Básně Augusta Horislawa Škultétyho
Autor: August Horislav Škultéty
Digitalizátori: Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Tibor Várnagy, Eva Studeničová
Odtud kde Tatra wygasněným okem Naydál po šjrém ohlédá se kragi, Údoljm kde Hron i Wáh bystrým tokem Puwabné wukol ráge twořjwagj, Mladjk negistým ubjral se krokem Až se při wážném zastawil Dunagi. Zde se po březjch, nenj to tak dáwno, Rozwinul čerstwý chládek w tichém luhu, Odkud na saumrak, buďtože na ráno Slawjka gemný zpěw zawánj k uchu, Sem každodenně kráčeti wjdáno Mladjka, wřelau opogena tauhau. Neb ai slyšew ty krásomilé zpěwy Načúwal city, které nimi wlagj: Než tyto, když on ani o tom newj, W geho se tjše ňádra přeljwagj; W tom hned gasněgšj twář mladjka gewj, Že ho ku wýškám sebau pogjmagj. Sotwaže njzkau w letu zem utjká, I hned se před njm swět otwjrá nowý, Kde w nekonečných slastech duch mladjka Ozářenému swětlem oku howj. I načby tagil, on gak geg slawjka Hlas učil někdy, co tam widěl, powj. A giž w rukau gest nastrogená lutna, Mladjk zazpjwá z citu upřjmného, Buďto se ozwe weselá neb smutná, Mladjk zazpjwá z citu hlubokého, Pokud mladistwý oheň w prsau dutná, Mladjk zazpjwá z citu horliwého.
