ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Ke str. 24 ř. 2 a str. 34, ř. 8.

O kozácích obzvláště nikde nejednáno; než z toho, co na str. 24 a 34 pověděno, jasně vysvítá, že donští kozáci, od vel. knížete Joanna Vasiljeviče (pan. 1462 — 1505) zde osazení, podle původu a nářečí k Velkorusům, černomorští naproti k Malorusům náležejí. Tito teprve l. 1793 od císařovny Kateřiny II. ze Záporoží, t. okolí na Dněpru blízko prahův (rus: porogi), sem převedeni byli. Grebenští kozáci, sídlící na řece Tereku, volžští mezi Astrachaní i Caricynem,^[1713] uralští na řece Uralu, starém Jaiku, od Verchouralska,^[1714] do Gurjeva,^[1715] a sibirští pocházejí původně od donských; pročež i dle nářečí k Velkorusům připočteni býti musejí.

Ke str. 47, ř. 13. ^[1716]

Jména bulharských osad v Bessarabii v újezdě Kahulském: Město Bólgrad, vsi Kómrat, Taráklija, Volkónešty, Kirsov, Tatár-Kopčák, Kubej, Kongáz, Kozajáklija, Čadýr-Lunga, Češmékioj, Tabáki, Novo-Trojány, Čiíšija čili Grádina, Karakúrt, Čišmévaruit, Tášbunár, Bábeli, Kajráklija, Erdékburnú, Dolúkioj, Vjasál, Derméndere, Dizginžé, Čókmajdan, Avdarmý, Bešalma, Tómaj, Džóltaj, Kiriét, Baúrči, Bajdár, Bezgíoz, Valíperža, Báškalija, Ferapóntjevka, Tvárdica, Kjurútne, Ivánova, Dmitrijevka, Satalýk-Hadží, Bánova, Sikirlý-Kitáj, Kódkitaj, Jeníkioj, Zadunájeva, Hassánbatyr’, Pandáklija, Gólica, Novo-Pokróvka, Fontinodzinimilor, Staryje Trojany, Selióglo, Glavány, Devlét-Agač, Kuparány, Čumlékioj, Dul’mény, Iserlíj, Burgundží, Delželéry, Kámčik, Kulévča, Novo-Karagáč, Tropoklo, Eskípelos, Hadží-Abdúla, Kurčí, Inpucíty, Bóldoka, Karágač, Bárta, Kartál, Satunóvo, Kolibáší, Brínza, Valeny, Slobodzéja, Itúlija, Kislíca, Žuržuléšty, Anadólka a Frikacéja. V gubernii Chersonské: Boľšoj Bujalýk, Kataržína, Malyj-Bujalýk, Kubánka, Ternovka a Parkány.

Ke str. 58, ř. 6.

Jména srbských osad v Rusku, v nynější gubernii Chersonské, byla původně l. 1763 podle Skalkovského tato: v pluku husarském Horvata čili v protopresbyteriátu Novomirhorodském: Novyj Mirgorod, Pečka, Petroostrovo, Nadlak, Kal’niblat (na jiném místě Kal’niboloto), Semlík, Archangel’skoj, Martonoš, Pančevo, Kaniža, Senta čili Sentov, Vukovar’, Fedvar’, Subotica, Cybulev, Mošorin, Dmitrovka, Sombor, Glinsk, Veršac; v pluku pandurském čili v protopresbyteriátu krylovském: Krylov, Taburino, Krjukov, Kemanka, Zimun’, Vingoš, Čanad, Pilažnicy, Kovin, Slankameň, Bečej, Varaždin, Glogovac, Janov, Šolmoš, Čongrad, Pavliš, Mondorlok a Sentamaš. Potom, l. 1766 a 1775, následovaly jak z ohledu na rozestavení osad, tak též na jména, některé proměny; podle novějších map, Podrobné a Šubertovy, nyní tam se nacházejí: Nadlak, Janopol, Erdeljevka, Martonoš, Pančevo, Kaniža, Sentov, Vukovar, Fedvar, Mošorin jinak Beška, Subotica, Veršac, Janov, Kulpinka, Slankamen, Bondurovka a j., Čongrad pak slove teď Andrusovka, Sombor Dikovka, Semlik Skalevoje a jiné jinak.

