Zlatý fond > Diela > Cesta na sever


E-mail (povinné):

Karel Čapek:
Cesta na sever

Dielo digitalizoval(i) Michal Garaj, Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Dušan Kroliak.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (html, rtf)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 35 čitateľov

Cesta na sever

pro větší názornost provázená obrázky autorovými a básněmi jeho ženy

Ta cesta se začala hodně dávno, za časných dnů mladosti; kde jsou ty časy, kdy jsme vyplouvali z Göteborgu na palubě Vegy[55] nebo z Vardo na palubě Framu![56]

Druhá cesta na Sever trvala déle a nebudu s ní asi nikdy hotov; její přístavy a štace se jmenují Kierkegaard[57] a Jacobsen,[58] Strindberg, Hamsun a tak dále; to bych musel popsat mapu celé Skandinávie samými jmény, jako je Brandes[59] a Gjellerup,[60] Geijerstam,[61] Lagerlöf a Heidenstam,[62] Garborg,[63] Ibsen, Björnson, Lie,[64] Kielland,[65] Duun,[66] Undset a nevím kdo ještě; například Per Hallström,[67] A Ola Hansson,[68] Johan Bojer[69] a jiní a jiní, jako Andersen-Nexö a ti ostatní. Málo-li jsem žil na Lofotenu nebo v Dalarne, málo-li jsem se naběhal po Karl Johans Gate![70] Nic platno, jednou se člověk musí podívat aspoň na některá místa na světě, kde je doma; a potom se diví a kolísá mezi dvojím úžasem: že to už jednou viděl nebo že si to vůbec nedovedl představit. To je to zvláštní na veliké literatuře: že je tím nejnárodnějším, co národ má, a přitom mluví řečí srozumitelnou a důvěrně blízkou všem. Žádná diplomacie a žádný spolek národů není tak univerzální jako literatura; ale lidé jí nepřikládají dost váhy, to je to; proto se mohou pořád ještě nenávidět nebo si být cizí.

A pak je ještě jedna cesta nebo pouť na Sever; ta nemíří k ničemu jinému než právě k severu: protože tam jsou břízky a lesy, protože tam roste tráva a třpytí se hojnost blahoslavené vody; protože tam je stříbrný chlad a rosná mlha a vůbec krása, jež je něžnější a přísnější než každá jiná; protože i my už jsme sever a nosíme v hloubi duše kus svého chladného a sladkého severu, který neroztaje ani žňovým úpalem; kousek sněhu, kousek březové kůry, bílý kvítek tolije; pouť k bílému severu, k zelenému severu, k bujnému a tesknému severu, k severu strašnému a líbeznému. Ne vavřín a oliva, ale olše, bříza a vrba, květ vrbice, kvítek vřesu, zvonek a oměj, mech a kapradí; tavolník u potoka a v lese borůvčí; žádný planoucí jih není tak hojný a kyprý, tak šťavnatý rosou a mízou, tak požehnaný chudobou a krásou jako půlnoční kraj; a když už putovat — vždyť je to námaha, člověče, hrozná trampota a starost; a když už tedy putovat, ať je to hned do ráje nejsličnějšího; a pak řekni, není-li to to, co jsi hledal. Ano, chválabohu, je to ono; viděl jsem svůj sever, a dobré to bylo.

A je ještě jedna cesta na Sever. Tolik se dnes povídá o národech a rasách; měl by se člověk na ně aspoň podívat. Například co se mne týče, šel jsem si omrknout čistokrevné Germány; odnesl jsem si dojem, že to je skvělá a statečná rasa, která má ráda svobodu a pokoj, potrpí si na osobní důstojnost, nedá si tuze poroučet a nijak nepotřebuje, aby ji někdo vedl. Když už člověk putuje za poznáním národů, ať se jde podívat na ty šťastnější a duševně vyspělé. Byl jsem se podívat na půlnoční kousek Evropy; a chválabohu, ještě to s ní není tak zlé.


[55] Vega — loď, na níž jako první projel Severovýchodním průlivem švédský polárník Adolf Erik Nordenskjöld (1832 — 1901); tuto svou nejvýznamnější cestu pak popsal v knize Plavba kolem Asie a Afriky

[56] Fram — loď, na níž se pokusil proniknout k severní točně norský polární badatel Fridtjof Nansen (1861 — 1930); osudy této výpravy pak vylíčil v knize Na severní točnu

[57] Kierkegaard — Sören K. (1813 — 1855), dánský subjektivistický a idealistický filozof, předchůdce existencionalismu

[58] Jacobsen — Jens Peter J. (1847 — 1885), dánský naturalistický spisovatel

[59] Brandes — Georg B. (1842 — 1927), dánský literární historik a estetik, autor řady monografií o světových kulturních osobnostech

[60] Gjellerup — Karl Adolf G. (1857 — 1919), dánský pokrokový spisovatel a dramatik (Nobelova cena 1917)

[61] Geijerstam — Gustav G. (1858 — 1909), švédský naturalistický spisovatel, bojovník za sociální reformy

[62] Heidenstam — Verner von H. (1859 — 1940), švédský lyrik a romanopisec

[63] Garborg — Arne G. (1851 — 1924), švédský naturalista, zachycující ve svých dílech rozklad selské společnosti

[64] Lie — Jonas L. (1833 — 1908), norský spisovatel, autor společenskokritických románů

[65] Kielland — Alexander Lange K. (1849 — 1906), norský realistický spisovatel; kritik měšťanské společnosti, průkopník sociálních myšlenek v Norsku

[66] Duun — Olav D. (1876 — 1939), norský spisovatel, autor svěžích románů ze života rybářů a vesničanů v severním Norsku

[67] Per Hallström — (1866 — 1960), švédský novoromantický básník, známý drobnými psychologickými příběhy

[68] Ola Hansson — (1860 — 1925), švédský spisovatel a básník, mistr psychologické novely své doby (většinou psal německy)

[69] Johan Bojer — (1872 — 1959), norský dramatik a romanopisec, autor románů sociálních, politických a psychologických

[70] Karl Johans Gate — hlavní třída v Oslo

« predcházajúca kapitola    |    nasledujúca kapitola »




Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.



Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Prihlásenie do Post.sk Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2018 Petit Press, a.s.