ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Do Betléma jest půl druhé hodiny cesty. Na levo jest vrch Zlé Rady, odkud jest krásná vyhlídka. Dále viděti hlubokou studni sv. tří mudrců, kde hvězda, kteráž se jim v Jerusalémě ztratila, zase se objevila. U prostřed cesty na hřbetě vysočiny jest řecký klášter sv. Eliáše mezi stromovím olivovým, vypadající se svými vysokými zděmi a železnými vraty jako nějaká pevnost, načež se přijde k studni, z kteréž dle legendy sv. Rodina pila.

Nyní potkávali jsme již snědé, černooké Betlémky s ušatými džbány na hlavě; uzřel jsem stáda bílých beránků se svými pastýři a konečně spatřil jsem městečko Betlém, rodiště našeho Spasitele. Jak živě přišla mi na mysl slova proroka Micheáše (5, 2.): „A ty Betléme Efrata, maličký jsi v tisících judských: z tebe mi vyjde, jenž bude panovníkem v Israeli, a východové jeho od počátků, ode dnů věčnosti.“

Městečko má ráz východní, úzké špinavé ulice a uličky a domy jeho jsou z bílého kamene. Na východním konci jsou kláštery: katolický františkánský, armenský a řecký vedle sebe, z jejichž středu vyčnívá kostel Panny Marie nad místem Narození Páně, tak že klášter armenský jest na pravé straně kostela, františkánský na severní a řecký na jižní straně. Tento chrám jest basilika na způsob kříže vystavená, má 80 kroků délky a v kříži 50 kroků šířky, a jest 48 mramorovými sloupy na pět lodí rozdělena; v presbyteriu jsou mimo to ještě čtyři sloupy. Presbyterium oddělili si Řekové zdí, a dovolili tam i Armenům postaviti oltář; ostatní čásť jest sporna a pusta a hyne.

Toto posvátné místo, kteréž asi 200 kroků za městem leží, zneuctil císař Hadrian, zřídiv tam posvátný háj Adonisovi, a tak, nechtěje, zaručil pravost místa. Císařovna sv. Helena odstranila sochu bůžkovu, očistila jeskyni od pohanských ohavností a vystavěla nad ní vypsaný chrám.

Katolíci mají podle nový veliký romanský kostel zasvěcený sv. Kateřině. Z obou kostelův vedou schody do jeskyně Narození Páně; však katolíci mají právo vstupu z řeckého presbyteria, a proto vcházejí dveřmi z kostela sv. Kateřiny do presbyteria řeckého.

„Jeskyně Narození Páně“ jest před presbyteriem jmenované basiliky, a sestupuje se do ní po 18 mramorových stupních. Má podobu latinského T., jest 15 kroků dlouhá, a na nejširším místě asi 7 kroků široká. Po stěnách visí čalouny a 30 zlatých a stříbrných lamp, z nichž mnohé, jsouce darem naší císařské rodiny, nesou na sobě znak dvouhlavého orla osvěcují ve dne i v noci tuto přepamátnou místnosť. Ve východní části stojí ve výklenku oltář, pod nímž jest půda stříbrnou hvězdou vyložena, a má kolem do kola nápis: „Hic de virgine Maria Jesus Christus natus est. 1717“.

(Zde z Panny Marie Ježíš Kristus narodil se.) Bohužel toto místo, na němž Syn Boží co člověk po prvé spatřil světlo světa, nenáleží nám katolíkům, ale rozkolnickým Řekům, kteří si je proti právu přivlastnili. (Betlémské jeskyni narození Páně jest zcela podobna jeskyně v kapli v Jaroměřících u Jevíčka.)

O něco dále za kostelem Narození Páně jest jeskyně, kdež se sv. Rodina uschovala před útěkem do Egypta.

Hned nazpět v levo jsou „jesličky“ (čili lépe řečeno, jest místo, kde druhdy stávaly), kamž Panna Maria svého Syna položila a na proti nim „oltář sv. tří králů,“ místo to kde onino sv. mudrcové stáli a božskému Dítěti se klaněli. Jesličky a oltář tří sv. králův jsou majetkem nás katolíků. Denně slouží se tam dvě mše sv., a sice o 4 1/2 h. ráno; potom mají svou oběť Řekové, a po nich Arménové na oltáři Narození Páně, na němž obětovati my katolíci nesmíme.

