ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Na brucho si lahnúť, a chrebtem (chrbatom) sa prikryť.

Na cudzú pije kóžu.

Na čepe víno dobré.

Na čo napriahal, doťahal.

Na dve strany bije. Jest obojetný.)

Na dvóch stoličkách sedí.

Na jazyku sa mi pletě.

Najdě sa tému cesta.

Na jeden roh trúbiť.

Na jedné gajdy pískať.

Na jedném kolovrátku ihrať.

Na jedno brdo tkaný.

Na jedno nákovadlo tlúcť.

Na jedno kopyto nabitý.

Najhoršié kolěso najváce vrzgá.

Najprvéj mlátiá, potém platiá.

Naisti ptáčä vo hniezdě.

Náhlá robota, zlá dobrota.

Na hodnosť vyšol, o nravy (mravy) prišol.

Na hody nězvaný bývá u dverij čestováný.

Na chudobných svet stojí.

Na každej dědině něvesty iné.

Na koňcu kyják bývá.

Na koráb ísti.

Na kraj sveta isť.

Na kratkej oprati deržať. (Přísně vychovávati.)

Na ***** postaviť. (Ke hodnosti vzpomoct.) Pozn. Zlatého fondu SME: nečitateľné slovo.

Na lékára němyslí, kto je veselej mysli.

Na makovici korúhvička po vetru sa obrácá.

Namazal mu ruky, (ruce) a herdlo zacpal zlatem.

Na moje chodničky.

Na nehet všecko odmerovať.

Na ohni by něshorel.

Napadla ho chutka.

Na piesku rozsévať.

Napil sa až mu za uchom puklo.

Na prázdno strélať.

Na psié lietničky.

Na psy isť (zahynouti.)

Na ráz hojno, druhý ráz lajno.

Na ruby prevrátiť.

Na starom do mlýna, na mladom do vína.

Na svatého Dindi, čo něbylo nikdy.

Na svatého Gregora idě lad do mora.

Na svatého Vida, čo něbudě nikdá.

Naša kapsa ubohá všecko bere kto čo dá.

Na špicu sa dostal. (V náramném nebezpečenstvu.)

Na to trimá kováč kleště, žeby sám něpopálil sa.

Natréť někomu pod nos chrenu.

Naučím ho na kostěli hvízdať.

Na úrok Pánubóhu dává, kto sa nad ubohým smilovává.

Na vajca něnie dobre položit blázna.

Na vychyrné jahody s košem něchodiá.

Nazdává sa, že kto vié čo dostal.

Něbojí sa Němec, že mu gatěj vezmú.

Něbojí sa pán sluhy.

Něbylo by kmina, keďby něbolo skrývača.

Něbývá dobre, keď klúčár svého pána učí.

Něbudeš ty novú kapustu jiésť. (Berzo umřeš.)

Něbude zo psa slanina, zo vlka baranina a z mora pustatina.

Něbudě z tej reži múka. (To se nepodaří.)

Nědá si pod nos frnkať, (s sebou šprymovať.)

Nědbám na mesác, keď mi slnko svieti. (Co mi po malém pánu, an mi velký přeje.)

Nědostává sa útka. (Výmluva nestačí.)

Nědráždi lajno, nak něsmrdí. (Člověk svárlivý.)

Ně jeden pes je tarkavý.

Něhlěď na reč, ale na vec.

Nehty si hryzť.

Něchcel bych s ním čarovať.

Něchcel bych v jeho koži seděť.

Nech psa, keď spí.

Nech som já flek! keď to pravda nenie.

Někázal sa Pánbóh blázniť.

Někdy i Juro dobrě mluví.

Někdy i kóň dobrý na čtyrech nohách sa potkně.

Někdy i na bujnom poliu sú koni chudi.

Někedy i čertu zažéháme svěcu.

Někedy i Kubo dobrě hovorí.

Někoho pod lavicu strčiť. (Opoverženým činiti.)

Někomu kocúra vítať.

Někomu krídla podrezať.

Někomu zlaté báně sliubovať.

Někaždá panna, čo má partu na hlave.

Někaždy čo kričí, do bitky je jsúcij.

Němá čo pod zuby klásť.

Němá mysli doma.

Němluv pyšno, by na zlé něvyšlo.

Němóžú všecci pány (pánami) býť.

Němusím mu klobúčkovať.

Němý jako ryba.

Něnarodil sa ten, kto by sa liubil všem.

Něnie dobre po ludských trubách vodu piť. (Věřiti klebetám.)

Něnie dobré s velkými páný čerešní jiesť.

Něnie jen jeden pes Belko.

Něnie horšiá, jako keď sa chudobný na kóň dostane, (je pánem.)

Něnie rolě bez kúkolě.

Něnie tej róže, którá by něsvadla.

Něnie tého pták, kto ho zabil; ale kto ho zjedol.

Něnie tého domu, kděby nebolo dýmu (mrzutosti.)

Něnie všecko zlato čo sa bleščá.

Něokresaný Jano.

Něpchaj persty kdě ťa něpálí.

Něpójičiš-li na týdeň hněva, pójčíš na celý rok.

Něpredávaj s medvěda kóžu, perv, nežlis ho zabil.

Něsčastié nětreba volať, samo prijdě odseba.

Něsčastié predo dverma.

Ně so všeckým na hác, okrín, trh.

Něskoro po smrti pokánié činiť.

Něskoro stájen zatvárať, keď krávu vlk sožral.

Něsluší za vrabcom vajca hádzať.

Něspokojená muška.

Něsvedčí oslovi červené sedlo.

Nětreba jej šošovice. (Jest dosti krásna.)

Nětreba medzi dvére prsty pcháť.

Nětreba sa s páný za persty táhať.

Nětrefuje (nehodí) sa každá obuv na jednu nohu.

Nětrhám na těbe kabát.

Něurobí starú kosť. (Nebude dlouho žíti.)

Něviděť vo dně.

Něvidí dálej ot nosa.

Něví kadě nuter, kadě ven.

Něvíš čo večor za sebú donese.

Něvlezol by mu struhaný vlás do kóže.

Ně všecci sú svatí, čo si otěrajú o kostél paty.

Něvýskaj, něhvízdaj, ešče-s něpreskočil.

Nězabolí ho hláva.

Nězná človek čím-že stuční.

Nězná haňby ako pes.

Nězváných hostóv ze pec, pod stól sádzajú.

Nězverili na psa slaninu.

Nič nenie na něm len kóža i kosť.

Nič s něboj oterhaný, povedú ťa ošklubaní.

Nič to preto, vyschně blato, budě lieto.

Nikdá sa človek po posloch něnajié koláčou.

Noc, liubosť a víno všecko púščajú mimo.

Na hore držať.

Nová metla dobrě metě.

Nový širák na klín zavešajú.