Vrbového v Nitranské stolici, čítající dle úřední statistiky z r. 1900 obyvatelů 975.

Kroj v Lopašově je onoho rázu, s jakým setkáváme se v okolí Trnavy, avšak od tohoto liší se několikerými odchylkami, kterými vyznačuje se celá skupina obcí, jako: Lopašov, Chtelnica, Dechtice, Naháč, Nižná, Rakovice, Borovce, Dubové, Malé Kostolany, Zákostolie, Radošovce, Dubovany, Veselie. Asi do r. 1850 mužští v obcích těchto nosili se „svetlo“ t. j. nohavice, prusel a kabát bleděmodrý. Dědiny na horu nosily se podobně a nosí se tak i doposud. Totéž je kolem Váhu od Piešťan na horu a dolů. Avšak od Lopašova dolů k Trnavě bylo již všechno mužské šatstvo i ženské svrchní čierno a tato móda pronikla i do Lopašova. Před tím ženy vyšívaly svoje „stroje“ méně, teď čím dál, tím více. V Lopašově ženy rozličného věku zachovaly také kroje rozličné módy, které ve sváteční dni hlavně do kostela oblékají. V truhlách zachovaly si ženy i kroje staré, z XVIII. století, v nichž se však dnes již ani staré babky neukazují, aby se jim lidé nevysmáli.

Nemluvněti ovíjejí bříško fáčikom, aby se mu nevydulo, oblekou košielku s krieslom a dají mu čepec na hlavu, zabalí do povinku (do zlamice = hlavnice) a šnôrkou stahují.

Když má rok, oblekou mu šatky: driečik s rukaukami a sukničku v celosti, košielku, děvčátku s fódrami, chlapci s rovnými rukáviky, a oboje pohlaví dostane fertušku. Když počne děcko běhat, dostane čižmičky. V třetím roce děvče obdrží ručníček, chlapec širáčik. V pátém roce chlapci dají gačky (gaťky), prucel; děvčeti rubáčik, sukničku, prucel, zásterku a pak nosí se již jako odrostlí.