ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Úprava řek

V oboru vodohospodářském věnována byla na Slovensku velká pozornost úpravě řek, o níž se maďarská vláda a obce do převratu vůbec nestaraly. V prvé řadě věnována pozornost řece Váhu. V zájmu obcí provedeny byly břehové úpravy na 76 místech nákladem 11,215.000 Kč. Z nich nejnákladnější byla úprava Váhu v lázních Piešťanech, provedená nákladem 2,353.000 Kč. Reka Vlára upravena byla u Horního Srní, na řece Kysúci provedeny byly 3 úpravy nákladem 218.000 Kč, na řece Oravě 3 úpravy nákladem 110.000 Kč.

Řeka Hron upravena byla v Baňské Bystrici v délce 860 m nákladem 1,130.000 Kč. Celkem provedeno na Hronu 7 úprav nákladem 1,469.000 Kč.

Řeka Hornad upravena u obce Sokol (u Košic), Laborec u Zbudského Brestovce.

Regulačnímu družstvu v Král. Chlumci udělena byla podpora na úpravu hrází, protržených povodní roku 1924. Také na pohraniční řece Moravě provedena byla stavba ochranných hrází na 18 místech nákladem 3,838.000 Kč.

Na regulační práce věnováno bylo do konce roku 1925 celkem 20,191.000 Kč.

Dunajské přístavy v Bratislavě a Komárně staly se zmezinárodněním Dunaje velmi důležitými středisky vodní dopravy, umožňujíce republice vlastní vývoz a dovoz až k moři. Pro tyto nové úkoly musel býti přístav v Bratislavě přizpůsoben tím, že byly prohloubeny, přilehlé pozemky státem zakoupeny a na nich postaveny budovy skladištní a jeřáby (což si do konce roku 1925 vyžádalo nákladu 70,000.000 Kč). Přístav bratislavský je dnes zřízen na roční překlad 800.000 tun (roku 1919 pouze na 40.000 tun). Roku 1923 bylo tu přeloženo 131.000 tun, roku 1924 již 360.000 tun a roku 1925 pak 470.000 tun.

Přístav v Komárně má budoucnost hlavně pro vývoz dříví ze Slovenska a uhlí z moravsko-ostravské pánve. Před převratem tu přístavu vůbec nebylo. Úprava jeho vyžádala si do konce roku 1925 nákladu 20,000.000 Kč.

Československá plavba na Dunaji má 2 osobní parníky, 4 nákladní rychloparníky, 9 vlečných parníků a 117 nákladních člunů. Tento lodní park byl kromě nákladních rychloparníku získán rozdělením loďstva dunajského. Doplňuje se právě stavbou 4 nových rychloparníků nákladních. Provoz tímto loďstvem provádí „Československá akciová plavební společnost dunajská“ s akciovým kapitálem 70,000.000 Kč, na němž stát zúčastňuje se 72 %.

Využitkování vodních sil

Velká pozornost byla věnována využitkování vodních sil na Slovensku. Slovensko je štědře obdařeno vodními silami, avšak míst vhodných ku zadržení velkých vodních zásob je málo. Jsou obyčejně zastavena obcemi anebo pole v těchto místech bývají obyčejně jedinou kulturní půdou celého údolí. Nezbývá, než stavěti menší nádrže na přítocích a využitkovati zadrženou vodu k výrobě elektřiny v elektrárnách, pod nimi vystavěných. Dosud je na Slovensku ve vodních elektrárnách využito asi 25.000 koňských sil. Podle výpočtů vodohospodářského oddělení vládního referátu veřejných prací v Bratislavě bylo by však možno na celém Slovensku při střední vodě instalovati asi 775.000 koňských sil.

Vystavěny byly tyto vodní elektrárny:

1. Na potoce Jaseném (u Podbrezové), která byla roku 1925 dána do provozu. Při spádu 196 m získává se tu asi 3000 koňských sil a vyrobí se ročně okrouhle 14,000.000 kilovatových hodin. Náklad na stavbu činí 40,000.000 Kč. Elektrická energie zde vyrobená bude sloužiti k pohonu státních železáren v Podbrezové.

2. Na Starohorském potoce u Jelence. Voda zachycuje se přepážkou, vysokou 5 m. Nádrž má obsah 50.000 m². Odtud vede se voda štolou 1250 m dlouhou do Jelence. Při spádu 102 m a průtočném množství 703 l za vteřinu získává se 2300 koňských sil a vyrobí se ročně 4,000.000 kilovatových hodin elektrické energie. Stavba tato stála 15,000.000 Kč. Od července roku 1925 je v provozu Středoslovenských elektráren v Baňské Bystrici. Druhá vodní elektrárna u Starých Hor při spádu 74 m a průtočném množství 1085 l za vteřinu získá 1200 koňských sil a vyrobí ročně 4,000.000 kilovatových hodin elektrické energie. Náklad činí rovněž 15,000.000 Kč a stavba byla hotova roku 1926.

3. Na podzim roku 1922 byla uvedena v činnost vodní elektrárna na šachtě č. IV v Kremnici o výkonu asi 1000 koňských sil při spádu 235 m. Elektrická síla tu vyrobená slouží za pohon státní mincovny.

V nejbližší budoucnosti zamýšlí ministerstvo veřejných prací vystavěti vodní elektrárny:

1. pro oblast středoslovenskou na potoce Jaseném u Zámostí;

2. pro oblast severozápadní na potoce Necpálce pro města Turčanský Sv. Martin a Vrútky;

3. pro Liptovský Sv. Mikuláš a kraj podtatranský na Váhu u Podturně;

4. pro nejsevernější část Slovenska na Oravě nad Tvrdošínem;

5. pro oblast východoslovenskou na Hornadu v Košicích a na trati Margecany — Oružín;

6. pro oblast jihozápadní a Bratislavu;

7. pro oblast jihoslovenskou v Komárně na řece Váhu na trati Píščany — Tornok.

Za účelem rozvodu elektrické energie po Slovensku založeny byly 4 společnosti elektrárenské na základě elektrisačního zákona č. 438/19 s kapitálem 34,000.000 a se státní účastí 12,500.000 Kč. Jsou to společnosti: „Iskra“ v Holiči, Západoslovenské elektrárny v Bratislavě, Středoslovenské elektrárny v Baňské Bystrici a Spojené elektrárny severozápadního Slovenska v Žiline. V nejbližší době založena bude ještě Společnost jihoslovenských elektráren v Komárně.

Hydrologická měření

Hydrologická měření byla za maďarské vlády velmi nedokonalá. Na celém území bývalých Uher byly pouze 282 vodočetné stanice. Po převrate bylo na Slovensku těchto stanic pouze 37. Dnes provádí pozorování 400 stanic dešťoměrných, 132 stanice vodočetné a 160 stanic sněhoměrných. Materiál, dodávaný pozorovateli, je zpracováván a publikován měsíčně v hydrologických zprávách.

Silnice a mosty

Zvláštní péči věnuje ministerstvo veřejných prací silnicím na Slovensku, které byly po převrate v takovém stavu, že při nepříznivém počasí nebyly naprosto sjízdné. Na jejich rekonstrukci a na výstavbu nových bylo až dosud věnováno 40,000.000 Kč, na přestavby a novostavby mostů 12,000.000 Kč. Dnes je stav silnic a mostů na Slovensku na stejné úrovni jako v Čechách. Také na zlepšení župních silnic věnuje vláda každoročně značné částky ve formě příspěvků.