Zlatý fond > Diela > Cestopis do Egypta a Palestiny


E-mail (povinné):

Josef Kubín:
Cestopis do Egypta a Palestiny

Dielo digitalizoval(i) Viera Studeničová, Dušan Kroliak, Tibor Várnagy, Viera Marková.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (rtf, html)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 14 čitateľov

Jaffa, biblicky Joppe

Jaffa jest přístavním místem poutníků z Evropy do Palestiny cestujících. Jaffa jest, jak Písmo sv. vypravuje, nejstarší sídlo na světě. Zde stavěl Noe koráb před potopou světa a po potopě obnovil ji Jaffet, syn Noe-ův. Král Šalomoun nechal tudy dovážeti cedrové dříví z Tyra ku stavbě chrámu jerusalémského. Sem přišel prorok Jonáš hledat lodici, by nemusel uposlechnouti hlasu božího, byv od velryby pohlcen a opět na břeh vychrlen. Judas makabejský spálil město i s loděmi v přístavu, by se takto židům pomstil. Odtud byl povolán sv. Petr k hejtmanu Korneliovi do Cesarie, by tam semeno víry zasel, a opět byl sem zpět povolán tento apoštol z lidu do domu zbožné Tabithi, by ji k životu vzkřísil. —

Nyní se hradební zdi bourají a neustále se přistavuje.

Obchod jest zde velmi rozsáhlý, zvláště s kořením, jižním ovocem, tabákem, bavlnou, rybami a jiným. —

Navštívil jsem místo, kdež měl míti sv. Petr vidění a kdež se modlil na střeše domu barvíře Šimona; též dům Tabithin jsem navštívil.

Jaffe, kde velmi záhy obec křesťanská zřízena byla, stalo se pod Konstantinem Velikým sídlem biskupství. Ve válkách křižáckých bylo hlavním sídlem obchodu, o než obě strany často bojovaly, až jej r. 1268 křesťané úplně ztratili. R. 1799 dobyl ho Bonaparte, 1832 Mehemed Ali, jemuž je Turci r. 1840 opět odňali pomocí Angličanů a Rakušanů. Nyní je pevnostní město v asijském Turecku.

Ráno dne 4. dubna po mši sv. šel jsem opět do města a byl jsem přítomen pohřbu mohamedánskému. Předně šel chlapec s ovcí uvázanou na provázku, za ním šlo několik Arabů s prapory, za těmito opět několik s bubny a talíři, hrozný hřmot činíce; nyní neslo několik Arabů na jednoduchých nosítkách mrtvolu zahalenou různobarevnými plachtami a šátky. Za mrtvolou kráčely ženy šátky nad hlavou mávajíce a při tom pronikavě výskajíce; za nimi šli muži s dervišem, který divné skoky a kotrmelce činil.

Nyní prohlédl jsem si zahrady; tyto jsou překrásné a mají množství ovoce jako: citrony, pomeranče, fíky, granátová jablka, datle atd. Ovoce ještě nebylo otrháno a strom již zase kvetl.

Obyvatelé jsou tu jako jinde špinaví a otrhaní, ale silné postavy. Ulice jsou nečisté a nesjízdné. Veškeré zboží a náklad odvážejí velbloudi a osli na svých hřbetech.

Po poledni očekával nás již vůz za městem a unášel nás do Ramle, 3 a půl hodiny od Jaffy vzdálené. Jeli jsme po silnici kolem rajských zahrad do údolí saronského, jež Salomoun nazýval růží saronskou. Jest to krásný kus země. Lilie saronské jsou překrásné; hrdličky cukrují, skřivani zpívají, křepelky křičí v bujném obilí. Na pahorku blíže vesnice Jasur viděti zbořeniny; zde leželo táborem vojsko křížácké pod Richardem Lvímsrdcem proti králi Saladinovi. Po 1 a půl hodinné jízdě dorazili jsme z Jasur do vesničky Larfend. Z Jaffy do Jerusalema vede telegraf a podél silnice jsou rozestaveny strážní domky, kam k vůli bezpečnosti v noci docházejí turecké stráže.

O 6. hod. dorazili jsme do Ramle do kláštera františkanského. Odebrali jsme se ku věži 40 mučedlníků, kteráž značí místo, kdež jsou tito pochováni. Na věž vede 110 schodů a je odtud krásná vyhlídka. Ramle patřila za dob Krista Pána Josefovi z Arimathie, kterýž Pána Ježíše pochoval.

Můj Pán spal v klášteře v té světnicí, v kteréž r. 1799 Napoleon přebýval.

Poloha Ramla jest krásná, půda dobrá ale špatně obdělávána. Palmy viděti zde ve velkém množství.

Ráno o 6. hod. po mši sv. jeli jsme dále. Po 2hodinné jízdě přijeli jsme k dědince Kubab a do hor judských. Zde po pravé straně silnice byla sídla filištinských; na tomto poli bojoval národ israelský se Samsonem.

V čase velikonočním jest silnice poutníky oživena.

