SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou
SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

7. února

Duše podobá se do jisté míry kouli průzračné, osvícené z vnitra vlastním svým světlem. Tento oheň jest pro ni nejen pramenem všeho světla a pravdy, nýbrž osvěcuje jí také vše zevnější. Jsouc v takovém stavu, jest svobodna a šťastna, a jen vášnivá náklonnost k světu zevnějšímu může pobouřit a zakaliti hladký její povrch, způsobujíc lámání a úbytek světla.

(Marcus Aurelius.)

*

„Ni duše se nenasycuje.“ Občan, pojav dceru carovu za manželku, obklopil ji leskem a slávou, ale marně; vše se jí zdálo malicherným, nestojícím za pozornost, poněvadž ustavičně myslela na svůj vysoký rod. Tak i duše, třeba by ji člověk zahrnul všemi možnými rozkošemi pozemskými, nenajde uspokojení, neboť je dcerou nebe.

SkryťVypnúť reklamu
reklama
SkryťVypnúť reklamu
reklama

(Talmud.)