SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou
SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

Kwět a owoce

Sadil zahradnjk zrnko zrnečko, Do luna matky matičky milené, Rosička padla, switlo slunečko, Zrnečko šjřj kol sebe kořene. Kořen wyhánj, malá maličká W strumek a we strom přechodj zrostlina, Na stromě tenká wětew wětwička Kol sebe útlé raménka wypjná. A na wětwičce listy zašuštj, S nimiž se mjlo paučky obgjmagj, Zelené paučky kwěty wypauštj, Co gemnau wunj preljbě dýchagj. I patře na to radostnau twářj Zahradnjk, krásnau naděgj zaplesá: „Gak se mi šťastně práce má dařj Djka budiž Wám za to ó nebesa.“ Spadalo kwjtj — léto minulo — A když gesenj dnowé giž zaswitli, Pěstauna srdce w želi tonulo, Neb mnohé kwěty na prázno zakwitly. A když gen málo takowych widj, Co gemu sladké owoce donášj, Zpomne si s želem: mnozj že z lidj Pěknými slowy klamau čáku naši.

SkryťVypnúť reklamu
reklama
SkryťVypnúť reklamu
reklama