Zlatý fond > Diela > Piesne svetské ľudu slovenského v Uhorsku. 2. diel


E-mail (povinné):

Ján Kollár:
Piesne svetské ľudu slovenského v Uhorsku. 2. diel

Dielo digitalizoval(i) Tomáš Ulej, Peter Kohaut, Michal Garaj, Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Daniel Winter, Slavomír Kancian, Katarína Tínesová.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (rtf, html)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 160 čitateľov

Dodatky

Mezi písněmi tohoto svazečku nalezají se čtyry nerymované, které se i najstarobylejšími býti zdají, totiž: píseň 1. Hoja Ďunďa, hoja; píseň 68. Prísná máti; píseň 7. Zakletá dcera a píseň 65. Gudel. V těchto dvou posledních vyskytají se sice už tu i tam asonance a rýmy, avšak nepravidelné a nepochybně jen novějšími časy vmichané. Píseň 68: Prísná máti, zavání obzvláště tmavou starožitností jak co do řeči, tak co do věci. Formy: do krajine, svoj dcéru, k svoj rodině, tvoj dcéra, zastaralé jméno ptáka jaš, mystický ve starém světě počet „sedem“, sedem ročkou, sedem týžnou, sedem hodín, a vůbec celá barva a osnova té písně na starožitnost ukazuje. Zdá se však, že výraz „do krajine“ chybný jest a povstal jen později k líbosti následujícého rýmu „rodině“, původně bylo snad do krajiny, bez ohledu na rým, kterého krom toho v celé této písni není. Pozoruhodno v této písni, že na dva pětisylabné verše všudy řádně třetí šestisyllabný následuje: ona tuze upomíná na podobné české starozpěvy, k. p. na píseň: „Ha, ty naše slunce“ a na „Kytičku“ v králodvorském Rpisu a jiné. — Báseň „Gudel“ jest s malou proměnou do němčiny přeložena v knize „Lesebuch von Wilh. Harnisch“, jenž jest učitelem ve Vratislavě v Slezsku, kde se ta bájka též zpívati musí.

Mnohé mezi našími, tištěnými i netištěnými ještě zpěvy, nalezají se, čo se mnozí zdají posavád nezpozorovavšeti, — krátičké, jen ze dvou dvanáctisyllabných rymovaných veršů záležejícé píseňky: tyto jsou cele podobné polským takřečeným krakoviakům. Ony nejsou zlomky a částečky z jiných, ale jsou samy v sobe samostatné a neodvisné celosti, cit, myšlénku, žádost, tužbu, žert, radost, žalost a t. d. krátce, ale okrouhle a uplně vyrážejícé. A proto radíme naším sbíratelům, aby je v jednu dlužší píseň nikoli spolu nespojovali. Ony jsou zpěvky a píseňky zvláštního druhu, pro než, tuším, europejská školská krasověda ješte třídy a jména nemá. Ony jsou okamžité výtoky přítomnosti, jsou samorodné děti a nemluvňátka básnického národu, aniž víme, aby se tento způsob pospolitého básníctví u jiných narodů nalezal, nebo francouzské vaudevilles, německé Gassenhauer a těmto podobné, k nim se přirovnati nemohou. Ony jsou prostonárodní básnické samorozmluvy. Slavenskému děvčeti, obzvláště když pracuje v samotnosti, den, dva, ba i celý týden ustavičně takovéto nevinné kratkopěvky ustami tekou, hned zpaměti, hned z vlastného srdce a vtipu: všecko, co v sobě myslí a cíti, obléká tudíž do zpěvu a svou podmětnost ustavičně předmětuje. Některé krátkopěvky budoucně o své vydati míníme, jest pak jich nesčíselné množství, k. p.:


Keď mi na um prijde milého dobrota,
Hnedky mi vypadne z mojích ruk robota.

Dievčička chudobná, šuhajko nič nemá,
Poberme sa v jedno, Pán Bóh nás požehná.

Se kterými srovnej krakoviaky, k. p.:


Gdyby nie to bagno, nie to iezioreczko,
Bywalbym u ciebie, mila kochaneczko.

Niekaždy wesoly, choc w rozkoszy žyie,
A ia sobie spiewam, choc mnie bieda biie.

Už při konci tisku tohoto svazku přišla nám do rukou sbírka ruských prostonárodních zpěvů pod názvem: Rossijskaja Erota, v St. Peterb. 1792., kde mnohé písně nalezáme těmto naším hned rovné, hned podobné, které toho důkazem jsou, jak tuhá někdy jednota mezi všemi kmeny slavskými se nalezala. S naší písní „Hoja Ďonďa, hoja“ má velikou podobnost následujícá ruská, tamže v V. knize pod číslem 243 se nalezajícá píseň, kterou pro srovnávání s naší zde klademe:

Piesň korovodnaja

[265]


PRVNÍ SBOR:
A my proso sjejali: Oj Did i Lado![266]

DRUHÝ SBOR:
A my proso vytopčem:[267] Oj Did i Lado!

PRVNÍ SBOR:
Da čjem že vam vytoptať: Oj Did i Lado!

DRUHÝ SBOR:
A my konej wypustim: Oj Did i Lado!

PRVNÍ SBOR:
A my konej perejmem:[268] Oj Did i Lado!

DRUHÝ SBOR:
Da čjem že vam perenjať: Oj Did i Lado!

PRVNÍ SBOR:
A šelkovym nevodom:[269] Oj Did i Lado!

DRUHÝ SBOR:
A my konej vykupim: Oj Did i Lado!

PRVNÍ SBOR:
Da čjem že vam vykupiť: Oj Did i Lado!

DRUHÝ SBOR:
A my dadim djewicu: Oj Did i Lado!

Příklad podobné srbské písně

Vuk, I. kn., pís. 88.


Mi idemo preko sela: Oj Dodo, oj Dodo le![270]
A oblaci preko neba: Oj Dodo, oj Dodo le!
A mi brže, oblak brže: Oj Dodo, oj Dodo le!
Oblaci nas pretekoše: Oj Dodo, oj Dodo le!
Z’ito wino porosiše: Oj Dodo, oj Dodo le!

Naše Ďunďa, Ďonďa chvěje v prostředku mezi ruským Did a srbským Dod. Obsah této písně, jak vidno, rozličný, avšak zevniterná forma u všech Slávů jedna, u všech se hrou a se sbory čili chóry spojená. Takových ruských, slovenským podobných zpěvoher i více se nachází jen s maličkou proměnou, k. p. naši prostonárodní zpěvohru: „Slúžil som jedno leto, Vyslúžil som si já kura za to, A to kura harabura a t. d.“ nalezáme téměř cele v ruských piesněch, časti III., číslo 111. „Služil ja Panu, Po perwoje ljeto, Dalže mnie Pan Kuročku za to“ a t. d., kterou v tretím svazku sděliti chceme. Konečně, kdo by chtěl ještě o zpěvnosti našeho lidu obšírnější zprávy čísti, toho odsíláme na následujíce časopisy: Allg. europ. Journal 1797., Band 9., S. 70 — 86. Garten-Zeitung 1824, Nro. 17 — 18. Iris 1827., Nro. 97.



[265] Korovodný, chór, zborvodící.

[266] Text piesne ponechávame v původnom zápise.

[267] vytepeme, vymlátíme

[268] zajmeme

[269] hedvabnou sití, sakem

[270] Text piesne ponechávame v pôvodnom zápise.




Ján Kollár

— slovenský básnik, zberateľ ľudovej slovesnosti, jazykovedec, estetik a historik, predstaviteľ slovenského preromantizmu Viac o autorovi.



Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.



Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2018 Petit Press, a.s.