ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Říká se, že je pro člověka největším blahem jeho svoboda. Je-li svoboda blahem, nemůže býti svobodný člověk nešťasten. To jest: vidíš-li, že je člověk nešťasten, že se trápí a souží, — věz, že jest to člověk nesvobodný: je dozajista někým anebo něčím poroben.

Jestliže jest svoboda blahem, nemůže býti svobodný člověk ani podlým. A proto, uvidíš-li, že se člověk ponižuje před druhými, že jim lichotí, — věz, že ani ten člověk není svoboden. Jest to otrok, jenž se domáhá buď oběda nebo výhodného úřadu nebo ještě něčeho jiného. Kdo se domáhá malých statků, ten otročí málo; kdo však usiluje o veliké statky, ten otročí mnoho.

Svobodný člověk vládne jen tím, čím lze vládnouti bez překážky. Ale vládnouti úplně bez překážky jest možno jen sebou samým. A proto, uvidíš-li, že člověk nechce vládnouti sebou samým, nýbrž druhými, věz, že není svoboden: stal se otrokem své žádosti vládnouti nad lidmi.

(Epiktetos.)