ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

V dobách neúrody a drahoty, roku 1817 přetiskovaly časopisy návod z roku 1802, jak získati laciné a zdravé, výživné potravy pěstěním tak nazývaných zemských mandlí. Úhledná knížečka má název: Šest krátkých otázek o sázení a užitku zemských mandlí. (Cyprový jedlý kořen, cyprus esculentus, Linn.). Pro sedláka a každého milovníka selského hospodářství k prospěšnému a rychlému rozplemenění toho převelice požehnaného, posavad neznámého požitku nejvíc z vlastního zkušení vysvětleno od Karla Fuky, kanovníka metropolitánského kostela u sv. Víta na Hradě pražském, též kolegiátního kostela v Praze u sv. Apolináře děkana. Vytištěno u Haase a Vidtmanna 1802.

Otázka první. Jak se má rolí k zemským mandlím vybrat a zdělat? Odpověď: Jako k jiným zelinám, neb k zelí, bramborům a lnu. Všudy se zdaří, jen víc méně se jich urodí, čím je zem lepší neb daremnější, těžší neb lehčí a kypřejší; lehkou a kyprou nejvíc sobě libují. Třeba jim slunce, beze všeho stínu, celého dne, i třebať, je-li dlouho sucho, pilně je zalívat, tedyť se mají v zahradách u domů, neb nedaleko studnic a řek sázet, aby byla voda pohotově. Třebať tedy, aby byla zem kyprá, ale buď z přirození mastná, neb vyhnojená.

Otázka druhá: Kterak a kdy se sází semeno a sazenice? Odpověď: Udělej malý záhonec, jako když se má hlavatice sázet, potom nadělej holí neb hrabištěm na dlouho stružek 3 neb 4 couly při sobě, as 3 couly hlubokých, do nich nasázej semene, které se prv 24 hodin ve vodě močilo, jen 1 coul od sebe, a vtiskni každé zrno palcem ještě něco hloub a když se všecko rozsadí, zem, která se vyhrnula, hráběmi zahrň, tak aby semeno as 3 couly hluboko do země se dostalo, pak je často zalívej. Než před svatým Filipem a Jakubem, skrz nebezpečnost přímrazků, nikdy ho nesázej, proto že by mohly zeliny, které se časně pučí, snadno zmrznout. Za 2 neb 3 neděle vzejdou skoro z každého zrna 3 zeliny, pevně při sobě, jako ostřice, a když je jim as 2 neděle a as 3 couly vysoko povyrostou, tedy se jich roubíkem i s matkou ze země dobude, hned u zrna se roztrhnou, při nejmenší pak se může matka nechat a tak po připravených záhoncích as 10 neb 12 coulů daleko a široko od sebe až po zelené se rozsadí a hned zalejí.

Otázka třetí: Jak se jich dále hledí? Odpověď: Pilně se všecka tráva z nich vypleje a čistě se jich chová; často se opatrně okopají a zem okolo nich se zkypří; neprší-li, často se zalejí; pak o svatém Vavřinci, jako k bramborům, zem se přikopá.

Otázka čtvrtá: Kdy uzrají a jak se jich dobývá a chová? Odpověď: Před sv. Václavem sotva na nich zralost znát, což v tom záleží, že nať svrchu počne žlutě červenat, ohýbat se a schnout, ježto teprv čas jest nať zrovna při zemi srpem požít, a buď za zelena ji krmit, neb na seno usušit, z nichž je výborná píce pro dobytek. Před sv. Havlem se tedy nesmí na sklízení pomyslit, ale ku konci měsíce října keř po kři rejčem i s prstí se vyryje, za užatou nať se vezme, pootřese, pak nad řešetem, škopkem, neb košem se drží a mandle s kořenů, kterých je na nich po stu i po dvou stech, se oberou, naposledy se v koši do vody potopí, neb vody na ně naleje, hodně se mísí a umyjí, domů se dopraví, po sýpce, kde myší není, se rozsypou, několikrát za den přehrabou, a tak dokonale na povětří usuší, než se smějí do nádoby uložit, aby neztuchly, a klíčíc, nezkazily se.