Pastýři pískají tu na své píšťaly divné melodie. Zde pozorovali jsme též, jak Arab mučí svá zvířata; bije a píchá ubohé zvíře, které s těžkým nákladem sotva jde, až do krve. Zvláště osel je k politování; za živobytí musí těžkou práci konati a po smrtí hodí se psům k sežrání, při čemž mu Arab nadává synů prasečích, židů atd. a přeje si, aby pokolení jeho vyhynulo.

Přijeli jsme do vesnice, kdež má jerusalemský bankéř Bergheim dvůr a rozsáhlé pozemky. Odtud přijeli jsme za 3/4 hod. k hostinci u Makabejce, kterýž byl r. 1878 vystavěn. Zde přenocoval náš korunní princ Rudolf na své cestě do Palestiny. Silnice zde značně stoupá. V pravo na kopci viděti zbytky vsi Latrun. Za dob tažení křižáckých byla zde hlavní tvrz, posléze sídlo loupežnické. Za čtvrt hodiny přijeli jsme k vesnici Emaus, kdež, jak legenda vypravuje, Pán Ježíš sobě myl nohy a předešel apoštoly, když šli po smrti Páně do Emaus. — Silnice vede tu již po skalnatých horách, porostlých keřím. Museli jsme jíti do kopce pěšky. Hory jsou samý bílý vápenec. — Potkávali jsme tu ozbrojené Beduiny pohledu až palčivého, na krásných arabských koních. Přijeli jsme do údolí k studnici Josuově, dále k vesnici Saris. Nedaleko odtud viděti vesnici Abu Gosch. — Dojeli jsme do vesnice Babel Vad. Zde a sice na místě, kde bydlel prorok Jeremiáš, má býti stavěn kostel. Za války israelských s filištinskými vzata prý tu Archa úmluvy a poslána do vesnice Kiriat-Jearim, kdež stála 20 roků až do navrácení do Jerusaléma za krále Davida. Za krátko dojeli jsme do vesnice Beth-Nakub; bylo již po poledni, odpočinuli jsme si tedy v malém hostinci, a vozka vsypal koňům ječmene. Poobědvav něco, šel jsem napřed; nemohl jsem se již chvíle dočkati, kdy mi popřáno bude spatřiti Jerusalém. Po stranách silnice jsou vinice a stromy fikové; silnice sama jest však bídná. Viděti odtud vysoký kopec, pod nímž se rozkládá vesnička Neby Samuel. Z kopce tohoto uzřel Mojžís zaslíbenou zem. Nedaleko jest též vesnice, rodiště to sv. Jána Křtitele; jest tam františkánský a řecký klášter. Z kopce tohoto sejde se do údolí, kdež se stala srážka mezi israelskými a filištinskými a kdež David vyhledal sobě v potoce 5 hladkých kamenů a šel proti obru Goliášovi. Vybral jsem si z potoka též jeden kámen na památku. Vystoupil jsem na poslední kopec. Pršelo chvíli dosti hustě a hřmělo. Rozhled zde byl volný; k východu spatřil jsem klášter Eliášův, i sám Betlém nás pozdravoval. Zde začinají již domy židovské kolonie a jiná stavení, na levo jest ústav sv. Petra. Poznenáhla objevuje se zrakům naším hora olivetská a minaret kostela Nanebevstoupení Páně, ruské stavení s vícero kopulemi a kostelem a konečně ta stará šedá zeď kolem hradu Davidova a hora Sion s večeřadlem Páně.

Milý čtenáři! Jakým pocitem jsem byl uchvácen při pohledu na Jerusalém, nelze mi vypsati; zul jsem obuv a poklekl u silnice na kámen a vzdával díky Bohu, že popřál mi spatřiti svatá tato místa.

Po vykonané modlitbě šli jsme s Hruškou bosí do města do hospice rakouského, kamž jsme o 6. hod. došli. Můj pán šel do kláštera Kassa Nova. Rektor hospice P. František Josef Costa Major přijal mne vlídně a vykázal mi slušný byt. Očistili jsme se a posilnili a šli jsme hned do chránu Božího hrobu. Před hospicem jest sloup ve zdi s římskou trojkou, totiž třetí štací křížové cesty. Spěchali jsme ulicí, kterouž Spasitel kráčel s křížem na horu Kalvárii. Spěchal jsem na místo, kde byl Ježíš vložen hrobu, načež jsem se odebral na Kalvárii. Poklekl jsem na místě, kde kříž Spasitele stál, modlil jsem se a plakal hlasitě; nejvíce mne však dojal pohled na sochu Bohorodičky vedle kříže sedící. Socha tato nachází se na místě, kdež Panně Marii vložili mrtvého Ježíše na klín. Teprv když se schylovalo k večeru, odebrali jsme z těchto posvátných míst zpět do hospice. Při večeři odevzdal mi rektor psaní s penězi na mne sem došlé; byly též přiloženy přání k mým jmeninám od dítek, čeládky atd. Při večeři shledal jsem se zde z vícero pány. Byli zde dva duchovní z Ameriky, jeden Františkán z Australie, jeden Angličan a páni Hugo Píša z Předměřic u Králového Hradce a JUDr. Josef Uhlíř z Prahy, Zlatnická ulice č. 13. Bavili jsme se dlouho do noci.




Josef Kubín

— hostinský a rolník, autor cestopisu Viac o autorovi.



Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.



Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2018 Petit Press, a.s.