ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

^[7]

PŘEDSEDA SOUDU: Pánové, dnes budeme bohužel nuceni zabývat se případem velmi vážným. Snažil jsem se však jeho projednání odsunout, ale je tu tlak veřejného mínění, které je právem pobouřeno… (Listuje.) Žaloba totiž zjišťuje, že byla za bílého dne spáchána na ulici loupežná vražda. Před očima svědků byl přepaden pokojný chodec… Ostatně z výpovědí svědků seznáte sami bližší podrobnosti…

*

PŘEDSEDA SOUDU: Vy jste vdova po zavražděném?

VDOVA: Ano.

PŘEDSEDA: Soudní dvůr vám vyslovuje svou hlubokou soustrast. Paní svědkyně, vy jste byla při… oné nešťastné příhodě? Můžete nám říci, jak se udála?

VDOVA: Ano. (Ukazuje.) Tenhle vrah to udělal!

PÁN S BRADAVICÍ NA NOSE: Ohražuji se proti tomu, abych byl veřejně insultován!

PŘEDSEDA: Paní svědkyně. Nesmíte na nikoho ukazovat. Tedy vy tvrdíte, že vraždu spáchal někdo blíže neoznačený?

PÁN S BRADAVICÍ NA NOSE (sáhne po klobouku): Pánové, nemohl bych tu dál sedět, kdyby tu ještě jednou padlo slovo vražda. Byl to jen akt oprávněné sebeobrany.

PŘEDSEDA SOUDU: Souhlasím s touto šťastnou formulací. Tedy váš muž, paní svědkyně, šel pokojně po ulici —

PÁN S BRADAVICÍ NA NOSE: Pardon, omyl. Nešel pokojně. Opovážlivě nesl nějaké peníze do spořitelny — a tvářil se urážlivě.

PŘEDSEDA SOUDU: Jak urážlivě?

PÁN S BRADAVICÍ NA NOSE: Dával najevo, že se nebojí. Zdá se, že byl dokonce ozbrojen.

VDOVA: To není pravda! Nebyl ozbrojen!

PŘEDSEDA SOUDU: To byla ovšem veliká neopatrnost, milá paní. Kdyby byl ozbrojen, mohl nám ušetřit dnešní trapné rozhodování. Mohlo se předejít… tomu neblahému incidentu. (Vzdychne resignovaně.) Prosím dalšího svědka. — Pane svědku, vy jste byl při tom —

SVĚDEK: Ano. Já byl při tom, když jeden pán s bradavicí na nose přepadl na ulici toho nebožtíka…

PÁN S BRADAVICÍ NA NOSE: A kdo byl ten pán? Nechcete ho snad jmenovat?

SVĚDEK: Ne. Raději ne.

PÁN S BRADAVICÍ NA NOSE: Proto. Já bych to taky nikomu neradil.

PŘEDSEDA SOUDU: Bude opravdu lépe, nebudou-li páni svědkové nikoho příliš přesně označovat. Tím se soudnímu dvoru velmi usnadní věcný a spravedlivý rozsudek. Prosím dalšího svědka.

*

PŘEDSEDA SOUDU: … pánové, výslechem všech svědků můžeme vzít za prokázáno, že jistá osoba… blíže neoznačená… za tím účelem, aby převedla ve své vlastnictví jakousi náprsní tobolku, užila na ulici střelné zbraně… což mělo za následek zánik jednoho lidského života. Vzhledem k tomu… že se podobné politováníhodné případy v poslední době opakují stále častěji, rozhodl se vysoký soudní dvůr k přísnému rozsudku. Ve jménu lidských práv! Aniž bychom se chtěli kohokoliv dotknout, ohlašujeme slavnostně… že při příštím podobném incidentu bychom považovali za nutné se s politováním sejít znovu… a znovu, nikoho nejmenujíce, označit podobné případy za nežádoucí… a odporující platnému řádu. To je vše.

PÁN S BRADAVICÍ NA NOSE: Tento rozsudek je ovšem nepřijatelný a přímo urážlivý. Ohražuji se zásadně proti všem rozsudkům, které by chtěly jménem lidských práv rozhodovat, co je žádoucí a co ne. A příště bych už, pánové, nepřišel. Na to já nemám kdy.

PŘEDSEDA SOUDU: To je nám hrozně líto, pane. Neradi bychom přišli o vaši vzácnou součinnost při hájení lidských práv… a pořádku. Soudní dvůr vás ujišťuje o své obzvláštní úctě…

*

PŘÍSEDÍCÍ: Tak se mi zdá, pane kolego, že bychom sem tak vážné případy, jako je loupežná vražda, neměli raději tahat.

(1937)