ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

^[11]

Mezi všemi pokrmy, které přiměřeným připravováním v živnosti a množství nejvíce prospívají, jest podle Kalinových spisů (z nichž tuto stať podávám) nejpřednější Rumfordská polívka, od svého vynálezce Benjamina Thompsona, potomního hraběte Rumforda, tak nazvaná.

„Neníť žádného potravního prostředku, který by byl při stejných, ano i vyšších útratách tak vydatný, živný a silný, jako tato polívka. Bytečná podmínka její dobré vlastnosti a chuti jest pečlivé připravování dle předpisu, z nesčíslných zkoušek navrhnutého. Ježto připravování to po delší čas neustálé pozornosti a přičinlivosti vyžaduje, jest zapotřebí, aby se kuchařka po několik hodin výhradně vařením polívky zaměstnávala, když maření času té kuchařky v žádném poměru nestojí, připravuje-li se polívka pouze pro několik osob, pročež jest nejlépe, když se pro více osob, na příklad pro padesát neb sto připravuje, při čemž se paliva uhospodaří, když se na jediném, ne však na 16 neb 20 ohništích vaří. Vaří-li se pro více lidí v jednom kotli, stojí to za práci a útraty, aby se jedna osoba vaření té polívky po tolika hodin zcela oddala, což nepřevyšuje sílu kuchařky, najednou sto i dvě stě částek Rumfordské polívky uvařiti.

Ku připravování té polívky osvědčil se tento návod:

1. Večer před vařením polívky dají se hrách a kroupy do kotle, na ně naleje se trochu vody, aby se rozmočily.

2. Druhého dne musíme pět hodin před jídlem začíti vařiti; kotel musí míti dobré víko, aby se polívka při vaření nevypářila. Oheň musí tak hořeti, aby se polívka poznenáhla vařila. Počne-li se prudčeji vařiti, musí se tomu umenšením ohně zabrániti.

3. Plochý kotel potřebuje méně ohně než hluboký, protože tekutost ohni blíže jest. Když se polívková hmota s hrachem a kroupami dvě hodiny zdlouha vařila, dají se do ní brambory, které se dříve vymyjí, oloupají a na malé kousky nakrájejí, a sůl; hodinu později dá se do kotle maso, na malé kousky rozkrájené.

U zdlouhavém vaření a neustálém míchání pokračujíce, přimichujme půl hodiny před vydáváním polívky ocet a koření, po případ česnek, cibule, petržel, marjánku neb tlučený zázvor. Pak se dá na sucho usmažený a na malé kostky rozkrájený chléb do nádoby, z které pak každý součastník polívku na chléb nalitou požívati může.

Na ten způsob není však usmažený chléb ještě rozmočený, když se polívka požívá, a účastník jest přinucen, jej žvýkati, což k záživnosti přispívá, an se slina požívajícího vyvinuje a s pokrmem se smíchá. Takto připravovaná polívka jest hustá, chutná a sytí člověka. Každodenní částka (porce) dvou žejdlíků živí dospělého člověka, byť i těžkou práci vykonával.

Takéť ji můžeme každodenně jinou chuť dávati, přimíchajíce do ní jednou kapustu a zelí, po druhé řepu a mrkev, aneb místo hrachu boby neb mouku z turecké pšenice (kukuřice), místo krup ovesnou neb pohankovou krupici, místo hovězího masa vepřové, slaninu neb uzené maso. Hrách, kroupy, brambory jsou nejdůležitější části té polívky, čím více jich přidáváme, tím silnější a živnější jest.

Části, ze kterých polívka pro deset osob po 2 žejdlíkách záleží, jsou následující:

Mimo to kousek cibule nebo česneku, trochu marjánky, neb vlašské mateřídoušky (tymián). Nutí-li okoličnost k hospodaření, mohou se i tyto částky zmenšiti.

Dobrodějný soukromý ústav v Praze připravuje polívku pro padesát osob, každé po 2 žejdlíkách, z následující části:

Nyní spočítejme, co tyto částky v rozličných krajích země České stojí, a budeme se diviti, jak laciná částka jest. Učiňme zatím zkoušku a vařme tu polívku pouze pro pět osob po dvou žejdlíkách, vezmeme polovici svrchu podotknutých částek pro 10 osob, okusme ji, dejme ji jiným ochutnati, a každý se při řádném připravování přesvědčí, že dobrá, chutná, živná a silná polívka jest, kterou by jednotlivý člověk za tak nepatrné výlohy nikterakž opatřiti nemohl.

Jistě by se chudší dělník, denní prací se živící, při nedostatku laciných bramborů rád navykl, tuto teplou stravu v ustanovenou hodinu, za tak laciný peníz pro svou rodinu kupovati, kdyby se v obci některý lidumil odhodlal, pod vlastní dohlídkou každodenní vyvařování a udělování polívky pro jistý počet odběratelů podniknouti. Bez jakés škody stal by se lidumil takový dobrodincem, pečujícím o zdravou a lacinou výživu chudých lidí.

Hospodářští úředníci, duchovní, školní učitelové, rychtáři v takových obcích, kde nouze hrozí, tuto jest krásná příležitost, o život a zdraví lidské znamenité, Bohu libé zásluhy si získati!