Porekadla Slovákov moravsko-uherských

Bába skáče (bázlivec se osměluie.)

Báňa je báňa, a predsa prebere sia.

Barbys krviú zaplakal, něvyprosíš.

Bárs ie hrbatá, len keď bohatá.

Beda bedě ruku dává.

Beda tému domovi, kdě teliä rozkazuje volovi, (kde všechno na opak.)

Beda tému dvoru, kde kura (slépka) kričí a kohút mlčí.

Beňové oko (Nepřiezeň.)

Bere piať za dvanásť.

Besného ihrá.

Bez Boha ničt némoha.

Bez časa ničt něnie.

Bez iednej lastovičky budě liéto.

Bez chyby nikto nenie.

Bez knih do školy.

Bez ochoty zlá robota.

Bez peniaz do trhu, bez soli do domu.

Bez peniaz vo svetě darmo sa človek pletě.

Bez peria liétati něsnadno.

Bez práce ani koláče nebývajú.

Beží ako ševc do trha.

Blázen každého za blázna súdí.

Blázen něbývá múdrým než (až) svou škodou.

Blázni a děti pravdu hovoriá.

Bláznivých hub sa najedol (střeštil se.)

Bláznom viáce sčastié nežli pravda slúží.

Bláznovi i drevený peniáz dobrý.

Bodaj tia hus’ kopla.

Bodaj ti psi hudli.

Bóh iest. (Ještě někto vyššij.)

Bohatým dary dávať.

Bohatý němá nikdá dosť.

Bóh něnie náhliv, ale pamatliv.

Bolesť bolestiú zahnána byť musí.

Bol (byl) ieden mnich, mial mnoho knih, a ničt něveděl z nich.

Bolí haňba.

Brada ako u proroka a čnosti ako u hajduka.

Brada něrobí mudreca.

Braň sia pták, alebo skap’.

Brat z mokrej čtverti (opilec.)

Brati vespolek něbývajú dobri.

Breh orať, piěsok viazať, vodu hrabať. (Něco marného dělati.)

Buď Bohu chvála; kostěl shorel, karčma ostala (převrácená žádosť.)

Budár zámkom robiť.

Budi čtnostný, budeš sčastliv.

Buděš mrnky (hořkosti) iésť.

Buchá ot duba k dubu. (Nadarmo se usiluje. Je tlučhuba.)

Buchlo ho ženidlo.

Bylo všeho až hui bui! (hojnosť.)