ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Podle sčítání lidu roku 1921 je na Slovensku římských katolíků 2,128.205 čili 71%, řeckých katolíků je 193.778 čili 6%, evangelíků a. v. 382.428 čili 13%, reformovaných (kalvínů) 144.549 čili 5% a židů 135.918 čili 4,5%.

Jak patrno z toho je římskokatolická církev na Slovensku nejpočetnější. Příslušníků jejích také za 10 let od sčítání lidu roku 1910 přibylo na rozdíl od druhých částí republiky. Římských katolíků přibylo na Slovensku v uvedeném období 94.757. Na celém Slovensku jsou 1034 římskokatolické fary, z čehož jsou 793 fary slovenské. Církevně dělí se v 6 diecesí (biskupství):

Trnavská diecése (dosud náležející k arcidiecési ostřihomské), administrátorem jejím je Pavel Jantausch, má 392 fary, z nichž 244 slovenské.

Košická diecése, administrátorem Josef Čárský, má 152 fary, z nichž 138 slovenských.

Nitranská diecése, biskup Karel Kmeťko, má 148 far, z nichž 138 slovenských.

Spišská diecése, biskup Jan Vojtašák, sídlí ve Spišské Kapitule, má 148 far, z nichž 145 slovenských.

Baňskobystrická diecése, biskup Marian Blaha, sídlí v Hronském Sv. Kříži, má 113 far, z nichž 95 slovenských.

Rožňavská diecése, administrátorem Michal Bubnič, má 81 faru, z nichž 33 jsou slovenské.

Vlivem maďarské výchovy v kněžských seminářích za vlády maďarské jest ještě dnes většina katolických knězi na Slovensku naplněna duchem maďaronským. Karol A. Medvecký v knize „Církevné poměry katolických Slovákov“, vydané roku 1920, píše, že ještě dnes káže se slovenským věřícím ve 26 farnostech maďarsky, poněvadž tamní faráři slovensky neumějí. Týž spisovatel píše na základě ústních údajů školního inspektora v Nitře, že v červnu 1920 nitranský kněz, rodem Slovák, Rizner okřikl kolemjdoucí jeptišku, která mluvila slovensky s jakousi slovenskou žačkou: „Jak se opovažujete s tímto děvčetem po slovensku mluvit?“ Jiný církevní hodnostář okřikl slovenskou ženu pro slovenský pozdrav „Pochválen“: „Neopovažujte se mne slovensky pozdravovat.“

Příčina tohoto neblahého stavu jev tom, že Slováci neměli nikdy katolických biskupů slovenských, vyjímaje jediného Štefana Moyzesa, který byl biskupem v Baňské Bystrici v letech 1851 — 1869.

Po převratě koncem února 1919 vypovězeni byli proto ze Slovenska tři maďarští biskupové: z Nitry, Baňské Bystrice a z Trnavy. V témž týdnu zemřel v Maďarsku spišský biskup Párvy, ukrutný nepřítel slovenského kněžstva. Na tři z těchto čtyř uprázdnených biskupství jmenováni byli noví biskupové koncem roku 1920 a posvěceni společně v Nitře 13. února 1921 k radosti všech katolických Slováků.

Veliký rozruch způsobil pastýřský list slovenských biskupů ze dne 26. listopadu 1924, který zakazuje slovenským katolíkům členství v jakýchkoli spolcích kromě spolků katolických. Zákaz ten namířen je hlavně proti spolkům socialistickým a sokolským.

Z klášterů na Slovensku sluší uvésti: premonstrátský v Jasově, benediktinský v Komárně, jesuitský v Trnavě, piaristický v Trenčíně, františkánský ve Skalici, Hlohovci, Trnavě a Žilině atd.

Z humanitních ústavů: sirotčinec v Klástore pod Zniovom, nemocnice milosrdných bratří v Bratislavě a středoškolské internáty v Baňské Bystrici, Ružomberku a Trenčíne

Řeckokatolická církev má na Slovensku dvě diecése: celou prešovskou se 163 farami (administrátor Dionys Njáradi) a část mukačevské se sídlem v Užhorodě totiž 86 far ze všech 299 (biskup Petr Gebej).

