ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Dnes je den veselý,
nejdeme do školy,
budeme se hráti,
vesele skákati.

Dnes je svátek Máje,^[7]
pújdeme do háje,
tam kde nebe jasné,
louky, pole krásné.

Vetrík libý veje,
slavík v houšti peje,
poďme, milé dítky,
trhejme si kvítky.

Knihy, péra, práci,
odhoďte, o žáci!
Nech si odpočinou,
až se hračky minou.

Vítej, jaro milé,
prej nám této chvíle
vesele užiti,
zmladi se tešiti.

Potom po radosti
s vetší ochotností
učiti se hleďme,
dnes Máj spolu sveťme.

Vítáme vás, páni,
mošovští kompani,
že k nám pricházíte,
radost nám činíte.

No len chlapci, len vesele stúpajme do háje,
zo zelených ratolestí robme stánky máje!
Hej, vy naše stánky v máji,
v tom zelenom háji,
hej, máji, máji! V tom zelenom háji!

Do školy by som dnes nešol ani za svet celý,
nebo sa mi zarehotal dnes Vacat^[10] veselý.
Hej, veselý Vacat v máji,
v tom zelenom háji,
hej, máji, máji! V tom zelenom háji!

Dolu prúty sekerkami, čo z loní zostaly,
ješte by nás nekdy v škole s nimi vysekali.
Hej, počkajte, prúty v máji,
v tom zelenom háji,
hej, máji, máji! V tom zelenom háji!

A čo si hned i do nohy zatnem v tomto boji,
aspoň nepuojdem do školy, kým sa nezahojí.
Hej, sekerka, ostrá v máji,
v tom zelenom háji,
hej, máji, máji! V tom zelenom háji!

A z vás, čižmy, nezostanú dnes ani len sáry,
náhle počnem po valasky skákat jak ovčári.
Hej, načo ste čižmy v máji,
v tom zelenom háji,
hej, máji, máji! V tom zelenom háji!

Pasovat sa, hrát i spievat budem až do noci,
šibeničky preskacovat zo všeckej mej moci.
Hej, vy hračky naše v máji,
v tom zelenom háji,
hej, máji, máji! V tom zelenom háji!

A vy hudci, vy že chutne a vesele hrajte,
a vy, chlapci, vy slovenské piesničky spievajte!
Hej, živ ťa Boh, ty náš máji,
v tom zelenom háji,
hej, máji, máji! V tom zelenom háji!

Težko sme, májíčku, težko te čekali,
aby sme v hájíčku vesele spívali.

Již zas rok pominul, jako te nebylo,
po tebe s težkostí srdečko túžilo.

Neb nás žáden mesíc tak neobveselí,
jak když na tvúj rozkaz roste kvítí, zelí.

Jen ty si patronem našich kratochvílí,
náš nejmilší mesíc, náš májíček milý.

Jiní mesícové ve školách nás dusí,
tak musíme sedet, jak na hnízde husi.

Ale ty nás voláš na slobodné pole,
aby sme vytrásli té zimušné mole.

Hotuješ nám kvítí, zvlášť polnú hruštičku.
Kde lepší zahradník, jak si ty, hájíčku!

Po zelené tráve dáváš nám skákati,
to nám pán december nikdy nezná dáti.

Jeho dni zúravé,^[12] tvé sú utešené,
ty oblekáš hory, zem v rúcho zelené.

Starším darujeme jedenáct mesíce,
ty zústávej pri nás, nechceme nic více.

Z tebe nám prichází radost, dobrá vúle,
pri ní zapomneme na školské ferule.^[13]

I naše rekrácí jestiť jen tvé dílo,
kdybys byl neprišel, nic by z ní nebylo.

O, zavítej tedy, milý náš májíčku,
pekne te vítáme v zeleném hájíčku.

Slyš, jak na sobotských turňách^[14] všecky zvony,
náš milý patrone, tobe ke cti zvoní.

Slyš, jak i cigáni Salve^[15] tobe hrají,
i oni te radšej než Michala mají.

My z tvého príchodu vetší radost máme,
jak kdyby sme meli sto kíl krumplí v jame.

A vy, kterí ste nám radost spúsobili,
žite v dobrém zdraví, páni naši milí.

Za tú radost my vám jinú chceme dáti,
budeme se vždycky dobre spravovati.

Dekujeme zvlášte pánu farárovi,
církve, školy našej drahému správcovi.

Že k dnešní rekrácí dal nám dovolení,
v tom širokém svete lepší človek není.

Prítomným pak žádá tato mládež milá,
aby jich podagra nikdy nemorila.

Ale aby lehko jako my skákali,
a nás i budúcne tu navštevovali.

Ty pak, hora, zrústej, zústávej v celosti,
služ panstvu k užitku i nám k veselosti.

Vy pak, horárové, o horu pečujte,
kvítky a hruštičky pilne nám varujte!

A jestli tu i tam brezinu najdete,
neodpusteže jí, ale ji vytnite!

Neb pro nás nic horší jak brezové prutí,
když sú na katedre, každý se z nás smutí.

Již sme remenárú všeckých uprosili,
aby víc korbáče nikdy nerobili.

Ale i stolár se nejeden oklame,
pri každé ferule hoblík si poláme.

Jen vy již nás braňte, a co požádáte,
to vám rádi dáme, zvlášť co rádi máte.

Každý z nás prinese bílý chléb, slaninu,
jestli vyčistíte z té hory brezinu.