ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Mrak gestě hustý nad kraginau ležj, Slowensko wlastnj hrob si kopá rukau, Darmoť bezednau nad propastj Sláwia rozželená nařjká. Wšak nechme bratřj zaufati před časem, W zaufalstwu wěčná bjda letj na nás: I w nás spočjwá geště náděg Národu poswěceném gonáctwu. Mám sjlu čerstwau, bystroletý rozum, Mám wuli pewnau, záměř ušlechtilý, I moc pekelná padne, štjtum Nadstaweným odolat newládnauc. Gen mysli pewné spog řetězem tuhým, Každý ochotných k djlu přidey rukau, Čin swého rychleg’ dogde cjle, Když spogená se ho ugme sjla. Sem kdo žiwot swug národu poswětils’, Kdo swé hledáwáš w národowém, blaho; Odstup kdo čistau w srdci láskau K wšem rodinám nehořjš slowanským. Neb chlauba marná být Slowanem tomu, Gehož se úzkým wjže duch obzorem, Kdo w sláwu temný zrak upjrá Neznage sám čekanau naleznaut. Ai tak za cestau spěgme wykázanau, W tužbách nadějných wuli posilňugjc; Až pak dosáhnem’ cjle gednau, O blaze nám blaze wjtězjcjm!