Z jeskyně jesliček vedly dvéře do „bytu sv. Josefa“; dnes jsou stále zavřeny, aby Řekové latinského majetku zmocniti se nemohli. Byt sv. Josefa proměněn jest v kapli s oltářem sv. Josefa.

Několik krokův od oltáře sv. Josefa jest ve výklenku „oltář sv. nemluvňátek“ za nímž jest malá, nízká jeskyně s vchodem pod tímž oltářem, do níž dle podání mnohá sv. tělíčka uvržena byla. Od oltáře nemluvňátek přijde se do úzké chodby, v které na pravo jest „oltář a hrob sv. Eusebia“, opata. Z této chodby vstoupil jsem po několika krocích do jeskyně, v níž v levo jest hrob sv. Pauly a a její dcery Eustochium a naproti „hrob sv. Jeronyma“, jejich duchovního otce a rádce.

Dle podání ukájela zde Panna Marie Ježíška na svém útěku do Egypta a ze strachu a ve spěchu padlo něco mateřského mléka na zemi, od čehož tato jeskyně slove mléční. Po několika vyšlapaných stupních jde se do této prostrané jeskyně, jejíž stěny tvoří bílý křídě podobný kámen, který ve vodě se rozpouští, při čemž voda se vaří a klokotá, jako to vidíme při hašení vápna. Ženy připisují této kapli zázračnou moc; která trpí na chudosť mateřského mléka, užívá prachu z onoho kamene smíšeného s vodou aneb mlékem; i mohamedánky tak činí a obětují potom Panně Marii kytky z klasův obilních. Hezké, veliké jeskyně náleží od r. 1494. františkánům, kteří tam každou sobotu mši svatou slouží. —

Na další cestě viděti trosky „domu sv. Josefa“; bývala tam někdy kaple nebo kostel; a přijde se potom k „vesnici pastýřů“, z níž pocházeli oni svatí pastýři, kterým anděl narození Spasitelovo oznámil, kteříž hned spěchali klaněti se jemu, jsouce prvotiny ze židovstva. Sluje po arabsku Betsahur (dům červánků), obyčejně vesnicí pastýřů.

Nedaleko odtud jest pole Boozovo, kde Moabka Ruth sbírala klasy, již potom Booz za manželku pojal. Obilí, zvláště pšenice, na tomto poli, byla velmi pěkná a dostal jsem od Araba několik zrnek a něco země na památku. Zavítal jsem též do obydlí Arabova v Betlémě, a byl jsem vlídně přijat a pohostěn.

V Betlémě čítá se přes 5000 obyvatelů, asi 3000 Katolíků, 1700 Řekův, 600 Armenů, něco málo mohamedánův a protestantův. Mužové jsou krásně zrostlí a mají ráz obličeje židovského Betlémky jsou pravé krásky; nosí široké řasnaté řízy modré barvy a na hlavě bílý malebně upravený šátek, kterýž jím na záda splývá, což jím velmi sluší.

Dne 11. dubna odpoledne rozloučil jsem se svatými místy a vrátil jsem se do Jerusaléma. Dne 12. dubna šel jsem za město směrem k Betlému, kdež se právě dostavoval německý hospic; zde bydlela představená kláštera z Alexandrie. Chtěl jsem zpáteční cestu nastoupiti a proto najali jsme povoz, kterýž by nás do Jaffy zavezl. Sešlo se nás 5 a platili jsme po 9 frankách.

Dne 13. šel jsem ještě k hrobu Spasitelovu a na Kalvárii, načež jsem se rozloučil se všemi známými a spěchal jsem ulicí bazarovou, kdež jsem všelicos, jako ječmen, pšenici, třtinu cukrovou atd. nakoupil, za město k povozu.

Musím se ještě zmíniti, že v tuto dobu mnoho poutníků ruských do Jerusaléma přicházelo.

Nerad opouštěl jsem svatá tato místa, neustále se ohlížeje. Ach! Kéž by mi dopřáno bylo, místa tato ještě jednou navštíviti!

Bylo 9. hodin ráno když jsme odjeli z Jerusaléma; správce německého domu, statkář z Pruska, kterýž pronajal své statky a bydlí již dráhně let v Jerusalémě, doprovázel nás na oslátku daleko za město. Konečně se s námi se slzami v očích rozloučiv, pravil: „Pozdravujte ode mne tu krásnou vlasť, já ji jíž vícekráte neuhlídám. Mým jediným přáním bylo, spatřiti Jerusalem a nyní se od něho více nerozloučím.“

Den byl krásný a panovalo hrozné vedro. Zastavili jsme v Ramli (Arimathei) a večer o 9. hodině dorazili jsme do Jaffy.

