ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Tobe, Kriste Spasiteli, já človek úbohý túto knižečku pastýrskú oddávám pod nohy. Nech bude ku vetšej chvále Človečenství tvému, nebo si zostal človekem k[u] užitku mému. Zanechal si trún nebeský, človekem si zostal, aby si mne straceného ku spasení dostal. Ty si jiste dobrý Pastýr, nebs' zemrel za Ovce, privédels' jich skrz zásluhy do lásky u Otce. Dostals' podle človečenství JEŽIa velké meno, temu se povinno klaneť všeliké koleno. Celé Nebe, Zem, i Peklo Pánem te uznává, i mé srdce s úctivosťú Bohem te vyznává. Tys' mne hledal, když sem zhynul pro výstupky moje, našel si mne, a položils' na ramená tvoje. Ach, čož ti dám za tú lásku, Spasiteli mému, nemám s čím bych se odplatil dobrodiní tvému. Tobiáš polovic statku chtel dať Anjelovi, a já všecko, čo mám, oddám tobe Pastýrovi. Zlož mne z ramen ku tvým nohám, nech já budem dolu, abych líbal nohy tvoje s Magdalénú spolu. Dušu, telo, srdce, život oddám ku tvej chvále, chcem te v živote, i v smrti vždy milovať stále. Drž mne pod tvými nohami, a tlač milostive, tu mne sužuj, ale potem odpusť dobrotive. Nepropúšťaj mne od sebe, abych se nestratil, kdybych zhynul, čož bych tobe za lásku odplatil? Ty si, Kriste, má odplata: však moje spasení srdci tvému láskavému velké potešení. Túto knižku dobrých mravúv ze všej sily mojej uhadzujem pod tvé nohy k úctivosti tvojej. Jak by nečo srdci tvému v nej se nelíbilo, to chcem zmazať, by na svete naveky nebylo. Čokoliv je v nej dobrého, nech bude k tvej chvále, a bližnímu ku užitku, žádám ne namále. Kdokoliv ju bude čítať, osvíť mysel jeho, aby vždycky dobré činil, chránil se od zlého.

Když to všecko písmo moje k chvále boskej cílí, múže též byť ku užitku tobe, synu milý. Čokoliv je tu zložené z mej težkej roboty, to je všecko rozdelené na pastýrské nóty. Poslyš tehdy, milý synu, tú pastýrskú nótu, která dobre dopomáhá k dobrému životu. Když já ku tvému užitku naučení dávám, skrz mú prácu tvoje štestí jisté vyhledávám. Zmysel týchto sprostých veršúv jestli chceš poznati, dost jest jich dobrým úmyslem jednúc prečítati. Múžeš se z nich naučiti: jak život ščaslivý vésti múžeš neomylne, dokud budeš živý. Dost málo já tuto píšem podle mdlej možnosti, ty čítajíc víc pochopíš podle tvej vtipnosti. Mnohé veci já tu perem vynótiť nemúžem, dost mej na tem, že namále v nečem ti pomúžem. V týchto veršoch naučení zanechávám tobe, ráč jich prijať dobrotive, a zachovať sobe. Však ale te napomínám, prečítaj jich pilne, nečo v nich k tvému užitku najdeš neomylne. Této verše k dobrým mravom skrátka vyučujú, navyklé k samopašnosti srdc[á] ukrocujú. I ty múžeš sobe velký užitek z nich vzíti, jestli od zlého k dobrému dáš se nakloniti. Jestli ale nečo najdeš, čo se te netýče, múžeš z lásky s tým druhému pomáhať velice. Žáden te nikdy nezhaní pro takú príčinu, když zlú i v cudzej zahrade vytrháš bylinu. Nediv se, dobrý [čtenáru], na to sprosté psaní, než vymlúvaj týchto veršúv dost podle skládání. Nemocný jich popisoval v lete na salaši, tak tancoval, jako sprostí pískali valasi. Na salaši k svému zdraví žinčicu užíval, této koncepty valaské pri košároch spíval. Když popísal své koncepty do hromady spolu, žádá, abys' [je] uznával za Valaskú školu. Jeden a dvacet pastýrúv vzal z Písma Svatého, každému dal nótu svoju podle zmyslu svého. V každej nóte je konceptúv padesát i deveť, jestli o tem pochybuješ, opáč, jak chceš zvedeť. V každém koncepte napsaných dvanáct rádkúv stojí pro teho, který dluhého čítání se bojí. Každý rádek čtrnáct syllab obsahuje v sobe, to všecko namísto syra obetuje tobe. Jestli najdeš který veršík proti tvojej chuti, ž[e] bys' ho musel užívať, žáden te nenútí. Jestli ale čítajíce najdeš jaké chyby, múžeš zmazať, a napraviť, jako se ti líbí. A jestli o jednej veci nalezneš dva razy, bude lépej, čím se hl[ú]bej do pameti vrazí. Buďto by bylo i trikrát nečo užitečné, bude milé srdci temu, které je statečné. Dobré mravy pomáhajú k peknej statečnosti, ku pokoji kresťanskému, a i k pobožnosti. S Bohem, s bližním, i ze sebú musíš pokoj míti, jak chceš Bohu, a i lidem utešený