ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

V prvé řadě pečováno bylo o vyhlazení těžkých nakažlivých nemocí, jež od nepaměti a zejména v době poválečné Slovensko nadmíru sužovaly.^[10] K tomu účelu zřízena epidemická autokolona, sestávající ze 4 automobilů opatřených potřebným lékařským a pomocným personálem jakož i ostatními nutnými prostředky, jejíž pomocí se podařilo nemoci ty téměř úplně potlačiti. O tom nejlépe svědčí okolnost, že skvrnitý tyf, jehož vletech 1919 — 1920, tedy v době neúplného hlášení infekčních nemocí, zjištěno na Slovensku 650 resp. 647 případů, klesl v roce 1924 na 5 případů, neštovice pak, jichž zjištěno v letech 1919 až 1920 710 resp. 1380 případů, vymizely v roce 1924 úplně. Podobně třeba ne tak příznivých výsledků docíleno bylo i při potlačování dysenterie.

Později zřízena byla druhá autokolona o 2 vozech se sídlem v Bratislavě, kdežto prvá autokolona má své stanoviště v Užhorodě.

Roku 1921 vyslán byl k témuž účelu na Slovensko zdravotní vlak amerického Červeného kříže za značné pomoci státní (asi 500.000 Kč).

Dle potřeby ustanovováni byli epidemičtí lékaři a lékařům ve veřejné službě zvýšena byla na čas epidemií těžkých infekčních nemocí náhrada cestovného a hlášení případů těchto chorob bylo zvláště honorováno.

Epidemická pohotovost zdokonalena byla postavením isolačních baráků při nemocnici v Nitře a v Lučenci. V Bratislavě a v Košicích zřízeny byly bakteriologicko-diagnostické stanice.

Dobrodiním, jichž se těmito zákroky těžce zkoušenému obyvatelstvu Slovenska dostalo, nelze ani dosti oceniti.

Pokud jde o potlačování tuberkulosy učiněna byla na Slovensku mnohá význačná opatření.

Založen byl státní ústav Šrobárův pro děti skrofulosní a tuberkulosní v Dolním Smokovci, do něhož sice jsou přijímány k léčení děti z celé republiky, avšak dětem ze Slovenska jest dávána přednost při povolování míst bezplatných anebo míst za sníženou ošetřovací sazbu.

Částkou 1,200.000 Kč přispěno bylo na stavbu nových moderních pavilonů pro tuberkulosní osoby při župních nemocnicích v Liptovském Sv. Mikuláši a Ružomberku. Tím vznikla první samostatná oddělení pro tuberkulosní nemocné při slovenských nemocnicích, jež s výjimkou státní nemocnice v Košicích a v Bratislavě oddělení těchto až dosud postrádaly.

Částkou přesahující 1,200.000 KČ bylo do konce roku 1924 přispěno na vybudování a udržování poraden pro tuberkulosní. Mimo to vydatně byla podporována obdobná činnost Československého Červeného kříže, který má na Slovensku 7 poraden pro plicní choroby, v nichž roku 1925 ošetřovány byly 944 osoby. Masarykovou ligou proti tuberkulose bylo na Slovensku do konce roku 1924 vybudováno 14 nových dispensářů protituberkulosních.

Zřízení ozdravovny pro ohrožené děti v Železnom, založené místními činiteli, umožněno bylo jedině každoroční podporou státní, až dosud celkovou částkou 245.000 Kč.

Systematický boj proti trachomu, chorobě to na Slovensku velmi rozšířené, zahájen byl v bývalé župě nitranské soustavnými prohlídkami obyvatelstva zvláště honorovanými lékaři a zřizováním protitrachomových ambulatorií, jichž do konce roku 1925 bylo zřízeno celkem 24. S prováděním této akce spojena byla též soustavná práce lidovýchovná šířením hygienických zásad a dozorem, prováděným zdravotními tajemnicemi těchto ambulatorií.

Značné částky ze státní pokladny vynaloženy byly na léčení nemajetných luetiků. V Bratislavě k tomu účelu zřízena byla poradna pro pohlavně choré. Stát účastní se též prací na vybudování útulku a léčebny pro mravně kleslé dívky v Bratislavě a vedle toho koná přípravné práce pro vybudování venerických oddělení při nemocnicích v Turčanském Sv. Martine, Zlatých Moravcích a ve Zvoleně.

Poměry zdravotně policejní služby a léčebné péče byly na slovenském venkove v době předpřevratové v tak hrozném stavu, že přiměly státní správu k sestátnění zdravotní policie v republice. Opatřením tímto bylo služební a hospodářské postavení obecních a obvodních lékařů podstatně zlepšeno, takže možno bylo obsaditi také nejchudší a nejodlehlejší zdravotní obvody a tím — a to jest nejhlavnější pro tyto kraje — učiniti lidu lékařskou pomoc dosažitelnou.

Opatření proti vzteklině, která učinila státní správa hned po převratu zřízením centrálního ústavu Pasteurova v Praze, stala se hlavně s ohledem na potřebu Slovenska, odkudž největší počet osob vzteklými zvířaty pokousaných přichází. Dosud musí se ovšem ubírati k očkování do Prahy. Jakmile však Státní zdravotní ústav zahájí činnost, přikročí se k decentralisaci a Pasteurovy stanice budou zřízeny v Bratislavě a v Košicích.

Pro kontrolu potravin založena byla státní potravinářská oddělení při výzkumných ústavech zemědělských v Bratislavě a Košicích. O rozmnožení jejich se jedná.

Asanace byla na Slovensku v plénkách a je známo, že tato oblast patřila vždy k nejzanedbanějším částem bývalé monarchie. V prvních letech popřevratových stavěny a rekonstruovány byly vodovody výhradně státními orgány a státním nákladem. Nyní pracuje se již na četných místech jak na zřízení vodovodů tak i na jiných asanačních pracích, ovšem vesměs za značné státní pomoci.

