ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Lidé nemohou věděti a chápati všeho toho, co se děje na světě, a proto jsou jejich úsudky o mnohých věcech nespolehlivy. Nevědomost lidská bývá dvojí: jedna nevědomost jest čistá, přirozená nevědomost, ve které se lidé rodí; druhá nevědomost jest, abych tak řekl, nevědomost opravdu moudrého. Když se člověk naučí všem vědám a pozná vše to, co lidé věděli a vědí, uvidí, že jsou všecky ty vědomosti dohromady vzaty tak chatrny, že není možná na základě jejich skutečně pochopiti svět Boží, a přesvědčí se o tom, že lidé učení v podstatě právě tak nic nevědí, jako lidé prostí, neučení.

Ale jsou lidé povrchní, kteří se jaks taks poučili, kteří tu a tam něco z povrchu různých nauk pochytili a mnoho o sobě myslí. Ušli přirozené nevědomosti, ale nedospěli opravdové moudrosti těch učenců, kteří pochopili nedokonalost a chatrnost všech lidských vědomostí. Tito lidé, považujíce se za mudrce, uvádějí také svět ve zmatek. Neb o všem soudí směle a přenáhleně, a toť se ví, ustavičně se mýlí. Umějí házeti prach do očí a lidé se k nim často chovají uctivě, ale prostý lid jimi opovrhuje, vida jejich neužitečnost; oni pak opovrhují lidem, pokládajíce ho za nevzdělaný.

(Pascal.)