býti. Toto všecko tobe dávám, kdo si v Tretím ráde, abys' vúňu dobrých mravúv rozširoval všade. Když víš podle tvej regule pred Bohém dobre žiť, abys' z částky se naučil též s bližním dobre byť. Kdyby moja možnosť byla, víc bych dal než dávám, nemej za zlé, sem chudobný, nemám víc, uznávám. Pro lásku tvú stríbro, zlato rád bych vynaložil, kdybych ho mel, pro to samé, abys' ty dobre žil. V prísloví je: malá ryba jide z malej vody, pre moju mdlosť vícej písať nemel sem slobody. Tak mluvíme, že je lepšá od ničeho mucha, čo dať múže, to ti dává má psotná pazucha. Toto schválne z učitelúv mnohých je vybrané, a tuto jako do snopkúv veršami zvázané. Prijmi vďačne dar maličký, který dávám z lásky, jak prečítať nechceš všecko, aspoň poslyš z částky. Víc sem v tem podstúpil práce, nežli platí dílo, však bych rád byl, aby tobe ku užitku bylo. Vysmívaj mn[e], že sem všecko veršami zvažoval, a i mysli, že sem všecko pro tebe pracoval. Dost síce pobožných knižek je v svete pro tebe, však o dobrých mravoch žádnú snad nemáš pri sobe. Túto tobe z púhej lásky do ruky oddávám, všecko ku tvému užitku v nej býti vyznávám. Jeden veršík od druhého bohatší je neni, ve všech rádkoch podle syllab jednaké je znení. Zvázal sem to, by ti bylo ne len ku čítání, ale též i v príhodlý čas slúžilo k spívání. V jedném dúšku osem syllab musíš vypovedeť, potem ti šesť pozústane, o tom budeš vedeť. Na jakú nótu dva rádky dajú se spívati, na tú nótu všecké jiné múžeš probovati. Všecké verše jednu nótu, ne jednu cnosť majú, pilnému považování zrozumeť se dajú. Nedaj pozor jak se spívá, ale čo se spívá, ne nóta, ale [text] v pesni naučení mívá. Nótu si sprav jakú sám chceš, však na [text] pozoruj, nekdy ze sprostého verša osvítíš zmysel tvúj. Jestli najdeš nečo k smíchu, ty se nesmej z teho, ale čo je k naučení, vybíraj si z neho. Nekdy čo je k veselosti i k užitku bývá, jestli se slušná veselosť s rozumem užívá. Čo ti užitek prinášá s pravú veselosťú, to si šanuj, a opatruj s velikú pilnosťú. Veselosť bez obrazení s užitkem spojená od všech dobrých učitelúv velmi je schválená. Po tvých prácach dokonaných, aneb po modlení k naučení toto čítaj, i k obveselení. Jak ti čo prijde pred oči, čo ti známé zdávna, nech to hned nepotupuje tvá osoba mravná. Neni je zlé, čo dobrú vec prinášá k pameti, však zdaliž to vykonáváš, na to máš hledeti. Tu noviny nenalezneš, ale starších reči, od čeho se máš zdržovať, a čo činiť svečí. V každém koncepte nalezneš matériu jinú, abys' v čítání težkosti nemel, milý synu. Rozličnosť mnozí milujú nekdy z všetečnosti, a ty tú rozličnosť miluj k tvojej statečnosti. Neni všecko k užívání, čo se na stúl dává, a i v knižkách všelijakých podobne se stává. Ne všecko čo najdeš v knizce, súcé je k jedení, mnohokráte zlosť se klade k samému videní. Čo je dobré, to si vezmi ku nasledování, a to nechaj, čo ti dušu, neb statečnosť raní. Když ti já túto knižečku podávám srdečne, k veselému čítávání ráč ju prijať vdečne. Nic nechcem od teba za ňu. To odplata moja, když se bude mravne držeť ctná osoba tvoja. Jak jeden Otče náš za mne chceš se pomodliti, budem vďačen, však i k temu nechcem te siliti. Abych te v tejto Predmluve nezdržoval dále, vinšujem ti všecko dobré. Mej se dobre. Vale. Když ti toto dávám služebník zostávám. N. N. Roku Pane 1755. dne 12. mesíce brezňa. V Pruském.

Prv než prijdeš k dobrým mravom na pastýrské nóty, prečítaj o policii, jak nemáš roboty. Neni jedno policia, a i dobré mravy, mnohý pekný politikus v mravoch je nezdravý. Trojaká se policia ve svete nachádzá a zas z tých trech trojnásobná na svetlo vychádzá. Dobrá vec jest dobré veci vedeť i mluviti, ale lepšá, když i skutkem múžeš jich plniti. Cnostlive žiť, a i mravne na kresťana svečí, aby dostal z cností svatosť, z mravúv pokoj vetší. Má síc svetská policia mnoho rozumnosti, a težko se poznávajú její podvodnosti. Ale sama s kumšty svými tak se zamotává, že od ščaslivých začátkúv zlý konec dostává. Nic neplatí policia bez mravúv a cností, to sám múžeš pochopiti podle rozumnosti. Pekné cnosti, dobré mravy vždycky zvítezujú, a od Boha, i od lidí milosť zasluhujú.