Ke str. 117, ř. 11.

Jména valaských vesnic v Srbsku v okruhu Kladovském, okolí Ključ jmenovaném: Kostol, Šatu-Župunuluj, ostrov Šimijan, Vrbica malá, Vrbica velká, Rtkovo, ostrov Korbova, Korbova na suchu, Valjuka, Brlog, Velesnica, Burdel’, Grabovica, Rěka, Kamenica, Podvrška, Rěčica, Manastir, Ostrov gol (druhdy Barul), Džidžerac, Kladošnica, Kozla, Tekije, Golubinje. Mimoto v okolí Krajina řečeném několik vesnic mezi srbskými.

Ke str. 120, ř. 7.

Jména německých vesnic okolo města Budějovic v Čechách: Rožňov (Strodenitz), Roudný^[1717] (Ruden), Mladý^[1718] (Lodus), Hodějovice^[1719] (Hodowitz), Pucherka (Bucharten), Dobrávoda (Gutwasser), Suchý Vrbný^[1720] (Dürnfellern), Hlinsko^[1721] (Linz), Dubično^[1722] (Dubiken), Hlinská Hora^[1723] (Pfaffendorf), Vráto (Brod), městečka Velké Hory^[1724] (Rudolfstadt), a Malé Hory^[1725] (Adamstadt^[1726]), ač toto více české jest než německé; pak na levém břehu Vltavy Český Vrbný^[1727] (Böhm. Fellern), Haklovy dvory (Hackelhöf), Čtyry dvory (Vierhöf), Šindlovy dvory (Schindelhöf), Mokrý (Gauendorf), Litvinovice (Leitnowitz) a z částky také Planá^[1728] (Plan), a Homole^[1729] (Humeln).

Ke str. 120, ř. 17.