Otázka pátá: K čemu se jich může užívat, a odkud ta bylina pochází? Odpověď: a) Jako kaštanové, pokud čerstvé jsou, když se upraží, je z nich zdravá a skvostná lahůdka. b) Místo kafe. Když dobře uschnou, tak se praží, melou, jen dvakrát tak dlouho se vaří, a jsou, (zvlášť, když jim rok mine, a tudy víc oleje nabudou) mnohem zdravější, živnější než indianské kafe, přitom se přes polovici cukru přišetří, protože jsou sladké, a naposledy dokonce vaniliové vůně a chuti nechávají. c) K dělání čokolády místo kakaa, neb dle libosti k polovici každého, přičemž se vanilie přišetří. d) K mandlovému mléku, které jest ještě mnohem skvostnější, než ze stromových mandlí. e) K tlačení jedlého oleje, který všecky jiné oleje, i provanský a mandlový olej daleko převyšuje. f) K pálení kořalky a rozolky, jichž mlátem všecken dobytek lze krmit. g) K rozličným krmím, pečeninám, cukrovaným a kandysovaným praženinám, tortám, pamlskům, k čemuž se sic obyčejných stromových mandlí užívá. h) K vaření cukru, kterého hojnost v nich každému snadně znamenat. Pochází prvotně z Egypta.

Otázka šestá: Stojí-li to za práci, aby tu bylinu sázel, a prospěje-li víc, než jiné již známé obilí? Odpověď: není v našem hospodářství povědomého požitku, kterého by tak hojně bylo a lidem i dobytku tak prospívalo. Proso, pšenice, brambory atd. posavad v sedlském hospodářství nejvíc prospívaly, ale všecko musí tomu převelmi požehnanému požitku zemských mandlí ustoupit, neb z jednoho zrna, jakož se svrchu pravilo, tři zeliny, tedy tři křové vyrostou, pod každým na 200 zrn se urodí, tedyť 600 zrn se urodí; a kdyby kdo od polovice měsíce června až do polovice měsíce července odnože odbírat a přesazovat chtěl, tedy by z 1. zrna za jedno léto lze bylo i 10.000 zrn snadně naklidit, tak činil vydavatel minulého roku, že neměl dost semene. Proto však jinému obilí se nic neublíží, poněvadž zemské mandle, protože vodu miluje a mnoho práce stane, nelze všudy a vůbec sázet, ale jen něco jí, jako jiného zahradního vaření, a jen když kdy jest. Kterakť libo na tu výbornou zrostlinu vysoce urozeným pánům a pánům statků, když v létě na statcích jsou, popatřit, když brzy jich stoly při snídaní a obědě rozličně osladí, a k veselému a stálému zdraví prospěje! Jak ctná práce pro důmyslného duchovního pastýře ve vsi, kterému lze skrz celý rok domu svému tak chutný nápoj a jídlo opatřiti, a pěkné zásluhy dojít, že dá svým osadníkům přeužitečný příklad k obecnému dobrému! Jaký prospěch pro c. k. poštmistry venku, kteří mají svá hospodářství! Pro úředníky; pro měšťana a sedláka, když své manželce a dítkám, ba i svým čeledínům, kteří s nim pracují místo hubené polívky ráno, která rovně tolik stojí, a předce není ani tak dobrá, ani tak živná, tak silné, zdraví i lidskému pokolení tak prospěšné snídaní, nevydávaje peněz, způsobí a na stůl dá! Jakýž pak prospěch pro obecné dobré zemi, když mnoho millionů zlatých, kterými se nápoj z kafe z Indie přivážel, kterým se krev kazila a mnoho nemocí způsobilo, a tudy mnoho zlata a stříbra ze země vyvezlo, v zemi ostane a rozejde. Těmi mocnými důvody puzen jsa vydavatel, který již loňského roku u Prahy těch zemských mandlí hojně naklidil, žádá, aby se vůbec rozplemenily, a proto jich letos tak mnoho dá nasázet, že s ochranou Všemohoucího několik set centnýřů semene bude moci publikum k obecnému dobrému způsobit!