ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Životním zájmem slovenského obchodu a průmyslu, lázeňského a turistického ruchu je nová úprava slovenských železnic a cest. Za maďarské vlády směřovaly všecky železnice k centru bývalého státu uherského — do Pešti. Dnes potřebuje Slovensko lepšího železničního spojení se západem republiky, s Moravou a s Čechami. K tomu cíli se také usilovně pracuje hned od převratu.

Prvá železnice na Slovensku vystavena byla z Bratislavy do Trnavy. Ačkoliv trať tato je dlouhá pouze 47 km, trvala přece stavba její od roku 1839 do roku 1846. Pomalost této stavby pochopíme, uvědomíme-li si, že stavební komise musila zkoumat otázku stavby na př. i z toho hlediska, není-li na odpor náboženství? S Vídní byla Bratislava spojena přes Marcheg roku 1848, s Peští roku 1851. Většina ostatních drah slovenských na př. Košicko-Bohumínská vystavěna byla až v letech 1871 — 1881.

Československé státní dráhy zahájily stavbu železničních tratí na Slovensku stavbou spojky Bánovce — Vajany — Užhorod.

Druhá kolej byla vystavěna na trati Břeclava — Bratislava (70 km). Původní kolej této trati musila býti přestavěna na trať prvé třídy a vystavěny mosty v úhrnné délce 900 m.

Nově vystavěná trať Krupina — Zvolen odevzdána byla provozu v lednu 1925.

Stavba nové trati Veselí na Moravě — Nové Město nad Váhom zahájena byla 8. července 1923 stavbou tunelu pod Poľanou, který bude dlouhý 2420 m.^[14] Trať tato bude dlouhá 67 km a bude součástí nové transversálky slovenské.

V dalším programu jsou tyto stavby: trať Handlová — Horní Štubňa (18 km) a trať Červená Skala — Smolnická Huta — Margecany (95 km), čímž bude nová transversálka dokončena.

Trať z Handlové do Horní Štubně bude velmi nákladná, neboť pro svůj vysokohorský ráz vyžádá si několik velkých viaduktů a tunelů, ze kterých tunel pod vrchem Bralem bude delší než 3 km.

Celkem bude tato trať státi 100,000.000 Kč.

Trať z Červené Skaly do Margecan nebude sice tak nákladná, avšak poněvadž je delší, vyžádá si přece náldadu asi 250,000.000 Kč.

Železnice na Slovensku byly obsazeny československým personálem v listopadu roku 1918 hned jak naše československé vojsko obsazovalo Slovensko. Několik dní potom, co přesídlila slovenská vláda ze Žiliny do Bratislavy (dne 4. února 1919) počali svoji činnost i obě ředitelství drah v Bratislavě a v Košicích. Musela nejprve uvésti do pořádku poškozené trati a scházející zařízení doplniti. Ještě dříve než to bylo vykonáno, vypukla stávka maďarských železničářů. Na místo nich byli povoláni železničáři čeští a maďarští byli propuštěni. Později chtěli ovšem zase býti přijati do služeb Československé republiky, avšak nebylo již možno propustiti spolehlivý český personál k vůli nim. Hned před obsazením Slovenska československým vojskem odvezli Maďaři všecky lokomotivy ze Slovenska. Maďarský vpád poškodil opět všecky slovenské trati, kudy postupovalo maďarské vojsko. Z těchto ran zotavovaly se slovenské železnice jen velmi pomalu.

Hned po převratě koupeno bylo pro Slovensko 13 nových lokomotiv ve Floridsdorfě a 10 nákladních lokomotiv ve Švýcarsku, kromě těch, které byly na Slovensko dodány z Čech a Moravy. Roku 1920 koupeno bylo v Kaselu v Německu 17 nových lokomotiv rychlíkových.

Železnice na Slovensku jsou rozděleny do správy ředitelství československých státních drah v Bratislavě, které spravuje 1240 km státních a 898 km ve státním provozu, celkem 2138 km tratí. Ředitelství v Košicích spravuje 774 km státních tratí a 942 km tratí ve státním provozu, celkem 1716 km. Úhrnem je na Slovensku 3854 km drah (v celé republice 13.284 km).

Stavbou nejpozoruhodnější je trať Březno — Tisovec, která má mnohé viadukty vysoké a část trati z Polhory do Tisovce je ozubena. Krásnou krajinou vede trať dráhy Košicko-Bohumínské, jmenovitě v úsecích mezi Žilinou a Vrútkami, potom mezi Kralovany a Ružomberkem a mezi Krompachy a Obyšovcemi. Četnými tunely a serpentinami je proslulá trať v okolí Kremnice mezi Turčekem a Hronskou Brežnicou.

Na Slovensku je celkem 1049 poštovních úřadů. V obvodu ředitelství pošt v Bratislavě jest jich 720 (1 poštovní úřad připadá na 2921 obyvatele). Ve slovenské části obvodu ředitelství pošt v Košicích jest jich 329 (1 úřad připadá na 3116 obyvatel).

Roku 1924 vypraveno bylo vyplacených psaní v obvodu bratislavském 25,313.540 (v obvodě košickém 10,158.564), dopisnic 12,000.000 (5,000.000), tiskovin 7,000.000 (3,000.000), doporučených psaní 2,000.000 (1,000.000), úhrnem všech listovních zásilek 56,506.703 (23,284.287).

Poštovních poukázek bylo podáno v obvode bratislavském 1,451.525 na 469,000.000 Kč, v obvodě košickém 750.066 na 252,000.000 Kč. Vyplaceno bylo poštovních poukázek 1,069.375 na 367,000.000 Kč a 509.149 na 188,000.000 Kč.

Telegrafních tratí je na Slovensku v obvodu bratislavském 2640 km, v obvodě košickém 1589 km, celkem 4229 km (v celé republice 20.540 km).

Telegrafních stanic je v obvode bratislavském 287, v obvodě košickém 144, celkem 431. Roku 1924 bylo na Slovensku podáno telegramů 987.645, došlo 386.851.

Telefonních stanic je v obvodě bratislavském 5505, v obvodě košickém 1771, úhrnem 7276.

Poštovních úředníků bylo na Slovensku 3099 a to 1555 Slováků, 1245 Čechů, 34 Němci, 153 Maďaři a 12 Židů.

Ve službě železniční bylo na Slovensku roku 1924 celkem 29.239 úředníků, zřízenců a dělníků. Z těch bylo 18.658 Slováků, 6671 Čechů, 2769 Maďarů, 525 Němců a 522 Rusínů.

Z těch bylo před převratem 211 zaměstnáno v železniční službě v Bosně, Hercegovině, Haliči a Bukovině a to: 195 Čechů, 7 Slováků, 4 Rusíni, 3 Němci a 2 Poláci. Kromě toho je v tom počtu i 45 Slováků, kteří byli před převratem v železniční službě na dnešním území Maďarska.