ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Učíce se literním počátkům učíme se, jak máme čísti a psáti. Ale tyto počátky nenaučí nás, máme-li napsati příteli dopis čili nic. Právě tak i hudba učí nás zpěvu nebo hře na nástroji, ale nepoví nám, kdy jest možno zpívati a zdali dlužno zpěv provázeti hrou.

Jedině rozum ukazuje nám to, co máme dělat a čeho nemáme dělat.

Obdařiv nás rozumem, Bůh dal nám k volnému užívání to, co jest nám nejnutnější, a s čím lze dobře obstáti.

Stvořiv mne takovým, jakým jsem, Bůh jakoby mne takto oslovil: „Epiktete, byl bych mohl darovati mnohem více tvému chatrnému tělu a tvému nepatrnému losu. Ale nečiň mi výčitek proto, že jsem toho neučinil. Nechtěl jsem ti dát úplnou volnost dělati vše, co se ti zamane, ale vdechl jsem v tebe božskou částku Sebe Sama. Dal jsem ti schopnost toužiti po dobrém a vystříhati se zla; vdechl jsem ti svobodný rozum. Budeš-li užívat svého rozumu ve všech případech svého života, nic na světě ti nebude klásti překážek aniž ti brániti, abys kráčel po cestě, kterou jsem ti naznačil; nikdy nebudeš naříkati ani na svůj osud, ani na lidi; nikdy jich nebudeš odsuzovati ani jim lichotiti. Nemysli, že je toho málo pro tebe. Což je ti toho málo, když prožiješ celý svůj život rozumně, klidně a radostně? Nuže, spokoj se tím!

(Epiktetos.)