Cestopis do Egypta a Palestiny

Světoznámý Jerusalem, někdejší hlavní město judské a sídlo židovských králů, v němž vypínal se skvostný chrám Šalomounův, pokládá se ještě nyní od Mohamedánů a křesťanů za nejsvětější město na světě. Velebné ticho rozkládá se nad nádherným obrazem tohoto města a dodává mu nepřirovnatelný výraz.

Jerusalém, hlavní město v Palestině, téměř uprostřed ní ležící, jmenoval se dříve Jebus, dostal za časů Davidových jméno Jerusalaim, t. j. sídlo míru a nyní slove Arabům el Oods. Půda jsou výběžky hor Efraimských, roztržené několika údolími. Výšiny: na jihozápad hora Zion, na severo-západ hora Akra; na východní straně pak výšina Moria, na níž stál pověstný chrám Salomounův a jejíž trojhraný výběžek Ofel slove. Mezi Akrou a Morií stál palác Pilatův, kde byl Kristus bičován a odsouzen. Údolí od hor těchto tvořená uvnitř města a vně: Kidron neb Cedron podle potoka téhož jmena aneb Josafat podle Joelova proroctví o posledním soudě, obklopuje z vých. strany Ofel, Morii a Bezetha; Gihon obklopuje ze západní strany od sev. k jihu Akru a Zion. Z údolí těchto vystupují osamotnělé vrchy: z Kidronu hora Olivetská se třemi vršky, z nichžto prostřední na temeně svém kapli Nanebevstoupení Páně nese, a na patě, dle podání, zahradu Getsemanskou má; v tomtéž údolí jest hora pohoršení, poněvadž tu prý Salomoun modloslužebný chrám vystavěl; v údolí Chinon je hora zlé rady, kdež prý Kristus v letohrádku Kajfašově souzen, aneb umluvení o jeho smrti se stalo; dále hora Gihon v údolí téhož jména, a výše, sev.-záp. od města, hora Golgotha neb Kalvarie.

Z hory této, místy olivami věnčené, skytá se pohled na všecky strany a viděti pustou, smutnou a mrtvou krajinu se šedými vrchy.

K východu prostírá se široká rovina Jericho, řeka Jordan a čásť mrtvého moře.

Země mezi Jerusalémem a Jordanem vypadá jako spálená a jest barvy tmavopopelavé. Jen v rozpuklinách viděti bujné polní fíkové, mandlové a olejové stromoví.