Důležitá otázka tělovýchovná podporována byla udílením subvencí tělovýchovným jednotám (Sokolům, Robotnickým tělocvičným jednotám a Orlům) v částce 1,415.500 Kč. Tělovýchovným pracovníkům umožňuje se návštěva speciálních kursů a jiných podniků mimo slovenské území pořádaných.

V oboru péče feriální a ozdravné podporovány byly výpravy slovenských dětí z větších a průmyslových měst do venkovských krajů zemí českých a přiměřenému počtu dětí nemocných umožněna byla na státní útraty klimatická léčba přímořská.

Také na stravování zdravotně ohrožených dětí vydány každoročně větší částky ze státních peněz; slovenským internátům studentským dostává se pravidelně roční podpory.

Státní lázně na Slovensku byly válečnými a poválečnými příhodami téměř zpustošeny. Musela je tudíž správa státní zříditi anebo alespoň doplniti.

Na Štrbském plese byla dokončena započatá stavba hotelu Hviezdoslav, postaveny byly nové jezerní lázně, zřízena vodoléčba, upraveny garáže a staví se nová turistická jídelna.

V Tatranské Lomnici nově upraven byl vodoléčebný ústav a hospodářské budovy, znovuzřízen byl vodovod a důkladně opraveny všechny budovy.

V Lubochni vedle důkladných stavebních oprav všech budov a výměny vnitřního i strojního zařízení, dostavěna byla vila za války započatá a vybudovány říční lázně.

V Herlanech přikročeno bylo vedle úplné stavební úpravy všech budov a jich zařízení k zachycení a novému vypažení geysíru, kteréžto práce vyžadovaly značné obezřetnosti a námahy.

Od města Kaselu zakoupeny byly lázně Sliač u Zvolena, kteréž byly nově vybudovány a v nich jednotlivé léčebné prameny zachyceny.

Pro chemický výzkum minerálních vod na Slovensku byla zřízena pro začátek zvláštní stanice v rámci všeobecného ústavu pro zkoumání potravin v Praze, zatím co otázkou radioaktivity minerálních vod a přírodních útvarů slovenských zabývá se hydrologický a balneotechnický ústav české techniky v Praze.

Nemocnicím a ústavům léčebným na Slovensku věnována byla zvláštní péče.

Po vládě maďarské převzaty byly na Slovensku státní nemocnice v Bratislavě a státní oční nemocnice v Žilině.

Nemocnice v Bratislavě rozšířena byla zakoupením sanatoria, kde zřízeno bylo oddělení ortopedické; oddělení toto jest již v plném provozu a jest jedním z nejmodernějších ústavů toho druhu v Evropě.

Státní nemocnice v Žilině rozšířena byla o filiálku v Bytčici, kdež umístěno bylo oddělení dětské.

Nemocnice v Kosicích vybudována byla nákladem 50,000.000 Kč; jest to jedna z největších a nejmodernějších nemocnic a bude ještě rozšířena. Má zvláštní pavilon chirurgický, pro nemoci oční, dětské infekční, plicní, interní a kožní kromě budov administračních.

Městská nemocnice v Lučenci byla sestátněna.

Konečně byla v poslední době zřízena veřejná župní nemocnice v Krompachách v župě košické a se značnou státní podporou vybudována byla moderní nemocnice v Ružomberku v župě podtatranské.

Poněvadž ve veřejných nemocnicích na Slovensku panuje značný nedostatek míst pro choromyslné, odpomoženo bylo tomuto svízeli částečně získáním dvou soukromých ústavů pro choromyslné a to ústavu v Pezinku a Blumova ústavu v Plešivci, dále pak stavbou nového moderního pavilonu při veřejné župní nemocnici v Trenčíně za značné finanční podpory státu.

Státní správa starala se však též o rozvoj ostatních veřejných nemocnic všestrannými a intensivními podporami. Pro podporu a sanaci všech veřejných nemocnic v republice byla zvláštním zákonem zavedena zdravotní přirážka k přímým daním. Z výnosu této přirážky bylo dosud ve formě podpor poskytnuto veřejným nemocnicím na Slovensku 2,635.464 Kč. Kromě toho dostalo se všem veřejným nemocnicím slovenským dalekosáhlých podpor ze subvenčních položek státních.

Vydatným spolupracovníkem státu v oboru sociálně zdravotní péče je Československý Červený kříž.

Svým nákladem vydržuje na Slovensku 46 dětských sociálně-zdravotních stanic, které vykonávají stálý lékařský dozor nad kojenci a matkami. Roku 1925 bylo v nich ošetřeno 70.027 případů, z nichž bylo 25.372 dětí zdravých, 43.429 dětí nemocných a 1226 matek.

Zdravotnickou výchovu lidu obstarává hlavně pojezdný biograf Československého Červeného kříže, který roku 1925 vykonal 148 přednášek s filmy pro 40.433 posluchače. Mimo to vykonáno bylo 40 zdravotnických přednášek se světelnými obrazy.

V oboru sociální péče o mládež umístil 93 opuštěných dětí v sirotčincích a rodinách a o 266 dětí pečoval v jiných ústavech. V Krompachách, ve Zvoleně a v Pováží stravováno bylo 1687 dětí nákladem 120.000 Kč.

Dorost Československého Červeného kříže má na Slovensku v 630 školách 43.345 členů mezi mládeži.

Z krátkého tohoto přehledu vysvítá, že zdravotní péče o Slovensko byla všestranná a pokud prostředky připouštěly i vydatná. Proto také zdravotní poměry slovenské doznaly za poměrně krátkou dobu po mnohé stránce značného zlepšení.