Ráno dne 14. dubna o 10. hodině přirazili jsme po barce k velké lodi; jmenovala se Danae. Ve 12. hod. v poledne odpluli jsme z Jaffy. Moře bylo pokojno.

Ráno dne 15. dubna o 8. hod. zakotvili jsme u Port-Saidu. O něco později připlula sem velká loď Orion, patřící rakouskému Lloydu. Loď tato připlula s nákladem z Indie a plula odtud přímo do Terstu.

Jelikož naše loď měla zde celý den a v Alexandrii dva dni čekati, rozloučil jsem se se známými a poprosil sestru p. Schneidra, by mi zimník z Alexandrie zaslal, což se též stalo, a vstoupil jsem na loď Orion, kteráž již odpoledne odplula. Cestující na lodí nebyl zde žádný.

Dne 17. a 18. dubna zuřila hrozná bouře; po oba dny musel jsem v lodní magacíně mezi starým haraburdím bydleti, nemaje žádného společníka mimo kočku, která neustale u mne byla. Po obě noci jsem oka nezamhouřil, neboť náš lodní velikán byl zmítán po vodách jako pírko. První noc se i stežeň zlámal.

Dne 19. dubna bylo moře již pokojnější, tak že jsem mohl na palubu vyjíti; zde to ale vypadalo smutně: stežeň ulomen, provazy přetrhané, lodníci ucucháni a unaveni. O 10. hod. dojeli jsme do Brindissi. Tu jsem se poněkud občerstvil a stravou zaopatřil. V poledne jsme odtud odpluli.

Ráno dne 21. dubna o 7. hod. zakotvili jsme u Terstu. Vstoupil jsem ihned na barku a vystoupil na zemi — s jakou radostí, můžeš sobě, milý čtenáři, pomysliti. Navštívil jsem zde staré známé a již o 10. hodině odjel jsem z rychlíkem do Vídně, kamž jsem dne 22. o 7. hod. ráno přijel. Odtud odjel jsem v 11. hod. a přijel o 4. hod. do Skalice-Boskovice, kdež mně moji milí očekávali. O 8. hod. večer dojel jsem domů.

*

Chci Ti jen, milý čtenáři, ještě podati popis kaple v Cetkovicích a v ní uschovaných památných a posvátných věcí z Palestiny.

Kaple tato stojí u silnice v dědině a dal jsem ji postaviti v roce 1886 nákladem vlastním na místě, kde, (jak kámen dosvědčuje), kázal sv. Cyril a Methoděj.

Zasvěcená jest Spasiteli a představuje Ecce-Homo (Ejhle člověk). Soška tato jest zhotovená ve Vídni panem Jindřichem Antonopulo. Kaple jest vysvěcena důstojným pánem místoděkanem Josefem Kopeckým dne 15. května 1886. Soška jest též posvěcena dne 2. června 1887 zdejším dp. místoděkanem za assistence dp. faráře Josefa Vychodila z Borotína a dp. kaplana Jana Lízala z Jaroměřic, kteréžto slavnosti se mnoho zbožných z celého okolí zúčastnilo.

V kapli této nachází se následující posvátné věci:

1. Památný obraz, dar to patriarchy Jerusalémského při mytí noh na zelený čtvrtek.

2. Kámen z hrobu Panny Marie.

3. Kámen z místa, kde byl Ježíš Jidášem zrazen.

4. Kámen z místa, kde sv. Petr plakal nad zapřením Páně.

5. Kámen z místa, kde se sv. Apoštolové na hoře Olivetské shromáždili.

6. Kámen kde Ježíž plakal nad zkázou Jerusaléma.

7. Kámen z hory Zlé Rady a pohoršení.

8. Kámen ze skalní trhliny hory Kalvárie.

9. Kámen hlína ze zahrady Getsemanské.

10. Kámen od zlaté Brány.

11. Kámen z domu Šimona, barviře z Jaffy, kde sv. Petr se modlil na střeše.

12. Čásť dřeva z kříže uherského poutníka.

13. Čásť ze sloupu, u kterého byl Ježíš uvazán a bičován.

14. Ratolesť z olivy na hoře Sion, kde privedli Ježíše ku Anášovi a Kajfašovi a ho k ní uvázali.

15. Ratolesti z oliv ze zahrady Getsemanské.

l6. Hlína z hory Sionské.

