Zlatý fond > Diela > Slovanský národopis


E-mail (povinné):

Pavol Jozef Šafárik:
Slovanský národopis

Dielo digitalizoval(i) Michal Garaj, Robert Zvonár, Viera Studeničová, Pavol Tóth, Alena Kopányiová, Daniela Kubíková, Andrea Kvasnicová, Daniel Winter, Eva Lužáková, Zuzana Šištíková, Ivana Černecká.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (html, rtf)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 77 čitateľov

Hlava IV. Řeč polabská

§ 27. Připomenutí

Jménem Polabanův rozumíme zde v širším slova toho smyslu všecky ony větve Slovanův, které[1298] někdy po obojí straně dolejšího Labe na západě až do jezera Plonského,[1299] řek Bileny,[1300] Luny,[1301] a Sály[1302] přebývaly, na východě Lužice a Čech, na severu moře Baltického a ostrovův jeho dosahujíce a rozličných jmen, jako Veletův, Bodricův, Rujanův, Vagrův, Drevanův atd., užívajíce. Že řeč těchto již dávno vyhynulých větví do pořadí řečí západních náležela, patrno jednak z rozboru jednotných slov ve starých letopisech a listinách zachovaných, jednak též z pozůstatkův nářečí drevanského, o němž již místnější zmínku učiníme.

§ 28. Nářečí drevanské

Pole

Drevané, jejichž jméno se ponejprve v listině l. 1004 vyskýtá, zaujímali podkrají řeky Jesny, nyní Jecel[1303] jmenované, v pruském Starém krajišti (Altmark) a hanoveránském Lunebursku zleva do Labe tekoucí. V okolí od nich zaujatém nalézala se města Ljauchiv čili Lojchovic (něm. Lüchow),[1304] Vojkam čili Vejdörs (Dannenberg),[1305] Ljauncij (Hitzaker),[1306] Vastrüv t. Ostrov (Wustrow),[1307] Tjörska t. Gorska (Bergen)[1308] a Klonska (Klenze).[1309] Malé toto odvětví Bodricův přetrvalo nejdéle bouři času a nátisk ciziny, zachovavši se při svém jazyku až do konce XVII. stol., anobrž v slabých, málo známých ostatcích svých až do dneška. Neboť ačkoli nás Potocký[1310] a Adelung[1311] ujišťovali, že jazyk Drevanův již dávno docela vymizel, však nicméně nejen Wersebe v jednom ze svých nedávných[1312] spisův, nýbrž i očití svědkové z oné krajiny tvrdí, žeť on ještě i podnes v soukromnosti rodin a jako v ukrytosti po některých vesnicích[1313] trvá. V nářečí tomto máme několik[1314] sbírek slov a starých formulí modliteb krom jedné národní písně, na konci XVII. stol. nedbale a nemotorně sepsaných, od Pfeffingera [1698][1315] Henninga [1691 — 1700][1316] a Mithofa [ok. 1691].[1317]

Znaky

1) ą a ę nosové: zajanc (zajíc), mangsi (maso), pangst (pěst), ramang (rámě), disant (deset), pjunta (pata), sjunta (svatý), vunzal (uzel), kungs (kus), runka (ruka), stumpit (stoupiti), dumb (dub), bumban (buben), djelumb (holub).

2) Změna ě buď v ja, a: chrjan (křen), mlaka (mléko), dara (díra), clavak (člověk); buď v i: viza (věže), brig (břeh), riseta[1318] (řešeto); buď v ea: peana (pěna); buď v jo: ljos (les), mjoro (míra), ljoti (léto).

3) o místo a: mom (mám), joze (já), rono (rána), jomo (jáma), josin (jaseň, jeseň), joji (jaje, vejce); podle toho i jo místo ja v mjoro atd., jakž výš.

4) o místo a po plynném r s němou: grod (slv. hrád, krupobití), brot, brotac (bratr), kroda (kradu); než po l vždy a: klas, vlas, slama, glad (hlad) zlata (zlato), mlada (mladý), platne (plátno).

5) e a i místo a: grenca(hranice), riťis (rákos).

6) i, e, u místo o: rizan[1319] (rožeň), niz (nůž), slivi (slovo), tiza (kůže), virjal (orel), vit (od); resa (rosa), smela (smola), nes (nos); rodust (radost), buťan (bočán).

7) au místo u: draug (druh), vauchi (ucho), bauk (buk), dausa (duše), ljaudi (lidé), kiljauc (klíč), jako v litevštině.

8) ej, oj místo y: bejt (býti), mejs (myš), rejbo (ryba), dojm (dým), vojpet (vypíti), moj (my), toj (ty).

9) Přesmyknutí souhlásky r, původně před a neb o stojící: borna (brána), vorna (vrána), vorta (vrata), porse (prase), morz (mráz), korvo (kráva), vorblik (vrabec); totéž v kašubském, řidčeji v bulharském, často v litevštině.

10) Někdy ť místo k: ťiza (kůže), riťis (rákos), ťauchor (kuchař), ťarl (z něm. Kerl), ťauri sa (kouří se), a ď místo g: djozda (hvězda), vunďil (uhel).

11) c, s, z místo č, š, ž: vicesa (oči), vicir, vicor (večer), corna (černý), vaucka (vlček), rici (řeče), vausesa (uši), sauset (sušiti), dausa (duše), zejvat (život), zena (žena), niz (nůž), rizan (rožeň).

12) V předsuvné v násloví: vilsa (olše), vaul (úl, oul), vakni (okno), vaucet (učiti), vunďir (ouhoř), vausta (ústa).



[1298] V I. a II. vyd. kteréž.

[1299] Gr. Plöner-See (Kiel, JV — NDR) — N.

[1300] Bille (pravý přítok Labe) — N.

[1301] Lune, v horním toku zv. Aue (vtéká za Hamburkem do Labe) — N.

[1302] Saale (levý přítok Labe) — N.

[1303] Jeetze (levý přítok Labe) — N.

[1304] Lüchow (na středním toku řeky Jeetze) — N.

[1305] Dannenburg (na dolním toku řeky Jeetze) — N.

[1306] Hitzaker (u ústí řeky Jeetze do Labe) — N.

[1307] Wustrow (na střed. toku řeky Jeetze) — N.

[1308] (Salzwedel, SZ) — ŠSM, N.

[1309] Zřejmě Klötze (na pravém přítoku řeky Jeetze) — N.

[1310] Jde o I. Potockého, slovanského archeologa polské národnosti, který navštívil v devadesátých letech 18. stol. území Saska a Pruska, kdysi osídlená Slovany. Srov. I. Potocki, Voyage dans quelques parties de la Bass-Saxe pour la recherche des antiquités Slaves ou Vendes, Hamburg 1795.

[1311] F. Adelung — přední německý jazykozpytec

[1312] V I. vyd. varianta nedávních.

[1313] V I. a II. vyd. po některých vesnicech.

[1314] V I. vyd. několiko.

[1315] Pfeffingerovu sbírku vydal Eccard v Historia studii etymologici. Hannover 1711.

[1316] Sestavení Hennigova polabsko-německého slovníku se klade nověji do r. 1705.

[1317] G. F. Mithoff, autor dopisu s cennými drevanskými zápisky z r. 1691.

[1318] V I. a II. vyd. risete.

[1319] Tvar rizan je přejat z I. a II. vyd.; v téže podobě je uveden i v jiné souvislosti ve III. vyd., varianta risan je patrně tiskovou chybou.





Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.



Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2018 Petit Press, a.s.