Jména německých osad v království halickém a vladimirském: Ainsingen na panství potyličském v kraji Žółkevském, Bagensdorf u Kolomyje, Beckersdorf p. Novosiół. k. Břežan, Brigidau p. Medenic k. Sambor., Bruckenthal p. Choronov. k. Žółkev., Brunendorf p. Grodecké k. Lvov., Deutschbach u Nového Brusna p. Křyv. k. Žółk., Burgau u Młodova p. Lúbač. k. Žółk., Burgthal p. Grod. k. Lvov., Nove Chrusno p. Ščeřecké k. Lvov., Dornbach p. Ležajské k. Řešov., Dornfeld p. Ščeřecké k. Lvov., Ebenau p. Čerlan. k. Lvov., Einsiedel p. Humieniecké k. Lvov., Eisenau pod Vamau p. Illišest. v Bukov., Anjelóvka č. Engelsberg pod Veldžišem p. Veldžiš. k. Stryj., Engelsbrunn Horní i Dolní pod Hučkem p. Dobromil, k. San., Ernstdorf p. Bobr. k. Břežan., Ernstdorf u Maškovic p. Kamien. k. San., Falkenberg u Hujska p. Dobromil, k. San, Falkenstein p. Humien. k. Lvov., Fehlbach u Kobelnice ruské p. Kobeln., k. Žółk., Felsendor. u Opoky p. Lubačov. k. Žółk., Franzensthal u Molodie p. Kucurmar. k. Bukov., Freifeld u Žukova p. Blazov. k. Žółk., Fürstenthal p. Solecké (Solka) v Buk., Gelsendorf p. Bolechov. k. Stryj., Gillershof p. Ležajské k. Řešov., Grünthal p. Grod., k. Lvov., Hartfeld u Řečyčan p. Javorov. k. Přem., Hoffnungsau u Nadziejova p. Dolin. k. Stryj., Hohenbach u Reichheima p. Tušov. k. Tarnov., Hutweide p. St. Sand. k. Sand., Josephinendorf u Podubic k. Žółk., Josephsberg p. Meden. k. Sambor. a p. Tušov. k. Tarn., Kaltwasser p. Janov. k. Lvov., Karlsberg p. Raduc. k. Bukov.,^[1730] Kaiserdorf p. a k. Sambor., Kleindorf u Mołostkovic p. Javorov, k. Přem., Königsau p. Meden. k. Samb., Königsbach a Königsberg u Zařycké Vole p. Ležajské k. Řešov., Kranzberg p. a k. Samb., Kuttenberg u Zbadyna p. Javor. k. Přem., Landestreu p. Kaluš. k. Stryj., Laufendorf u Biegonic p. St. Sand. k. Sand., Lindenfeld p. Polan k. Lvov., Lindenau u Lipovic p. Lipov. k. Žółk. Luisenthal u Fundul-Moldavy p. Mold. Kimpolunské k. Bukov., Malinisko^[1731] p. Pieniacké k. Złočov., Mariahilf u Kołomyje, Mariensee u Jakoben p. Mold.-Kimpol. k. Buk., osada německá u Mokrotyna v Žółk., Mosberg u Podlub p. Javor. k. Přemys., Mühlbach p. Bobr. k. Břež., Neudorf p. Drohobyč. k. Samb. a p. i k. Samb., Neudörfel p. St. Sand. k. Sand., Oberdorf u Krościénka p. Dobromil. k. San., Otenhausen p. Janov. k. Lvov., Prinzenthal u Smerečné p. Dobromil. k. San., Rauchersdorf p. Huřyn. k. Řešov., Rehberg p. Sarn. k. Přem., Rehfeld p. Bobr. k. Břež., Reichau p. Lubač. k. Žółk., Reichbach^[1732] p. Ščeřec. k. Lvov., Reichsheim p. Tušov k. Tarn., Rosenberg u Zagrodky p. Ščeřec. k. Lvov., a u Pětnice p. Dobromil. k. San., Rotenhan p. Janov. k. Lvov., Schönanger p. Tušov. k. Tarn., Schönthal p. Janov. k. Lvov., Siegenthal u Berehův p. Dobromil. k. San., Steinau p. Niské k. Řešov., Steinfels u Stebnika p. Dobromil. k. San., Thal Josaphat u Voloského Sela p. Bolechov. k. Stryj., Ugartsberg p. Meden. k. Samb., Ugartsthal p. Kaluš. k. Stryj., Unterbergen p. Vinické k. Lvov., Unterwall u Podhajčyk p. Kimiř. k. Głoč., Vorderberg p. Krynic. k. Lvov., Wachendorf u Střešyc p. N. Sand., Waldorf p. Grodecké k. Lvov., Weinbergen p. Vinické k. Lvov., Wiesenberg u Mieřvice p. Mokrotyn. k. Žółk., Wiesendorf p. Kamien. k. Sand., Wildenthal p. Ranišov. k. Řešov.

Ke str. 120, ř. 21.

Jména německých farních míst v Krajině v tak nazvaném Hočeví: Hočevje (Gottschee), Stará Cerkev (Mitterdorf), Stari Log (Altlag) a její lokalie Polem (Ebenthal) a Topla Reber (Unterwarmberg), Čermošnice (Tschermoschnitz) a její lokalie Polanca (Pöland) a Planina (Stockendorf), Koprivnik (Nesselthal), Mozel (Mösel), Reka (Rieg) a její lokalie Moravica (Morobitz), posléze lokalie Gerčarca (Masern). Oboje řeč, slovenská i německá, v Suhmu (Suhem, něm. Suchen) a lokalii Dolením Logu (Unterlag).

Ke str. 123, ř. 16.

