Dielo digitalizoval(i) Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Erik Bartoš, Dušan Kroliak, Jana Jamrišková, Ľubica Gonová, Viera Marková. Zobraziť celú bibliografiu
Stiahnite si celé dielo: (html, rtf)
Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo | 28 | čitateľov |
Z Říma, 23. května, „Popolo Romano“ ve svém článku, nadepsaném „Život a smrt“ píše: V úzkostlivém zmatku těchto dob nebylo nám možno projeviti ani s dostatek lítost a bolest nad ztrátou muže, jenž byl věhlasný učenec a zároveň i statečný voják. Ztráviv nejklidnější část svého mládí studiemi a zkoumaním čistého, jasného, volného světa hvězd, trávil nejplodnější část svého mužného věku ve válečných výpravách na zemi. „Popolo Romano“ popisuje Štefánikovu karieru takto: „Právě jako vlasatice, bloudící nevyzpytatelnými propastmi nebeskými, náhle osvětluje zenit svým diamantovým pávím chvostem a v šíleném letu padá do temnoty nekonečna, tak i voják vojevůdce Štefánik ve svém vzletu dosáhl vrcholu vojenské slávy a pak upadl do slepé noci Nirvany. Unikl smrti v četných výpravách. Zamilován do klenby nebeské, z jejíhož studia poznal nedotknutelnost jejího tajemství, oddal se vzduchoplavbě, která povznášejíc ho nad bahno krvavých bojů, mohla mu poskytnouti illusi, že letem ve vzduchu dospěje ke splnění svých krásných ideálů, aniž by se dotkl země, a právě tato vzduchoplavba jej zabila. Milan Štefánik nechtěl projeli ovzduším, které by mu připomínalo otroctví svědomí a ponížení národního vědomí. Chtěl, přelétnouti nenáviděnou zemi „Rakousko-Uhersko“, ubíraje se z přátelské země přímo do své vlasti: nemilosrdná smrt však jej vyrvala vzduchu jako smělého motýla.