První česká vegetářská kuchařka

Vegetářská kuchyně vylučuje požívání masa a všech látek získaných zabitím zvířete. Zároveň zavrhuje požívání líhových nápojů a nepřipouští jich ani ku přípravě pokrmů. Za třetí zamítá požívání silného, pro tělo lidské dráždivého koření a přílišného solení jídel. Proto také v našich předpisech použito, jen málo a jen mírného koření, ale i toto může se vynechati. Mnozí vegetariání nepožívají naprosto žádné soli a cítí se při tom zcela dobře. Přílišným kořeněním a solením vznikají různé choroby žaludku, střev, ledvin, zlatá žíla (haemorrhoidy), žlučové kaménky, zduření jater a pod. a spolu s alkoholem zasadila tato dráždidla již mnohým lidem smrtelnou ránu.

Mléko, máslo, vejce a med dovoluje vegetářská kuchyně, přísní vegetariáni snaží se však i tyto odstraniti. — K maštění a smažení používá se dobrého přírodního másla, může se však nahraditi i dobrými tuky rostlinnými (Ceres, Kunerol, Alexis, Kokolín a pod.). Chceme-li docíliti značnějších úspor, používáme pouze rostlinných tuků, nebo přidáváme je k máslu. Všude, kde v předpisech užívá se máslové jíšky, můžeme ji připraviti z tuků rostlinných.

Nebylo dosud českého spisu, podávajícího předpisy vegetářské kuchyně. Napsán byl ze skutečné potřeby a na časté žádosti docházející redakci našeho listu „Nová kultura“.

Vegetářská strava doporučuje se aspoň občas (6 — 8 týdnů v roce) pro zdravé a osvědčuje se i při mnohých chorobách (při dně, nemocech ledvin, ústrojů močových, u kaménků žlučových,^[1] u plnokrevnosti a nebezpečí mrtvice, při mnohých bolestech hlavy, závratích, u nervosity, která vznikla z přejídání a j.).

Také se stanoviska finančního doporučuje se strava vegetářská, zvláště při nynější drahotě masa. Jest totiž o 1/4 až 1/3 levnější než strava masitá a při tom stejně výživná a nad ni zdravější.

Veškeré předpisy jsou vyzkoušené a osvědčené, z části původní, z části dle jiných vzorů pro český žaludek upravené.

Každý předpis vyměřen pro 2 — 3 osoby.

Vydavatelstvo.