ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Československé vojsko bylo mezi prvními nositeli kultury na osvobozeném Slovensku. Bez součinnosti vojska zejména v pohraničních posádkách jako v Komárně, Nových Zámcích, Parkáni, Šahách a Filakově neobešel se ani jeden kulturní nebo zábavní podnik. Rada oper a operet předvedena za účasti obyvatelstva i vojska ve Zvolenu, Baňské Bystrici, Brezně, Lučenci i jinde.

Na jaře roku 1920 uspořádáno bylo 201. dělostřeleckým plukem v Dobronivé divadelní představení hry „Už sú všetci v jednom vreci“. K tomuto představení přišlo mužstvo z posádek až 15 km vzdálených, ale i taková spousta obyvatelstva, že představení musilo býti dvakráte opakováno. Mnoho bylo z nich takových, kteří divadla, zvláště pak slovenského, vůbec ještě nikdy neviděli.

Osvětový odbor posádky v Kežmarku spojil se s místní slovenskou besedou k tomu cíli, aby nevtíravým způsobem poučili slovenský lid zapadlé spišské Magury o významu Československé republiky. Navštívili Vyšné a Nižné Ružbachy, Lackovou a Gňazdy a všude zahráli ve škole divadlo. Školní místnost již dvě až tři hodiny před počátkem představení byla lidem do posledního místečka naplněna. Většina návštěvníků po prvé viděla něco podobného.

Nejdůležitější složkou osvětové práce československého vojska na Slovensku je však vyučování analfabetů. Systematicky počalo se prováděti v zimních měsících roku 1920. Děje se to zcela v intencích slov pana presidenta, že vojna musí býti pro každého vojáka pokračovací školou života. A je toho u některých také svrchovaně zapotřebí. Vinou nedostatečné opatřeného vzdělání lidu za vlády maďarské je mezi slovenskými vojáky dosti značné procento analfabetů a i jinak jsou vědomosti jejich nepatrné. Jeden voják na př. na otázku, jak staré má sestry, odpovídá klidně: „jedna je taká, čo krávy pasie, druhá taká menší, čo husi pasie.“ Velmi mnozí nevědí, kde mají srdce, kolik má koruna haléřů, hodina minut a pod.

U I. horské brigády v Ružomberku bylo roku 1921 celkem 113 analfabetů, z nich naučilo se číst a psát 88. Roku 1922 bylo tam analfabetů 222, z nich naučilo se číst a psát 175. Roku 1923 bylo tam analfabetů 186, z nich naučilo se číst a psát 144.

Mládenec, urostlý jako jedle, jiskrných očí a dobrosrdečného výrazu, mysleli byste, že máte před sebou inteligentního syna Slovače. Ale v pohledu jeho je cosi rozpačitého. Pochopíte, když se dovíte, že neumí číst ani psát. Typická oběť bývalého maďarského režimu na Slovensku.

Roku 1924 konalo vojenskou službu v celé republice 2709 analfabetů (2,52% všeho vojska). Z nich bylo 1318 Slováků (6% všech sloužících Slováků), 1024 Rusíni (30%), 160 Maďarů (3%), 118 Čechů (0,19%), 53 Němci (0,26%) a 36 Rumunů. Ze všech těchto analfabetů naučilo se na vojně číst a psát 1954, t. j. 72%.

U každého praporu vojska zřízena je knihovna a čítárna časopisů, na každé strážnici přenosná příruční knihovnička.

Roku 1922 bylo na Slovensku 115 vojenských knihoven a 74 čítárny. Roku 1924 bylo 129 knihoven (v celé republice 401) se 100.416 svazky knih (v celé republice 346.721).

Vojenská zátiší, která zřídila hned po převratě YMCA, aby vojíni měli kde tráviti svůj volný čas, zřízena jsou četně na Slovensku: v Bratislavě, Trnavě, Nitře, Trenčíně, Ružomberku, Baňské Bystrici, Spišské Nové Vsi, Košicích, Prešově atd. Roku 1922 převzala je vojenská správa do svých rukou.

I o další odborné vzdělání vojáků stará se vojenská správa. Roku 1925 uspořádáno bylo na Slovensku 12 zemědělských kursů pro vojíny, které navštěvovali 424 vojíni (z nich 327 Slováků), vedle toho bylo 21 kursů živnostenských se 485 absolventy, z nichž byli 173 Slováci.

Náš článek o dnešním stavu školství a národní osvěty na Slovensku je jisté skvělým dokladem pravdivosti slov Setona Watsona, jež jsme uvedli na počátku. Ještě více vynikne kulturní pokrok Slovenska za vlády československé proti jeho stavu za vlády maďarské, shrneme-li údaje, ve článku obsažené, v přehlednou tabulku:

Na Slovensku bylo za vlády

maďarské (1914) slov. / maď. / českoslov. (1924) slov. / maď.

obyvatel 58% / 31% / 68% / 22%

obecných 365 / 3234 / 2724 / 741

občanských 0 / 32 / 84 / 16

středních 0 / 39 / 37 / 7

učitelských ústavů 0 / 16 / 13 / 1

obchodních 0 / 8 / 12 / 2

průmyslových 0 / 12 / 12 / 1

zemědělských 0 / 7 / 17 / 1

vysokých 0 / 5 / 2 / 0

obecních knihoven 0 / 0 / 1200 / 240