Jména německých osad v gubernii Saratovské v Rusku: v Saratovském újezdě Krásnojarském okruhu: Krasnyj-Jar, Podstepnaja, Starica, Usť-Karaman, Teljauza, Zvonarevka, Zvonarevkut, Ługovaja-Grjaznucha, Nidar-Monža (Nieder-Monjou); v Tonkošurevském okruhu: Tonkošurovka, Otrogovka, Susly, Krutojarovka, Raskaty, Lipovka, Lipovkut, Osinovka, Jagodnaja-Poljana, Pobočna, Novaja-Skatovka; ve Volžském újezdě Jekaterinštatském okruhu: Jekaterinštat, Boregard (Beauregard), Kano (Canneau), Paulskaja, Filipfeld, Ernestinendorf, Boaro (Boisroux), Ober-Monža, Orlovskaja; v Paninském okruhu: Paninskaja, Šafhauzen, Glaris, Baratajevka, Bazeľ, Circh, Zoloturn, Cug, Lucern, Untervaľden, Susanenthaľ, Rezanovka, Baskakovka, Brokhausen, Hokerberg; v Kamišinském újezdě Sosnovském okruhu: Sosnovka, Talovka, Sevasťjanovka, Goloj-Karamyš, Ključi, Popovka, Gololobovka, Usť-Zolicha, Lěsnyj-Karamyš, Karamyševka, Kamennyj-Ovrag, Makarovka, Počinnája; v Kamenském okruhu: Kamenka, Rossoši, Jelšanka, Kopenka, Grjaznovatka, Gniluška, Karauľnyj-Bujerak, Panovka, Ilavla, Semenovka, Usť-Grjaznucha; v Usť-Kulalinském okruhu: Usť-Kulalinka, Verchnjaja-Kulalinka, Verchnjaja-Dobriňka, Bujdakov-Bujerak, Krestovyj-Bujerak, Grjaznucha (Verchnjaja), Vodjanoj-Bujerak, Ščerbakovka; v Tarlyckém okruhu: Kazikaja, Berezovka, Zaumorje, Stepnaja, Volžskaja, Jablonovka, Popovkina, Tarlyk, Tarlykovka, Skatovka, Privoľnaja, Krasnopolje, Kočetnaja, Rovnaja, Kustareva-Krasnorynovka, Norka, Splavnucha, Linevo-Ozero, Oleška, Veršinka, Pamjatnaja, Verchovje; v Atkarském újezdě: Medvědickij-Krestovyj-Bujerak, Grečinaja-Luka, Piskovatka.

Ke str. 123, ř. 20.

Jména německých osad v Rusku, gubernii Tavrické, újezdě Orěchovském č. Melitopolském: a) Osady Mennonitův v podkrají Moločny: Halbstadt, Petershagen, Ladekop, Fürstenau, Schönsee, Liebenau, Wernersdorf, Felsenthal, Montau, Tiegenhagen, Schönau, Fischau, Lindenau, Lichtenau, Blumenstein, Münsterberg, Altonau čili Altona, Ohrlof, Tiege, Blumenort, Rosenort, Tiegerweide, Rückenau, Fürstenwerder, Alexanderswohl, Gnadenheim, Friedensdorf, Morgenau, Lichtfeld, Neukirch, Prangenau, Steinbach, Elisabeththal, Alexanderthal, Schordau, Pordenau, Marienthal, Rudnerweid, Grossweid, Pastwa, Franzthal. b) Různých Němcův v podkrají též řeky: Prišib čili Moločna, Heidelberg, Hoffenthal, Alt-Nassau, Weinau, Durlach, Karlsruh, Reichenfeld, Kostheim, Leitershausen, Wasserau, Neu-Nasau, Hochstadt, Friedensfeld, Rosenthal, Neu-Monthal, Grünenthal, Blumenthal, Tiefenbrunn, Walldorf, Alt-Monthal, Neudorf, Kronthal. c) Virtemberských separatistův v podkrají řeky Berdy: Neuhoffnungsthal, Bosenfeld, Neuhoffnung.

Ke str. 127, ř. 19.

Jména řeckých osad v gubernii Jekaterinoslavské, okruhu Mariupoľském: Jalta, Urzuf, Staryj-Krym, Laspi, Čardakly, Malaja-Janisoľ čili Jenisala, Boľšaja-Janisol čili Jenisala, Bogatyr’, Konstantinopoľ, Ulakly, Volnovacha (Bugas), Stili, Karakuba, Beševo, Karaň, Kamar’, Sartani, Kermenčik čili Kremenčug, Novoj-Kremenčik čili Kremenčug, Ignaťjevka, Čermalyk, Manguš a Anatolija.