17. Hlína z Heliopolis z Egypta, kde sv. Rodina bydlela.

18. Kámen z místa, kde Ježíš vstoupil na nebe.

19. Kámen z hrobu sv. Josefa.

20. Kámen ze žaláře p. Ježíše.

21. Květinky z místa, kde Ježíš plakal nad zkázou Jerusaléma.

22. Kámen z jeskyně Nalezení sv. Kříže.

23. Kámen z místa, kde chtěli při pohřbu židé z neuctiti tělo P. Marie.

24. Ratolesť z hory Olivetské.

25. Kámen z domu sv. Máři Magdaleny z Bethanie.

26. Kámen z údolí Josafátského.

27. Kámen z hrobu sv. Jakoba mladšího.

28. Kámen z místa, kde byl sv. Štěpán kamenován.

29. Kámen z okolní zdi chrámu Šalamounova.

30. Růže Jerišská.

31. Třtina cukrová.

32. Kámen z kaple bičování Páně.

33. Částka kamene, na kterém Ježíš pomazán.

34. Křížek z olivy ze zahrady Getsemanské.

35. Kámen z hrobu sv. Anny.

36. Kámen z jeskyně, kde se Ježíš krví potil.

37. Kámen z vesnice Matarie v Egyptě.

38. Obilí z míst, kde byl sv. Štěpán kamenován.

39. Obilí od Jerusaléma.

40. Obilí a bylinka z pole Boozova od Betléma.

41. Palma z Jerusaléma, svěcená na květnou neděli.

42. Voda z pramene P. Marie od rybníka Siloë

43. Kámen z jeskyně, kde se P. Ježíš narodil.

44. Kámen z místa, kde andělé zvěstovali pastýřům narození Páně.

45. Květinky z kláštera Betlemského.

46. Květinka z vesnice pastýřů.

47. Ratolesť z Jaffy.

48. Kámen z domu sv. Josefa v Betlémě.

49. Kámen z jeskyně sv. Josefa.

50. Kámen z domu Davidova.

51. Kámen z hrobu Lazarova v Bethanii.

52. Památka z hory Olivetské.

53. Kříž od patriarchy Jerusalémského.

54. Kámen z místa, kde stály jesličky v Betlémě.

55. Kámen z domu Lazarova z Bethanie.

56. Kámen z věže 40 mučedlníků z Arimatie Ramle.

57. Voda z mrtvého moře.

58. Voda z řeky Jordán.

59. Hlína z místa Zvěstování Nar. Páně.

60. Obilí od řeky Nilu z Egypta.

61. Zrní pšeničné od Jerusaléma.

62. Zrní pšeničné od Betléma.

63. Ratolesť z Port-Saidu v Egyptě.

64. Ratolesť a dřevo z olivy Pole Boozova.

65. Památka na květnou neděli z Jaffy.

66. Kámen z jeskyně mléčné z Betléma.

67. Zrní ječmené z Egypta.

68. Zrní třtiny cukrové z Jerusaléma.

69. Bylinky z Palestiny.

70. Bylinky z kláštera v Kahýře.

71. Bylinky z kláštera v Ismajlie.

72. Zrno pšeničné z Jerusaléma.

73. Ratolesť olivová z Jaffy na květnou neděli.

74. Zbraň z Betléma od Araba.

75. Svíčka od průvodu na bílou sobotu z Jerusaléma.

76. Svíčky z hrobu P. Marie.

77. Svíčky z Betléma.

78. Kříž z odpustky z Jerusaléma.

79. Kříž z odpustky umírajících.

80. Kříž ze 14 zastavení křížové cesty z Jerusaléma. Z každého zastavení jest v něm částka kamene.

81. Trnová koruna z hloždí, z kterého Ježíš měl trnovou korunu spletenou.

82. Obraz Božího hrobu v Jerusalémě.

83. Poutnický list.

84. Obraz patriarchy Jerusalémského.

85. Obraz D. p. rektora hospice rakouského atd.

Zdaliž jsem se ti, milý čtenáři, v něčem nezachoval, odpusť mi, nevědomému; neb jak jsem mohl a věděl, tak jsem z lásky k Bohu a k bližnímu učinil.

Prosím všecky čtenáře o laskavé rozšíření tohoto cestopisu. Čistý výtěžek věnuje se k rozšíření kaple, v kteréž tyto posvátné památky uloženy jsou.