Evangelická církev a. v. na Slovensku jest nejpočetnější církví protestantskou v celé republice. Má (i s Podkarpatskou Rusí, kde jsou dva sbory o 2267 duších) 384.695 duší. Evangelická církev slovenská znamenala pro svůj národ velmi mnoho, zejména svými tradicemi husitskými a českobratrskými. Její chrámy byly jediným útulkem slovenštiny, když všecky školy byly pomaďarštěny, v jejích řadách dochovalo se nejvíce národně probudilé inteligence. Svou bohoslužebnou řečí českou, kterou si zachovala jak v bibli kralické tak i v kancionále Tranovského a ve Zpěvníku byla vždy živým mostem vědomí jednotnosti národa československého. Proto byla trnem v oku všem maďaronům a proto odrodilý Slovák dr. Samo Czambel roku 1902 maďarské vládě radil, aby z evangelických kostelů odstranila češtinu, poněvadž tím „stržen by byl konečně i poslední z mostů, jimiž od věků proudil společný kulturní život československý“. Přání Czamblovo se bohudíky nesplnilo a tak slovenští evangelíci zůstali věrni národní myšlence a po převratu s jásotem uvítali zrození republiky Československé. Nařízením ministra Šrobára ze dne 30. ledna 1919 byla evangelická církev na Slovensku osamostatněna a rozdělena tak, jak zůstává posud ve dva distrikty. Západní distrikt má 8 seniorátů a 151 sbor (z toho 132 sbory slovenské, 9 německých a 10 maďarských), východní má 9 seniorátů a 159 sborů (z toho 118 slovenských, 33 německé a 8 maďarských). Celkem je na Slovensku 248 evangelických sborů slovenských, 42 německé a 18 maďarských. Na synodě, konané v Trenčanských Teplicích od 18. ledna do 4. února 1921, přijata byla ústava. V čele sboru je farář se světským dozorcem a staršovstvem.^[6] Důležité věci rozhoduje sborový konvent. Obdobně v čele seniorátu je senior se seniorálním dozorcem, staršovstvem a konventem a konečně v čele distriktu je biskup, distriktuální dozorce staršovstvo a konvent. Biskupem západního distriktu je Samuel Zoch v Modře, východního Jur Janoška v Liptovském Sv. Mikuláši. V čele celé církve má býti generální biskup a generální dozorce. Generální biskup nebyl však zvolen a funkci tu zastává starší z obou biskupů, té doby biskup Janoška. Pro dorost duchovenský má církev bohosloveckou akademii v Bratislavě. Ku hrazení výloh církve přispívá stát svým příspěvkem. Z humanitních ústavů církve sluší vzpomenouti sirotčince v Modře, vystavěného roku 1913.

Reformovaná (kalvínská) církev na Slovensku dlouho nechtěla přerušiti své spojení se svou církví mateřskou v Maďarsku a osamostatniti se v rámci republiky Československé. Teprve roku 1922 prohlásila se za církev samostatnou a zřídila si 3 distrikty, z nichž dva na Slovensku a jeden v Podkarpatské Rusi. Seniorát západoslovenský se sídlem biskupa v Bratislavě má 2 senioráty a 80 sborů, distrikt východoslovenský se sídlem v Rimavské Sobotě má 5 seniorátů a 130 sborů. Celkem je na Slovensku 210 reformovaných sborů. Jsou to sbory maďarské až na 30 sborů na východě Slovenska, které jsou slovenské. Stát učinil potvrzení ústavy reformované církve na Slovensku odvislým od zřízení samostatného seniorátu pro slovenské kalvíny, čemuž se vedení církve dosud brání. Ze 30 farářů, spravujících slovenské sbory kalvínské, umí a káže slovensky pouze 13. Roku 1925 zřídila si reformovaná církev na Slovensku bohosloveckou školu v Lučenci.

Židé na Slovensku dělí se na ortodoxní, kteří mají asi 120 obcí ve svých rukách a jsou organisováni ve Svazu židů pro Slovensko v Bratislavě a v moderní neology, kteří ovládají asi 30 sborů a jsou smýšlení maďarského. Mimo tyto dvě skupiny jest asi 25 obcí židovských.