ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Pana ministerského tajemníka v ministerstvu financí Jaroslava Vyžrálka neznám a myslím také, že bych se o něj čerta staral, kdyby mně byl nepadl do ruky výše citovanou zprávou v Národní politice. Muž, který je ministerským tajemníkem v ministerstvu financí a jmenuje se Vyžrálek po celá desetiletí a najednou si vzpomene a dá se přejmenovat poetickým jménem jako básníci z dob probuzenských, Blatenský, je zjevem pozoruhodným nejen všeobecně, nýbrž hlavně v souvislosti se svým úředním postavením.

Muži tomu, který se dal vlastně odhmotnit, je třeba věnovati úvahu a ostře přitom pokárat zemskou politickou správu, aby mužům, kteří jsou tak velice blízko ministerským křeslům a jmenují se Vyžrálek, Vyžranda, Vyžírka, Vyžírač apod., nepovolovala v zájmu veřejného pořádku změnu jmen, poněvadž to tak vypadá, jako kdyby se k něčemu přiznávali.

Podobně také vzkazuji panu ministrovi financí, aby příště hleděl vyhnouti se podobné ostudě tím, když na taková vysoká místa v ministerstvu nedosadí žádné Vyžrálky, kteří svým nomen-omen přímo lid strhují k nejrozmanitějším kombinacím, ale přímo ať dosazují na taková místa tajemníky s poetickými jmény již odpradávna. Teď je už pozdě, že tam bude sedět v ministerstvu financí nějaký Blatenský, když už tam tak dlouho seděl Vyžrálek, jehož jméno je teď ve všech novinách.

Při celé tragédii je to nejsmutnější, že on to sám rozhlásil celému světu, jak se mu protiví to slovo Vyžrálek v souvislosti právě s ministerstvem financí. Měl to nechat klidně plavat a nikdo té shody okolností si tak dalece třebas ani nevšiml.

Pane ministře financí, já doufám, že zavedete se svým tajemníkem disciplinární vyšetřování, že pobouřil tak najednou beze všeho veřejnost.

V ministerstvu financí jsou ještě dva úředníci podezřelého jména. Jeden se jmenuje Lis a druhý Press.

Teď abychom čekali na osobní zprávy v novinách, že pan Lis z ministerstva financí dostal povolení zemské politické správy, aby se mohl jmenovat Vinařický, a pan Press Jablonským. Blatenského již znáte, a tak může ministerstvo financí vydávat poetický almanach, který se bude bezplatně rozesílat všem poplatníkům, aby trochu duševně pookřáli z těch daní a nezblbli úplně z berního šroubu a jiných zařízení finanční inkvizice.

*

Pan Jaroslav Vyžrálek si tedy nijak neposloužil. Jestli myslil, že je to všechno v pořádku, tak se hrozně zklamal.

Nadešla pro něho chvíle, kdy octl se v situaci člověka, který si chtěl pomoci najednou na nohy a sakumpak zkrachoval.

Jestli dřív v jeho úzkém kruhu přátel vítali ho: „A, pan ministerský tajemník pan Vyžrálek již jde,“ říkali tak bez přízvuku, tak jako když se obyčejně mluví: Vyžrálek sem, Vyžrálek tam. Nikdo na nic nemyslil. Ale dnes?

S jakým gustem jeho nejbližší přátelé budou klást důraz na to slovo Vyžrálek, jak budou dnes chutnat každou tu slabiku: Vy-žrá-lek — a jak řeknou: „Vítáme vás, pane Vyžrálku, pardon, pane Bla-ten-ský!“

A v ulici, kde bydlí, budou ukazovat na něho prstem a budou říkat: „To je ten blatenský Vyžrálek z ministerstva.“

A portýr v ministerstvu, který dříve říkal: „Máte tady nějaké psaní, pane ministerský rado,“ s takovým podivným úsměvem dnes dodá: „Pane ministerský rado, pane Blatenský.“

A až se splete ministr financi a kamarádsky řekne u telefonu: „Poslyšte, Vyžrálku…“

A Vyžrálek zajíkavě na to: „Dovoluji si upozornit, pane ministře, na osobní zprávy v čubičce ze dne 18. ledna t.r.“

A ministr Novák začne se kuckat a směje se: „Já už vím, pane Blatenský, che-che-che — ale máte přej s tím, che-che-che, nějakou obtíž, che-che-che.“

Vidíte, kam vede ukvapenost, pane Vyžrálku-Blatenský! I v této kombinaci vypadá to jako něco ze zoologie.

*

A jestli vám říkají „pane Blatenský“, tak jste tím také nic nevyhrál, poněvadž to jméno Blatenský nemá příliš dobrý historický zvuk. Nějaký Václav Blatenský byl roku 1520 úředníkem v Roudnici a rozčtvrcen pro krádež městských pečetí. Šunky vašeho nového předka visely na bráně až do roku 1541.

Zikmund Blatenský, který držel tvrz Jištirby na Litoměřicku, byl pověšen v Litoměřicích roku 1528, poněvadž přepadal litoměřické kupce. O Jiříkovi Blatenském dočtete se v archívu (můžete tam poslat sluhu z ministerstva), že roku 1589 v Praze na mučení vyznal, že otrávil svou sestru Annu, vdovu po Mikuláši Světeckém z Černic. I tento váš nový předek zemřel rukou katovou.

Potom docela nedávno nějaký Blatenský zavraždil v Svatobořicích na Moravě výminkářku.

To poslední se ovšem dá spravit. Napíšete prostě do Národní politiky: „Pan ministerský tajemník v ministerstvu financí Jaroslav Blatenský sděluje s námi, že není v žádném příbuzenském poměru k loupežnému vrahovi Blatenskému, o kterém nedávno náš list přinesl zprávu.“

Tím to tedy bude vyřízeno!

Ale celkem prašť jako uhoď. Nijak jste si změnou svého jména z Vyžrálka na Blatenský nepolepšil.

V samotné Blatné říkají o sobě:

Tedy dobrou noc, pane Blatenský!