ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

(Národní Listy)

Vojenský zmocněnec při československém vyslanectví v Římě, náčelník vojenské misse, major Šeba, píše v dopise datovaném v Římě 5. května: Raport o přeletu minstra války generála Štefánika tohoto znění: Právě došla mne telegrafická zvěst od italského ministra války generála Cavillia o smrti našeho ministra války, generála Milana Štefánika. Sám jsem ministrovi v zastoupení našich vojenských úřadů poděkoval. Uvádím některé podrobnosti odjezdu generála Štefánika z Italie. Provázel jsem ho do hlavního stanu do Padovy, odtud automobilem do Milána a Gallarate, zpět do Padovy k hlavnímu stanu a měl jsem jej doprovázeti na cestě do Československé republiky. Působil jsem na něho všemi možnými důvody, aby od zamýšlené cesty aeroplánem upustil. O změnu programu usiloval jsem ze všech sil již k vůli sobě, ježto, jsem neměl žádné víry v úspěšný výsledek přeletu. Dne 30. dubna měl odejeti sanitní vlak číslo 103. Zúmyslně učinil jsem opatření, aby vlak odejel o několik dní později, by generál Štefánik mohl ho použíti a naléhal jsem na generála, aby k návratu, použil tohoto vlaku. Štefánik odpíral, uváděje jediný důvod, že se chce vrátiti domů, aniž se dotkl rakouské půdy.

Před odjezdem z Milána měl generál rozmluvu s italským generálem Grazzianem. Požádal jsem tohoto, aby působil na generála Štefánika, by upustil od svého úmyslu. Generál Grazziani tak učinil, neměl však stejně jako já úspěchu. Prvního května byl jsem telegraficky povolán do Říma a rozloučil jsem se s generálem Štefánikem v Padově. Byl jsem přítomen jeho jednání v hlavním staně o cestě aeroplánem, jenž měl vzlétnouti v Campo Formido. Ještě den před odjezdem slíbil generál Štefánik, že bude-li počasí nejisté, odjede sanitním vlakem. Vrátiv se 2. května do Říma, telegrafoval jsem generálovi, že sanitní vlak jej očekává v Padově 3. května. Přes veškerá tato opatření nepodařilo se však odvrátiti generála Štefánika od jeho úmyslu.

Dne 4. května vzlétl na aeroplánu Caproni 11.495, řízeném italským pilotem poručíkem Marinellim, nadstrážmistrem Nerellinim a motoristou Augustim, jako čtvrtý byl na aeropláne ministr Štefánik. Dle stručné oficielní zprávy doletěl přístroj až nad Bratislavu a z nevysvětlitelné příčiny se sřítil v 11 hodin 50 minut.