Porekadla Slovákov moravsko-uherských
Autor: František Dobromysl Trnka
Digitalizátori: Michal Garaj, Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Dušan Kroliak
Obec velký kopec. (Mnoho hlásóv, mnoho móže.)
Obročnicu jej na hlavu.
Oči kolě.
Oči na koláči, ruky na čutorce, škoda že sú vánoce.
Oči zamrúžiť.
O človeče hriešný, všecek jsi smešný!
Ot Bóha dostojnosť.
Otěc stýská, a sýn výská.
Ot hlavy ryba smrdí.
Othodil si nóž.
Ot mládi sa trn ostrí a hladí.
Ot nosa někomu něčo utrhnúť.
Otpadně jeden kvet, nastane iných peť.
Ot paty k hláve sa navrátiť.
Ot pravdy ani za krejcar.
Ot žobráka mošnu pytať.
O tém, potém.
Otrhaný jako lípa.
O ty dubě! (Tupý člověče.)
Ozívá sa mu jako psovi na pazděrí.
Oženil jsi sa, však doskáčeš.
Oheň dávno uhasený krísiť.
Oheň mečem kutať.
Oheň sa rozmnóžá, povesť sa roznášá.
Ohlédaj sa na zadnié kolěsa.
Oholím si bradu, vozmem si mladú. (Ženivý starec.)
Ohorely mu krídla. (Konec pýše.)
O chudobného každen sa otre.
O každú vec sa biješ.
Oko do serdca okno.
O lásku něstojím, hněva sa něbojím, jest mi jedno, (lhostejno.)
Opadli mu brka. (Pyšný ochudnul.)
Opica zostaně opicou, bys na ňu i zlatú retiaz dal.
Opilcovo hrdlo bodaj-by zatvrdlo.
Opilému i Pánhóh so cesty vyhně.
O sádlo komárové. (O daremnosti se hádati.)
Osla na most dohnať.
Oslu sedlo cifrované.
O starý! ale jarý.
