Domácí kuchařka

„Domácí kuchařce“ od Magd. Dobromily Rettigové dostalo se již tak velkého rozšíření, žeby zbytečno bylo milým krajankám našim nově doporučovati knihu, kteráž u nich tak skvělé pověsti si dobyla; devatero načisto vyprodaných vydání, každé u valném počtu výtisků, jest nejvýmluvnějším důkazem všeobecné její obliby. Spisovatelku její — staršímu pokolení našemu i jinak chvalitebně známou co horlivou národovkyni a původkyni mnoha spisů zábavných — právem nazvati můžeme matkou všech novějších knih kuchařských, ješto jsme s potěšením shledali a i každý jiný bližším nahlédnutím v tu neb onu část přesvědčiti se může, že jiným spisům toho oboru pro svou užitečnost a přiměřené uspořádání za vzor a pravidlo sloužila.

Vedle úplné spolehlivosti předpisů v knize této obsažených podáno jest vše tak zřetelně a tak srozumitelnou řečí, že i pouhá začátečnice, zdravým rozmyslem nadaná, bez další porady všemu snadno porozumí.

Avšak jakož nižádné lidské výkony povždy na stejném stupni státi nezůstávají, takž i v umění kuchařském za drahně již let, co naše velezasloužilá Dobromila Rettigová v lůnu země odpočívá, mnohé pokroky se staly a mnohé poměry se změnily, což seznávaje p. nakladatel požádal mne o důkladné prohlédnutí a rozmnožení této knihy, já pak ochotně jsem se podrobila práci této dílem z lásky k věci, dílem pak z úcty ku zvěčnělé spisovatelce, jejíž osobní žačkou z části nazvati se mohu, v outlém svém mládí delší čas u ní pobyvši. Upravila jsem toto nové vydání zcela pro dobu, v nížto žijeme; vymýtila jsem co možná koření, jež novější doba nemiluje, ponechavši je pouze tam, kde se odstraniti nedá; rozmnožila jsem vydání toto značným počtem nových pokrmů masitých, moučných, labužnických, rosolů a jiných, takže nyní 1112 samostatných čísel obsahuje, což za tou příčinou vytknouti si dovoluji, že jinde, snad k vůli okázalému rozmnožení čísel, mnohý předpis více než jedním číslem naznačen jest. I doufám, že snaha moje, všem požadavkům naší doby vyhověti, žádoucího cíle dojde.

Končím upřímnou radou; aby každá nastávající kuchařka neb hospodyňka následující všeobecný úvod bedlivě sobě přečtla a podaného tam základního poučení přísně šetřila, ješto by jinak všechna práce její, nemohouc dařiti se, nejenom uznání nedošla, nýbrž ona snadno i ku mnohé citelné škodě přijíti mohla, jížto ji uvarovati srdečně sobě žádám.

V Praze, v květnu 1868

Antonie Dušánková